Navalnyj měl šanci na výměnu. Vyjednávaly o něm Rusko, USA a Německo, píše Bild

Ruský opoziční politik Alexej Navalny, který v pátek zemřel v ruském vězení, mohl být podle informací německého deníku Bild vyměněn za jiného zajatce. O jeho výměně podle deníku vyjednávala Moskva s Berlínem a Washingtonem.

Ruský prezident Vladimir Putin se již delší dobu snaží výměnou dostat zpátky do Ruska bývalého důstojníka KGB Vadima Krasikova, který si odpykává trest za zabití v Německu. Ačkoliv se mluvilo o tom, že by za Krasikova měl být vyměněn americký novinář Evan Gershkovich, deník Bild informuje o tom, že ve hře byl i Navalnyj.

To, že chce Putin zpátky do Ruska získat ruského atentátníka Vadima Krasikova, který si v Německu odpykává trest za vraždu Čečence, vyšlo najevo i v nedávném rozhovoru ruského prezidenta s americkým novinářem Tuckerem Carlsonem. Ačkoliv Carlson se v rozhovoru ptal na propuštění amerického novináře z The Wall Street Journal Evana Gershkoviche, který byl v Rusku obviněn ze špionáže, podle deníku Bild probíhalo i jednání o tom, zda by místo Krasikova nemohl být propuštěn ruský opoziční vůdce Alexej Navalnyj.

O výměně Navalného za Krasikova podle deníku Bild jednali společně zástupci Ruska, Německa a Spojených států amerických. O tom, že Navalného jméno figuruje na seznamech vězňů, kteří by mohli být vyměněni, již dříve informoval i deník The Wall Street Journal.

Ruský atentátník Vadim Krasikov byl německým soudem odsouzený k doživotnímu trestu vězení za vraždu Zelimchana Changošviliho z roku 2019. Changošvili, bývalý vůdce čečenských povstalců, podle Moskvy vedl útok v Rusku v roce 2004. Krasikov přepadl svůj cíl na kole v berlínském parku Tiergarten, kde vytáhl z batohu pistoli a střelil Changošviliho do zad, následně sesedl z kola a dvakrát střelil oběť do hlavy, zatímco ho sledovali rodiče a děti z blízkého dětského hřiště.

Krátce před vynesením rozsudku v roce 2021 nařídil ruský prezident Vladimir Putin svému hlavnímu bezpečnostnímu poradci Nikolaji Patruševovi, aby prozkoumal možnost výměny vězňů za Krasikova, napsal WSJ. To podtrhlo vysokou hodnotu, kterou Putin přikládá Krasikovovi, bývalému důstojníkovi KGB, který později pracoval pro její nástupnickou FSB.

Navalnyj měl k Německu určitou vazbu od té doby, co tam byl v roce 2020 léčen po otravě novičokem. Po léčbě na jedné z berlínských klinik se Navalnyj vrátil zpátky do Ruska, kde byl v roce 2021 zadržena a vězněn, jeho trest byl několikrát prodlužován, několik dní strávil ruský opozičník také na samotce. V roce 2021 Navalnyj hlásil systematickou spánkovou deprivaci: dozorci ho budili osmkrát za noc, aby zkontrolovali, zda je stále v cele.

V prosinci 2023 náhle zmizel ze zajateckého tábora IK-6 (250 kilometrů východně od Moskvy). Tři týdny po něm nebylo ani stopy. Až do Štědrého dne. 25. prosince jeho tým oznámil, že našel Navalného v trestanecké kolonii IK-3 v Jamalsko-něneckém autonomním okruhu. Vězeňský tábor se nachází asi 1900 kilometrů severovýchodně od hlavního města, severně od polárního kruhu.

V pátek vězeňská služba uvedla, že 47letému muži se po procházce ve vězeňské kolonii za polárním kruhem udělalo špatně, ztratil vědomí a nepodařilo se ho oživit.

O jeho úmrtí se 16. února 2024 dozvěděla jeho žena v Německu, když se účastnila Mnichovské bezpečnostní konference. Ona, západní představitelé i spolupracovníci Navalného ze smrti ruského opozičníka obviňují ruského prezidenta Vladimira Putina.

Po oznámení smrti Navalného začala vznikat v řadě ruských měst spontánní pietní místa, obvykle u památníků obětem politických represí, kam lidé na počest Navalného nosí květiny, svíčky a vzkazy vyjadřující podporu zemřelému opozičnímu vůdci. Ruská policie proti lidem, kteří tam přicházejí položit květiny, tvrdě zasahuje.