„Je to moje právo.“ Rumunský premiér: Podporuji spojení Moldávie a Rumunska

VELKÉ RUMUNSKO

„Je to moje právo.“ Rumunský premiér: Podporuji spojení Moldávie a Rumunska
Rumunský premiér Marcel Ciolacu. Foto: Shutterstock
1
Svět
  • mar
Sdílet:

Velké Rumunsko na obzoru? Rumunský premiér Marcel Ciolacu tento týden v rozhovoru pro rumunský server DC News prohlásil, že podporuje spojení Moldávie s Rumunskem, ať už to bude v rámci EU nebo "jen" mezi Kišiněvem a Bukureští. Moldávie se podle něj drží díky Rumunsku. "V Moldavské republice žijí Rumuni jako já," řekl Ciolacu. Oblast Besarábie, dnešní Moldavsko a část Ukrajiny, patřila před druhou světovou válkou k Rumunsku. Po válce oblast Stalin přičlenil k Sovětskému svazu a po jeho rozpadu vznikla neutrální Moldávie, od které ale bylo násilím odtrženo separatistické Podněstří, kde je rozmístěno asi 1500 ruských vojáků. Moldávie usiluje o vstup do EU, ale autonomní proruská část Moldavska, kde žijí Gagauzové, požaduje naopak ochranu od Moskvy, někteří se dokonce obávají vypuknutí občanské války.

"Také podporuji sjednocení a zákaz jsem nedostal. Je to moje právo! Stále věřím v unii mezi Moldavskou republikou a Rumunskem," řekl rumunský premiér. "Chci vám připomenout, že v Moldavské republice žijí Rumuni, pouze Rumuni. Tento stav je udržitelný díky zapojení rumunského státu. A z Rumunska. A myslím, že je naší povinností jako Rumunů nadále podporovat naše Rumuny z Moldavské republiky,“ dodal Marcel Ciolacu s tím, že historie napáchala křivdu. "Nemohu změnit minulost a přítomnost je důsledkem minulosti. To, co mohu společně s vámi udělat, je budovat budoucnost,“ uvedl Marcel Ciolacu, kterého následně citovala další rumunská a moldavská média.

Oblast Besarábie, dnešní Moldavsko a část Ukrajiny, patřila mezi světovými válkami k Rumunsku, ale po vytlačení Osmanů od počátku 19. století byla součástí ruského impéria a to až do konce 1. světové války.

Ciolacu také v rozhovoru uvedl, že prvním státem, který musí ukázat, že unii chce, je Moldavská republika. „Pokud bude spojení mezi Rumunskem a Moldavskou republikou dokončeno nebo ne, první stát, který to musí ukázat, je Moldavská republika," řekl premiér.

Ciolacu nedávno prohlásil, že podporuje Maiu Sanduovou v její opětovné podzimní kandidatuře na moldavskou prezidentku a zmínil, že je jediným řešením pro sousední zemi, aby měla i nadále být cesta do EU. Sanduová v březnu zahájila kampaň na podporu chystaného referenda o vstupu země do Evropské unie. V referendu mají voliči rozhodnout, zda snahu Moldavska přidat se k EU zapíší do ústavy, čímž by zakotvili toto směřování země, aby je nezměnily příští vlády.

Moldavsko požádalo o členství v unii v roce 2022 a letos získalo spolu se sousední Ukrajinou návrh rámce pro přístupová jednání. Vztahy s Ruskem jsou napjaté, Kišiněv rozhodně odsoudil vpád ruských vojsk na Ukrajinu, uvedla ČTK.

Maia Sanduová ale sjednocení s Rumunskem zřejmě nepodporuje, vědoma si značného rozdělení společnosti, a prosazuje vstup země do EU. Z 2,6 milionů Moldavanů má údajně asi milion rumunské pasy. Na jihu země v autonomní oblasti žije asi 140 tisíc turkických Gagauzů, kteří se už obrátili na pomoc do Moskvy. Situace je tak potenciálně značně výbušná.

„Jakákoli podpora Moldavské republice ze strany Rumunska bude provedena v rámci širší dohody mezi Rumunskem a jeho partnery v NATO a Evropské unii. Bukurešť nejedná sama o sobě a vše je součástí koordinované strategie na úrovni NATO a Evropské unie,“ komentoval rumunského premiéra bezpečnostní expert Mihai Isac na moldavském serveru Stri.md s tím, že zamýšlené bezpečnostní záruky pro Moldavskou republiku jsou komplementární k zárukám EU a NATO.

„Dvoustranné smlouvy mezi Moldavskou republikou a různými státy NATO podle francouzském vzoru nebo v jiných formátech lze samozřejmě realizovat, samozřejmě při respektování platné legislativy a ústavní neutrality Moldavské republiky. Vedoucí představitelé NATO vždy tvrdili, že tato spolupráce s Moldavskou republikou bude provedena za podmínek požadovaných úřady v Kišiněvě. Nikdo nechce násilím zatáhnout Moldavskou republiku do NATO,“ uvedl expert.

Mihai Isac zdůraznil, že tyto dohody mají za úkol zajistit bezpečnost a zvýšit odolnost Moldavské republiky tváří v tvář hrozbám ze strany Ruské federace.

V Rumunsku se spekuluje, že chystaná změna legislativy o možnosti vyslání rumunských vojáků do zahraničí na ochranu rumunských občanů by mohla být aplikována právě v případě sousedního Moldavska.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články