Potraviny táhnou zdražování, nejvíc mouka či vepřové. Letos to zřejmě nebude lepší

Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 2,8 procenta, což znamená zpomalení inflace oproti prosincovým třem procentům. Přesto však lednová inflace překvapila ekonomy, kteří očekávali meziroční růst spotřebitelských cen pouze o 2,6 procenta. Největší vliv na růst inflace mělo podle všeho stále zdražování potravin, alkoholu a tabáku, jejichž ceny meziročně vzrostly o 4,8 procenta.

Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka byl hlavním tahounem lednového růstu celkové cenové hladiny právě sektor potravin. „Předběžný odhad inflace obsahuje jen málo detailních informací. Nicméně je evidentní, že hlavním faktorem růstu cen byly potraviny,“ uvedl Marek a dodal, že největší zdražení bylo zaznamenáno u mouky, jogurtů a vepřového masa. Výrazně rostly i ceny dalších základních potravin, což se může promítnout do celkové spotřebitelské poptávky.

Potraviny zdražují rychleji než celková inflace

Ekonom Lukáš Kovanda upozornil na to, že potraviny budou v roce 2025 pravděpodobně zdražovat zhruba dvakrát rychleji než celková inflace. „Potraviny, alkohol a tabák zrychlily svůj meziroční růst z prosincové úrovně 2,7 na hodnotu 4,8 procenta. Potraviny by letos měly zdražovat zhruba dvojnásobně rychleji, než jaká bude obecná inflace, jež by měla v celoročním průměru činit 2,3 procenta,“ vysvětlil Kovanda. Zdražování potravin podle něj ovlivňuje několik faktorů – od vyšších výkupních cen mléka, přes rostoucí ceny dováženého ovoce a zeleniny, až po výkyvy počasí, které ovlivňují světový trh s kávou, čokoládou a dalšími komoditami.

K růstu cen přispívají také sezonní vlivy a vysoké náklady na logistiku a výrobu. „Poměrně drahá zůstávají vejce, což se až do Velikonoc pravděpodobně příliš nezmění,“ dodal Kovanda. Ceny ovoce a zeleniny se zvyšují nejen kvůli dražším dovozům, ale i kvůli klimatickým podmínkám v zemích jejich původu. To platí například pro již zmíněnou čokoládu a kávu, jejichž ceny ovlivňují výkyvy počasí a neúroda v klíčových producentských regionech.

Nejvýrazněji zdražily mouka, jogurty a vepřové maso

Podle Víta Hradila, hlavního ekonoma Cyrrusu, byl meziměsíční růst cen nejsilnější právě v kategorii potravin, alkoholu a tabáku (3,5 %). „Ceny služeb vzrostly o 1,0 procento a ceny zboží o 1,5 procenta, zatímco energie pouze o 0,2 procenta,“ uvedl Hradil. Meziročně pak bylo zdražování nejvýraznější u potravin, alkoholu a tabáku, zatímco energie naopak zlevnily.

Z týdenních šetření cen potravin vyplývá, že největší cenový nárůst byl zaznamenán u základních potravin, jako je mouka, jogurty či vepřové maso. Tento vývoj potvrzuje i hlavní ekonom Deloitte David Marek: „Z týdenních šetření cen potravin je vidět, že nejvíce zdražily mouka, jogurty a vepřové maso.“ Růst cen těchto produktů má přímý dopad na domácnosti, zejména na nízkopříjmové skupiny obyvatel.

Podle ekonoma Jana Bureše z Patria Finance by mohlo lednové zdražování potravin vést ke změně inflačního výhledu na rok 2025. „Pomalejší růst cen potravin ke konci roku nás vedl ke snížení inflačního výhledu pro rok 2025, ale lednové zdražování jej zcela vrací zpět do původních kolejí,“ upozornil Bureš. V reakci na tato data Patria Finance upravila svůj výhled na inflaci v roce 2025 zpět k hodnotě 2,5 procenta.

Světové ceny potravin klesají, v Česku se to zatím neprojevuje

Zatímco v Česku ceny potravin rostou, globální trend je opačný. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) uvedla, že světové ceny potravin v lednu meziměsíčně klesly, především díky výraznému zlevnění cukru a rostlinných olejů. Celkový index FAO, který sleduje ceny obilovin, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, se snížil o 1,6 procenta.

Hlavním důvodem poklesu cen cukru, který zlevnil o 6,8 procenta, bylo příznivé počasí v Brazílii a obnovení exportu z Indie. Rostlinné oleje zaznamenaly meziměsíční pokles o 5,6 procenta, což přispělo k celkovému snižování globálních cen potravin. Naopak ceny mléčných výrobků vzrostly o 2,4 procenta, především kvůli zdražení sýrů o téměř osm procent.

Pokles světových cen potravin by se teoreticky mohl promítnout i do českého trhu, ale vzhledem k dalším faktorům, jako jsou ceny energií, logistické náklady či daňové úpravy, se tento efekt zatím neprojevuje.

Analytici očekávají, že růst cen potravin v Česku bude pokračovat i v dalších měsících. Na vývoj cen bude mít vliv nejen situace na světových trzích, ale i domácí faktory, včetně vládních opatření a nastavení měnové politiky. Bankovní rada České národní banky (ČNB) tento týden snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta., přičemž viceguvernérka Eva Zamrazilová uvedla, že předběžný odhad inflace je cenným nástrojem pro rozhodování bankovní rady.