„Největší tabu dneška je rasismus. Kulturu oběti musí nahradit kultura odolnosti“
POLITOLOG ERIC KAUFMANN
ROZHOVOR
Tento rozhovor se odehrál v Londýně ještě před vraždami v Southportu 29. července. Vlna násilných protestů, již vyprovokovaly, pozornost upřená na původ vraha, na to, jak oficiální Británie reaguje na tyto protesty ve srovnání s protesty jinými – o tom všem se lépe uvažuje ve světle myšlenek kanadského, v Británii působícího politologa Erica Kaufmanna.
Nepotřebuje každá společnost nějaké posvátné předměty, které uctívá a jejichž nerespektování tabuizuje?
V každé společnosti existují normy a je těžké se jich úplně zbavit. Stará tabu, jako sex před manželstvím a rozvod, vycházející z morálky založené na křesťanství, se počínaje 60. léty různou rychlostí rozpustila. A teď se vynořují nová tabu.
Co je dnes nejmocnější tabu?
Myslím, že je to tabu rasismu následované sexismem a pak homofobií. Transfobie by byla níž, ale stále s určitou silou. Ještě o hodně níž na pomyslném žebříčku by bylo elitářství ve smyslu být proti pracujícím lidem. Bráno z hlediska, za co můžete být „zrušen“, přijít o práci a reputaci, má antirasismus nejvíc bodů v hierarchii.
Kde by byla nenávist? Je to pojem stejné kategorie?
Nenávist se skoro vždy točí okolo těch tří. Nikoho moc nevzruší nenávist vůči adventistům nebo Hare Krišna. Mohou být terčem stejné nenávisti, ale nebude z toho takové pozdvižení, nejsou tak politicky významní, aby to znamenalo porušení posvátna.
Jak rozlišit, co je opravdu tabu a co je slabší norma?
Tak třeba nadváha – když někoho zesměšňujete kvůli tomu, že je tlustý, tak to, i navzdory hnutí body positivity, nemá tu kulturní sílu.
V amerických médiích je zjevné, že prezentují černochy ve větším počtu, než by odpovídalo jejich počtu v populaci. Má to nějaký dopad?
I ve filmech a reklamách máte mnohem víc černochů než Hispánců, i když těch je mezi Američany víc. V Kanadě, kde jsou černochů dvě až tři procenta, je pomalu každý druhý pár v reklamě smíšený bělošsko-černošský. A to vám napovídá, kdo je považován za posvátnou skupinu, kolem níž musíme kvůli historii našlapovat opatrně a v diskurzu ji „centrovat“, jak zní ošklivé nové sloveso.
Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.
