Simon si jde zřejmě pro prohru. Pavlova kandidáta na Ústavní soud zamítly výbory Senátu

Soudce Nejvyššího soudu Simon to má se svou kandidaturou na Ústavní soud nahnuté. Ve středu totiž nezískal podporu senátního ústavně-právního výboru. Podpořili ho jen tři z osmi členů výboru, ve výboru pro lidská práva následně dostal jen jeden hlas z pěti. Simon se tak stal prvním adeptem prezidenta Petra Pavla na ústavního soudce, kterého nedoporučil ani jeden ze senátních výborů. Horní parlamentní komora o jeho kandidatuře bude rozhodovat za týden

Kandidát prezidenta Petra Pavla, který má být odborník na odškodňování za újmy způsobené rozhodnutím státu, v minulých týdnech vyvolal kontroverze, když se zjistilo, že řadu odškodnění nepřiznal, zaujala také jeho záliba v čínském cvičení čchi-kung. Stanovisko výborů není pro plénum Senátu závazné, ale senátoři k němu obvykle přihlíží.

Senátoři z ústavně-právního výboru vytýkali Simonovi jeho postoj k odškodňování za škody způsobené výkonem veřejné moci. Kritizovali také podílnictví ve společnostech jeho manželky. Simon se hájil tím, že ve firmách působil jen jako lektor jógy, podle kritiků ale firmy také propagoval.

„To je jak prodejní akce s hrnci,“ uvedla k tomu místopředsedkyně výboru Hana Kordová Marvanová (ODS), podle níž by se Simonovým podnikáním měl zabývat Nejvyšší správní soud na základě kárné žaloby. „Vy jste výdělečnou činnost konal,“ vytkl soudci také místopředseda výboru Michael Canov (SLK).

Kordová Marvanová poukazovala rovněž na to, že Simon se v materiálech týkajících se výuky jógy tituluje jen zkratkou „Dr.“, nikoli celým právnickým titulem, čímž může zájemce mást, že je lékařem. Soudce to vysvětloval tím, že nechtěl, aby se na něj klienti obraceli s právními problémy. Uvedl také, že svůj podíl ve firmách nedávno převedl na manželku

Senátorka rovněž kritizovala Simonův postoj k odškodňování, který je podle ní v rozporu s přístupem Ústavního soudu, podle něhož stát musí nést objektivní odpovědnost za jednání svých orgánů. Soudce k tomu uvedl, že v rozhovorech pro média upozorňoval na absenci politické debaty o míře odškodnění a že v původních státech EU stát odškodňuje podle míry zavinění. „V žádném případě nejsem formalistickým soudcem, věřím ve férový proces,“ řekl.

Simon je předsedou senátu Nejvyššího soudu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu. Čelí kritice senátorů za to, že některá rozhodnutí, na nichž se podílel, v minulosti před Ústavním soudem neobstála.

Kritici mu vyčítají také to, že donedávna vlastnil dvě firmy, i když by jako soudce Nejvyššího soudu podnikat neměl. Kandidát podle pak uvedl, že z podnikání nic neměl, neboť formy byly ve ztrátě.

Soudce rovněž odmítl označovat za nepřípustnou podnikatelskou aktivitu to, že se jako lektor věnuje čínskému tradičnímu cvičení čchi-kung, konkrétně směru nazývanému Orel v hnízdě. Jde podle něj o směr určený lidem ze západního světa, které trápí stres a nedostatek času. Cvičení má podle Simonovy vlastní dlouholeté zkušenosti dobrý vliv na zdraví i duševní pohodu lidí, podobně jako třeba jóga.

„V předchozí úpravě zákona pedagogická činnost skutečně byla omezena jen na resort spravedlnosti a ještě další případy. V nové úpravě v roce 2002 zákonodárce tuto podmínku vypustil, takže předpokládám, že na ní netrvá a otevřel tak soudcům možnost učit prakticky cokoliv za předpokladu, že to nesnižuje důstojnost funkce v očích veřejnosti,“ sdělil před časem v rozhovoru deníku Echo24.