„Dokud budu dýchat, chci spravedlnost.“ Rodiče chtějí konec Rakušana kvůli zásahu na fakultě

V posledních dnech sílí kritika i tlak Univerzity Karlovy a pozůstalých po tragédii na filozofické fakultě v Praze. Obě strany podávají stížnosti proti policejním závěrům střelby, mají totiž za to, že policie selhala a měla neštěstí zamezit, spokojeni nejsou ani s tím, že případ byl zatím odložen. Odpovědnost mají nést především ministr vnitra Vít Rakušan, ale i policejní prezident Martin Vondrášek, říkají. O určitých nesrovnalostech při rekonstruování incidentu psala redakce Echo24 už dříve.

Policie už usnesení o odložení případu doručila některým poškozeným, pořád se ale čeká na dokončení celého procesu. Současně vyzvala média, aby do doby vyrozumění všech poškozených nezveřejňovala výsledky vyšetřování. Od některých poškozených navíc policisté zaznamenali stížnosti, že se informace o vyšetřování dozvídají právě z médií.

Další výtky míří k celé policejní akci a k tomu, jak s ní měli policisté naložit. „Nemuselo se to stát. Měli prolézt celý barák, vyhnat všechny ven a sami tam naopak zůstat. Takového času, co tam ta zrůda byla,“ cituje deník Mladá fronta Dnes Lenku Šimůnkovou, matku Elišky, která už dříve vystupovala v médiích. Právě tento list přinesl v minulých dnech rozsáhlé citace z policejních spisů, které alespoň prozatím vyplňují prázdná místa po tragédii.

„Chci spravedlnost pro svoji Elišku! Dokud budu dýchat, udělám vše, abych jí dosáhla. Nespokojím se s ničím menším než s koncem Rakušana, Vondráčka a Matějčka. Také doufám, že se ze spisu dozvím jméno či jména velitele policistů, kteří byli vysláni na filozofickou fakultu a poté odvoláni,“ dodala matka.

Dlouhodobě kriticky vstupuje také poslanec ANO a otec jedné ze zraněných dívek Jan Richter. „Rozhodně toho nenechám. Do tří dnů můžeme podat stížnost, tak to uděláme,“ řekl deníku.

Po vyvození odpovědnosti pak volal i jeden z dalších otců. „A policejní prezident spolu s ministrem by měl skončit právě proto, jak od počátku mlžili, že nikdo nemohl čekat, co udělá, a že to byl obyčejný sebevrah. Já si myslím, že z toho, jaký měl arzenál zbraní, že zabil otce a nastražil v domě bombu, mělo okamžitě všechny napadnout, že to není normální. Nemluvím o tom, že hledali v té době bestii, která zabila v Klánovickém lese tatínka a zastřelila dvouměsíční dítě v kočárku. Stížnost ještě dnes podáme,“ prohlásil v pondělí.

Rakušan a spol. mlčí

Policisté a politici si detaily z vyšetřování zatím stále šetří. „Věříme, že je naprosto pochopitelné, že o závěrech prověřování chceme nejprve informovat všechny poškozené a až následně veřejnost. O stejnou míru empatie žádáme i všechna média, a to především z úcty ke všem, kterých se tato tragédie dotkla,“ napsali k tomu policisté.

Rakušan řekl, že policie představí vlastní analytickou zprávu. „V této chvíli mají média náskok, protože někteří pozůstalí už přijali obsílku. Dostalo se to na veřejnost, což vůbec nekritizuji, je to rozhodnutí těch, komu materiál přišel,“ konstatoval. Před svým komentářem, ve kterém se chce zaměřit na to, jakými systémovými změnami by se mohlo v budoucnu podobným událostem lépe předcházet, chce dát prostor policii a státnímu zastupitelství. „Považoval bych za krajně necitlivé komentovat závěry v tuto chvíli,“ uvedl.

Masakr ve čtvrtém patře

Do té doby je tak třeba vystačit si s mediálními verzemi. Policisté v hlavní budově FF UK prošli jen přízemí a první patro budovy v době, kdy byl pachatel již ve čtvrtém patře a připravoval se ke střelbě, uvedla na základě policejních dokumentů Mladá fronta Dnes. Policisté poté odešli do budovy v Celetné, měli přitom podle MfD k dispozici svědkyni, se kterou mluvil pachatel již dříve o smrti a o tom, že spáchá něco, o čem uslyší. Podle deníku mohla policie z komunikace dovodit, že mohl být velmi nebezpečný. Vedení policie opakovaně uvádělo, že pátrali po sebevrahovi, uvedl deník.

