Nech Slováky žít

Stejně jako bylo překvapením, že v prvním kole prezidentských voleb na Slovensku vyhrál kandidát podporovaný opozicí, diplomat Ivan Korčok, tak ještě neočekávanějším výsledkem skončilo druhé kolo, ve kterém poměrně přesvědčivě vyhrál koaliční partner Roberta Fica, předseda strany Hlas Peter Pellegrini.

Ivana Korčoka jako vítěze voleb mírně favorizovaly výzkumné agentury, které se ale na Slovensku ve zkoumání společenských a politických nálad pravidelně netrefují (to je na jiné, samostatné téma). Navíc Peter Pellegrini neměl nijak významně viditelnou podporu premiéra Fica a jeho stany Směr. Stačí jen porovnat, jak výrazně se za něj postavil Andrej Babiš nebo Miloš Zeman.

Vyslovené nepodpory se Peter Pellegrini dočkal od Štefana Harabina, který skutečně a fakticky vyjadřuje pochopení pro ruskou invazi na Ukrajinu, žádá vystoupení z NATO a vyslovuje se pro neutralitu Slovenska a v prvním kole skončil třetí téměř s 12 % hlasů. Budoucí slovenský prezident neměl ani podporu médií, která většinově sympatizovala s Ivanem Korčokem. I sázkové kanceláře v den voleb měly horší kurz na Petera Pellegriniho. Přesto vyhrál se ziskem 53 procent hlasů. Určitě mu pomohla vyšší volební účast, k druhému kolu přišlo 61 % oprávněných voličů.

Slovenské prezidentské volby ukázaly, že je dobré udržovat skepsi vůči průzkumům veřejného mínění, nepřeceňovat podporu politiků, kteří jsou ze hry, ale ani roli celebrit a médií. Na Slovensku se lidé rozhodovali podle vlastního uvážení, všechny tyto faktory stojí za pozornost i u nás. Zcela nepochybně je zvolení Petera Pellegriniho vyjádřením podpory vlády Roberta Fica, ale zároveň je třeba vidět, že Peter Pellegrini není žádný dryáčník nebo populista, je konsenzuální politik středového typu, který nebude eskalovat společenské a politické konflikty, ale mírnit je.

Vztahy mezi Českem a Slovenskem se zvolením Petera Pellegriniho naopak mohou zlepšit. Jednak prezident ani premiér žádným svým vyjádřením do druhého kola voleb nezasahovali. Dobrou výchozí pozici si vytvořil Petr Pavel, z jehož nadstandardních vztahů k odcházející prezidentce Zuzaně Čaputové lze snadno dovozovat sympatie spíš ke Korčokovi, které by českého prezidenta sváděly k ingerencím do slovenských vnitropolitických záležitostí, jak bylo možné třeba sledovat uplynulý rok. Prozíravý a korektní postoj k volbám a jejich výsledkům zaujal i premiér Petr Fiala.

Slováci už ve druhých volbách rozhodli jinak, než věci vidí vládnoucí česká reprezentace a její voliči. Nechtějí odcházet z klíčových struktur jako EU nebo NATO. Slováci také nepřekvapivě kladou větší důraz na vlastní národní, ale i občanskou identitu (Pellegrini vyhrál v okresech se silnou maďarskou většinou).

Je to jejich právo, jejich vůle, byť si o tom můžeme myslet v Česku cokoli. Reprezentanti státu a vlády by to měli akceptovat, stavět na shodách, nepoučovat a nepeskovat, respektovat našeho v mnoha ohledech blízkého souseda. Už jenom proto, že doma máme svých problémů dost.