Stanjura chce více zdanit majetek. Průšvih s rozpočtem zachrání jen brutální škrty, zní kritika

Vláda slibuje brzy představit takzvaný konsolidační balíček, kterým se snaží alespoň částečně mírnit rozklad státních financí. Na příjmové straně by mělo být ve hře i navýšení daně z nemovitosti. Ta by se podle plánů ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mohla zvednout na dvojnásobek a přinést do státní kasy zhruba osm miliard. To jsou podle kritiků však jen drobné a jde o opatření, které nemá příliš potenciál ovlivnit problém s obrovským strukturálním schodkem. Stěžejní je navíc rozpočtové určení této daně. Daň z nemovitosti je totiž nyní výhradním příjmem obcí, ne státu.

Stanjura navrhuje, že by se daň z nemovitosti mohla zvýšit až na dvojnásobek a výnos změny ve výši šest až osm miliard by vybíral stát pro sebe. Loni se na této dani vybralo 12,42 miliardy korun, stát přitom nese podle ministerstva financí náklady na správu daně 1,2 miliardy. Ve výpočtu daně figuruje koeficient stanovený podle velikosti obce. „Maximum tedy je, že by stát zvýšil základní koeficient této daně nejvýše na dvojnásobek, a toto navýšení daně vybíral pro sebe,“ tvrdí Stanjura.

To odmítají starostové obcí, kteří nechtějí, aby si zvýšenou daň stát odklonil do rozpočtu. Vládní Starostové tak jako řešení vidí snížení objemu národních dotací pro obce, aby se kompenzovalo zvýšení daně.

„Co se týče daně z nemovitosti, v zásadě se shodneme s panem ministrem Stanjurou a jsme ochotni jeho návrh podpořit. Zároveň ale dodávám, že podle mě by prostředky získané navíc měly zůstat v rukou obcí,“ řekl v rozhovoru pro Echo24 první místopředseda Starostů a nezávislých a poslanec Lukáš Vlček.

To podle Vlčka souvisí s revizí národní dotační politiky. „Když se podíváme na současný systém dotací, tak zjistíme, že se prostředky z různých úrovní často nedoplňují, ale naopak překrývají. Na oltář ponechání zvýšených příjmů daně z nemovitosti v rukou obcí jsme ochotni se vzdát drobných národních dotačních programů, které státu přináší nemalou finanční zátěž,“ říká Vlček.

Že by daň z nemovitosti, která je u nás podle srovnání zemí OECD jedna z nejnižších, měla vzrůst, říká i exministr financí Miroslav Kalousek. „Za svůj dům v Bechyni platím ročně 650 korun, což vzhledem k tomu, že také platím sto tisíc za energie, pokládám za opravdu marginální. Kdybych měl místo několika stovek na majetkové dani zaplatit pět tisíc, chápal bych to jako přiměřené,“ řekl Kalousek loni v Salonu Týdeníku Echo. 

Zároveň však nyní upozorňuje na to, že hluboký problém se strukturálním schodkem 240 miliard to nijak nevyřeší. Vláda si od navýšení daně z nemovitosti slibuje získat do rozpočtu asi osm miliard korun. „Nemám nejmenší problém se zvýšením daně z nemovitosti. Ale průšvih se strukturálním schodkem je tak velký, že ho mohou zachránit jen brutální škrty. Daň z nemovitosti je navíc dnes stoprocentním příjmem obcí, pokud se má zvýšit, musí se nutně změnit i rozpočtové určení daní. Obce by se musely se státem o příjem dělit, jinak to nemá cenu,“ vyjádřil se Kalousek pro Echo24.

Vyšší daň z nemovitosti považují za logickou cestu i někteří lidé z oblasti realit. Upozorňují však na to, že by musela být pečlivě ošetřena. „Ve srovnání s ostatními zeměmi máme daň z nemovitosti téměř nulovou, nic moc nám nepřináší. A než víc zdaňovat příjmy všech je smysluplnější se zaměřit na ty, kteří bohatství mají, třeba právě v nemovitostech. Je ale zcela jistě namístě otázka, jak moc by to mělo být. Nesmělo by to dopadnout na osmdesát procent obyvatelstva a být likvidační nebo zastavit trh nemovitostí. Pokud by však šlo o dobře nastavenou daň, která by se tedy týkala investičních bytů, nebránil bych se tomu. Ale je to velmi komplexní otázka,“ řekl v Týdeníku Echo odborník na nemovitostní trh ze společnosti Deloitte Miroslav Linhart.

„Vláda hledá způsoby, jak řešit nevycházející rovnici jménem státní rozpočet, a nabízí se pracovat se zdaněním té části populace, která peníze má, potažmo investorů, u nichž se může z pohledu realitního trhu zdát, že naoko brání „běžnému“ obyvatelstvu nemovitosti kupovat. Nejsem si však jist, zda máme poptávku opravdu změřenou. Často se bavíme jen na bázi spekulace. Ale osobně si také myslím, že se vyššímu zdanění v této oblasti nevyhneme. Je však nutné na to investory připravit. Tedy klíčové otázky jsou, kdy a jakou formou by se vyšší daň zavedla. Pokud by šlo o unáhlené rozhodnutí, nebylo by to správné,“ domnívá se zase šéf jedné z největších realitních kanceláří RE/MAX Jan Hrubý.