Příchod Davida Kozáka do budovy fakulty podle spisu nevzbudil žádnou pozornost. „Jednalo se o předvánoční čas a bylo běžné, že studenti do budovy chodili se zavazadly před odjezdem domů,“ popsali kriminalisté v dokumentech. Po přípravách, kdy si oblékl balistickou vestu a brýle, začal střílet z různých zbraní. V 15:19 si nakonec pod bradu přiložil brokovnici a zmáčkl spoušť, čímž svůj život ukončil. Tragédie však zanechala nezměrné následky, které otřásly celou akademickou obcí i širší veřejností.

Masakr na univerzitě nebyl prvním násilným činem, který Kozák spáchal. Již o šest dnů dříve, 15. prosince, v lesích v Klánovicích zabil třiatřicetiletého Martina P. a jeho dvouměsíční dceru. Ráno 21. prosince, než se vydal do Prahy, zabil svého otce v Hostouni. Bez jakéhokoliv varování třikrát vystřelil na otce z pistole CZ Skorpion, prostřelil mu hlavu a krk. Následně tělo dotáhl ke konferenčnímu stolku a připravil amatérský výbušný systém v garáži, který však nevybuchl kvůli tepelnému pojistce na žehličce.

Chladnokrevná příprava

Podle policejních dokumentů byl Kozák detailní a chladnokrevný plánovač. Vyšetřovatelé zjistili, že zbrojní průkaz získal legálně, přestože se v minulosti léčil na psychiatrii. Tento fakt vzbuzuje otázky ohledně efektivity kontrolního systému při vydávání zbrojních průkazů. Zbrojní průkaz získal s jedinou podmínkou – musel nosit brýle. „Obvodní lékař nevěděl o jeho návštěvách u psychiatra, což byla chyba v systému,“ uvedli policisté. Kozák měl sklony k vražednému chování, což popisují znalci v psychologickém posudku. Měl schizoidní osobnost s narcistními a disociálními rysy a velmi vysoké IQ. Jeho vražedné sklony se projevovaly dlouhodobě a silně.

David Kozák pečlivě plánoval, jakým způsobem své činy provede. Na internetu sledoval kurzy střelby, hledal informace o masových vrazích a sledoval rozvrhy studentů na Filozofické fakultě. Vybral si 21. prosinec, kdy byla budova plná lidí. Připravil si mapu tříd s počty studentů a v den masakru nesl v kufru čtyři legálně držené zbraně a obrovské množství munice.

„Jednalo se o velmi detailní a promyšlený plán, který Kozák připravoval několik měsíců dopředu,“ uvedl jeden z vyšetřovatelů. Ve svém počítači zanechal stopy, které odhalily jeho záměry a důkladnou přípravu. Kozák také sledoval programy v Rudolfinu a plánované akce na náměstí Jana Palacha, což naznačuje, že zvažoval i jiné lokality pro svůj útok.

V den masakru se Kozák sbalil a ve čtvrt na jednu nasedl na autobus do Prahy. Mířil rovnou na náměstí Jana Palacha do budovy Filozofické fakulty. Vstoupil do budovy přesně ve 13:23. Na minutu přesně ve stejnou chvíli vyslal operační důstojník policie dvě tříčlenné hlídky právě do této budovy, už věděl, že v Hostouni nalezli mrtvolu muže, který byl evidentně zastřelen, a funkční nástražný systém. Hlídky měly jediný úkol: najít nebezpečného Davida Kozáka, studenta univerzity. Vedení policie ale stále opakuje, že v tu chvíli hledala sebevraha.

Policisté dorazili k budově jen pár minut po Kozákovi. V té době už byl ve čtvrtém patře a připravoval se na masakr. Policisté prohledali pouze přízemí a první patro, zeptali se několika vyučujících a vrátného, zda neviděli podezřelého, a poté odešli do druhé budovy v Celetné ulici, kde měl Kozák podle rozvrhu výuku. Mezitím však začal střílet. Záchranné akce byly komplikované a chaotické, studenti se snažili uniknout na terasu a skrývat se před střelcem. „Jedna dívka při úniku ztratila rovnováhu a spadla na chodník, zemřela na místě,“ uvedli vyšetřovatelé.

Klíčová svědkyně Alice

Několik dní před první vraždou psal Kozák své kamarádce Alici (jméno změněno) věty, které naznačovaly jeho úmysly. „Rodičové i se sestrou tuhle neděli odtáhnou na týden na lyžovačku do Itálie, takže budu mít čas se realizovat,“ napsal jí. Alice jako první v den masakru na univerzitě volala tísňovou linku, protože dostala „děsivé zprávy“. Z komunikace s Alicí mohli policisté dovodit, že Kozák může být velmi nebezpečný. „Ještě dneska… Vlastně si mě k tomu tak trochu inspirovala… Vy všichni:)“ napsal jí v den střelby.