Česko neuspělo při hlasování o klimatických cílech EU. „Vyjednali jsme ústupky,“ píše Hladík

Členské státy EU dnes schválily nový klimatický cíl Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně České republiky si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Jedním z ústupků je, že systém nových emisních povolenek ETS2 bude odložen o jeden rok a spuštěn až v roce 2028.

Předběžné dohody dosáhli ministři životního prostředí v noci na dnešek po 18 hodinách jednání. Následovala krátká pauza a formálně byla dohoda potvrzena dnes ráno. Podle informací ČTK hlasovaly proti Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko. Belgie a Bulharsko se při hlasování zdržely.

Česko na jednání zastupoval odcházející ministr Petr Hladík. Jedním z hlavních ústupků podle něj je, že cíl do roku 2040 bude snížen na 85 procent za celou EU, bez závazných dílů pro jednotlivé státy. „Až pět procent redukce emisí bude možné naplnit pomocí mezinárodních kreditů ze třetích zemí – výhoda pro české firmy investující do čistých projektů v zahraničí,“ uvedl Hladík na sociální síti X.

Jednání Rady pro životní prostředí trvalo 18 hodin. Česká republika spolu s dalšími státy tvořila silnou blokační menšinu, díky které se podařilo vyjednat řadu významných ústupků. Z těchto důvodů některé země výsledný text nakonec podpořily. Česká republika v souladu s… pic.twitter.com/YBqoMOsiyl

— Petr Hladík (@hladikpe) November 5, 2025

Evropská komise přitom původně navrhovala jen tři procenta na mezinárodní kredity, pět procent prosazovala například Francie či Portugalsko. Itálie či Polsko prosazovaly dokonce deset procent. Naopak Španělsko a Nizozemsko se stavěly proti dalšímu oslabování cíle.

Mezinárodní uhlíkové kredity umožňují státům, firmám nebo organizacím kompenzovat část svých emisí tím, že finančně podpoří projekty snižující nebo zachycující emise jinde ve světě. Jde například o výsadbu lesa, ochranu deštných pralesů či investice do obnovitelných zdrojů.

„Jde o velmi dobrý kompromis. Nejlepší kompromis, jakého se nám mohlo podařit dosáhnout,“ uvedl těsně před hlasováním, které probíhalo veřejně, dánský ministr pro klima a energetiku Lars Aagaard. Právě Dánsko nyní EU předsedá. Návrh podle Aagaarda obsahuje i revizní klauzuli, díky které může být po posouzení Evropskou komisí v budoucnu zvýšeno množství mezinárodních uhlíkových kreditů o dalších pět procent, celkem by tedy šlo o 10 procent.

Další ústupek se týká souvisejícího tématu, kterým je spuštění systému nových emisních povolenek ETS2. Plánovaný systém ETS2 má obchodování s povolenkami rozšířit například na silniční dopravu nebo vytápění budov. Systém od 1. ledna letošního roku funguje pouze v režimu monitorování emisí dodavateli paliv. Nyní tedy až od roku 2028 by měly být emise z paliv zpoplatněny a bude zahájeno obchodování s emisními povolenkami.

Česko patří do skupiny téměř dvou desítek zemí, které žádaly změny systému a záruky, že obchodování s emisními povolenkami bude předvídatelné, povolenky prudce nezdraží a nebudou mít negativní dopad na občany. Evropská komise následně navrhla změny v systému.

Oslabení cíle odráží odpor vůči ambiciózní evropské klimatické agendě ze strany průmyslu a některých vlád, které jsou skeptické vůči tomu, zda si Evropská unie může dovolit tato opatření vedle priorit, kterými jsou obrana a průmysl, poznamenala agentura Reuters.

„Nechceme zničit ekonomiku. Nechceme zničit klima. Chceme zachránit obojí zároveň,“ uvedl už v úterý před začátkem jednání polský náměstek ministra pro klima Krzysztof Bolesta.