Vyšetřovací komise k tragédii na fakultě. Počkejme, možná v lednu, říkají poslanci

Čtvrteční tragická střelba v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a především zásah policie nepřestávají vyvolávat otázky. Střelbou se mimo jiné zabývá Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), angažovat se pak mohou i politici, v jejichž moci je například svolat jako v minulosti speciální sněmovní vyšetřovací komisi. Po té volá například bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který se v době útoku nacházel v budově.

„Nedivím se studentům, pokud ztrácí důvěru v představitele moci, kterou, zdá se, příliš nezajímá, jestli šlo masakru zabránit, vyzývají ke zdrženlivosti tam, kde oni mají před očima mrtvé a cítí, že se musí ptát kvůli nim a kvůli tomu, že se to může stát znovu. Tady se nic nesmí zamést pod koberec, a proto bych hlasoval pro zřízení vyšetřovací komise jako místa, kde bude možné se ptát,“ sdělil redakci deníku Echo24.cz Zaorálek (SOCDEM).

„Zaplaťbůh máme demokracii a můžeme a musíme zkoumat, co se přesně stalo. Veřejnost má právo na informace a my se z nich musíme poučit,“ dodal.

GIBS ve středu uvedla, že analyzuje informace a vyhodnocuje i podněty od veřejnosti. Kvůli zásahu na univerzitě se zejména na sociálních sítích objevily kritické hlasy. Lidé upozorňovali například na možné podcenění situace ze strany policie, která měla informace o tom, že mladý muž z obce Hostouň odjel do Prahy s tím, že si chce vzít život a současně že je podezřelý z vraždy svého otce. Vyklidila sice objekt univerzity v Celetné ulici, student ale střílel o několik stovek metrů dál, v hlavní budově fakulty na náměstí Jana Palacha.

Kromě šetření GIBS je další možností svolání sněmovní komise. Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je dočasná sněmovní komise, která je zřízena za účelem vyšetření věci veřejného zájmu. Chtít by ji podle jednacího řádu sněmovny musela alespoň pětina poslanců, tedy 40 z nich. Jejími členy mohou být jen zákonodárci.

Počkejme, uvidíme, říkají

Politici jsou ale zatím se svoláním spíše zdrženliví. „Vše budeme komentovat až v lednu, poté co vyhodnotíme všechny informace,“ sdělil za hnutí ANO jeho první místopředseda Karel Havlíček.

„Nikdy jsem nebyl zvláštním příznivcem sněmovních vyšetřovacích komisí a pokládám je za prostředek ultima ratio, když ostatní orgány nefungují. Je třeba vyhodnotit dění před tragédii na FF UK, ale jsem přesvědčen, že k tomu stačí orgány výkonné moci,“ myslí si předseda poslanců ODS Marek Benda.

Šéf pirátských poslanců Jakub Michálek soudí, že pokud nejsou žádné indicie o tom, že by bylo potřeba něco prošetřovat, není účelné zřizovat komisi. „Počkejme si na fakta k případu od policie a od vlády,“ míní.

„V této chvíli bych to asi nechal na Generální inspekci bezpečnostních sborů. Nejsem zrovna příznivcem těchto zvláštních vyšetřovacích komisí,“ doplňuje předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Aleš Dufek.

Vyšetřovací komise musí mít jasně vymezeno, čemu se může věnovat a jak dlouho může fungovat. K objasnění důležitých skutečností může vyšetřovací komise opatřovat potřebné podklady, vyžadovat nezbytná vysvětlení a vyslýchat svědky a podle povahy věci přibrat znalce a tlumočníka. Podrobnosti o povinnosti svědčit, vydat věc, o předvolání a předvedení, zákazu výslechu, práva odepřít výpověď, o nároku na svědečné, jakož i o přibrání znalce nebo tlumočníka a o jejich právech a povinnostech stanoví jednací řád vyšetřovací komise,“ stanovuje jednací řád.

V minulosti se podobná komise v každém volebním období svolala většinou hned několikrát. Bylo to kupříkladu v případech privatizací různých firem, kauzy rychlostudia na plzeňských právech, kauzy Opencard nebo případu otravy řeky Bečva.

Spory o policejní evakuaci

Mluvčí pražské policie Jan Daněk řekl, že budova v Celetné ulici byla evakuována na základě informací fakulty, podle kterých útočník do budovy na náměstí Jana Palacha vůbec nechodil. Veškeré studijní aktivity měl v Celetné. „Žádné informace, které jsme měli v té době k dispozici, tedy nehovořily o jakémkoliv jeho vztahu k budově FF UK na náměstí Jana Palacha,“ uvedl Daněk.

Policie už dříve uvedla, že mladý muž, který má na svědomí zřejmě 17 životů, měl povolení na osm zbraní. Dvě z nich byly dlouhé zbraně. Podle médií získal zbrojní průkaz teprve letos a zbraně si poté registroval v krátkém časovém úseku. V Centrálním registru zbraní (CRZ) nelze podle policie na první pohled vidět, zda člověk vlastní více zbraní najednou, až při zadání konkrétního dotazu lze zjistit konkrétní údaje. Policie může rozhodnout o zajištění zbraně, zbrojního průkazu nebo střeliva, pokud je proti držiteli zahájeno trestní stíhání pro trestné činy vyjmenované v zákoně. Jde například o trestné činy proti životu či zdraví lidí.