,,Na trhu je oligopol.“ Lékárníkům vadí zavírání lékáren, volají po regulaci řetězců

REGULACE TRHU

,,Na trhu je oligopol.“ Lékárníkům vadí zavírání lékáren, volají po regulaci řetězců
Podle části lékárníků je potřeba změnit některá pravidla na trhu. Foto: Shutterstock
1
Domov
Záviš Dobiašovský
Sdílet:

V Česku dochází v posledních letech k úbytku lékáren a jejich mizení z menších měst či venkovských oblastí. Podle části lékárníků i jejich profesní organizace za tím stojí chybějící regulace vzniku nových lékáren běžná v mnoha evropských zemích, demotivující prostředí pro potenciální provozovatele a proti tomu naopak jdoucí přísně regulovaný ekonomický provoz lékáren. Změnám se však už zcela nebrání ani někteří zástupci velkých řetězců.

Ve své Vizi lékárenství 2025 volá Česká lékárnická komora (ČLnK) po řešení letité otázky změn na lékárenském trhu. „V současné době však trpí lékárenství mnoha problémy, které vyplývají do značné míry i z vývoje posledních 30 let, kdy byl důraz naopak kladen zejména na zcela volnou hospodářskou soutěž s přednostním zaměřením na cenu léčivých přípravků, bez jakékoli smysluplné regulace či nastavení pravidel pro rovnoměrnou síť lékáren. Důsledkem je z pohledu dostupnosti lékárenské péče nežádoucí efekt spočívající v oslabování některých jejích částí včetně uzavírání tzv. jedinečných lékáren ve venkovských oblastech, nebo nedostatečné zajištění pohotovostních služeb,“ popisuje svou vizi ČLnK.

Jedním z výrazných cílů je otázka nastavení demografických a geografických pravidel pro vznik nových lékáren. Tedy lze si představit například pravidlo, že v určité vzdálenosti od fungující lékárny není možné otevřít novou. Pravidla by měla také cílit na trend, kdy ubývá lékárenská péče ve venkovských či periferních oblastech, zatímco se koncentruje ve městech. „Je to určitá jistota toho, že vám nějaký, často kapitálově silný, provozovatel neudělá třeba hned vedle lékárnu kterou může klidně držet v červených číslech. Nyní nemáte žádnou záruku toho, že vás někdo nějakým ne úplně slušným jednáním nepřinutí za určitou dobu lékárnu, která v dané lokalitě funguje desítky let, zavřít,“ řekl deníku Echo24 prezident ČLnK Aleš Krebs.

Zásadní problém pak podle ČLnK vězí v otázce financování a odměňování. To nyní stojí z většiny na výdeji léků hrazených z pojištění, podle lékárníků však dochází k navyšování státem nařízených činností, například vycházejících z takzvané protipadělkové směrnice, ale i z nezdravotnické legislativy (např. odpadové hospodářství), které se jim však nijak nekompenzují. Podle Krebse se pak například za roky 2012 až 2021 zvýšily výdaje zdravotnictví u lékárenské péče u léků na recept hrazených z pojištění kumulativně za celé období jen o necelých 7 %.

„Vezměte si inflaci, mzdy, nájmy. Lékárenská péče už je tak podfinancovaná, že je to problém,“ uvedl Aleš Krebs. „Jestliže stát reguluje ceny a úhrady léčivých přípravků, jestliže si lékárny nemohou fakticky oprávněné náklady vložit do fakturace pojišťovnám, měla by přijít i nějaká ochrana těchto subjektů, které péči poskytují. Systém úhrad pojišťoven by měl být vyváženější a spravedlivější,“ dodal Aleš Krebs s tím, že určitá regulace má na druhou stranu také logické opodstatnění, aby nedošlo k raketovému nárůstu nákladů na léky.

S dopady na menší lékárny pak také souvisí podle Krebse další problém s nastavením nerovného konkurenčního prostředí. „K tomu se potom přidruží, že třeba někdy ti, kteří jsou řetězeni vertikálně, to znamená, že mají třeba distribuci i lékárny, odmítali dodávat určité léčivé přípravky některým lékárnám jen proto, že se rozhodli, že jim je nedodají. Aniž by na straně lékárny byl nějaký problém. Odmítané jsou někdy také dodávky o jednotkách balení v rámci tzv. DTP kanálů. To jsou jevy, kterými se pomáhá určitým subjektům. Ve zdravotnictví, kde jsme v příjmu regulovaní cenou, úhradou, obchodní přirážkou, nejde o zcela volný trh, ale spousta nákladových položek provozovatele lékárny je ovlivněna právě volným trhem. Situace je navíc komplikována i tím, že ve farmaceutické distribuci existují pouze čtyři hlavní dodavatelé, z nichž jeden si dodává kromě nemocnic prakticky jen do vlastního řetězce lékáren a další je majetkově propojen s dalším řetězcem. My se tak fakticky pohybujeme už na oligopolním trhu,“ dodal Aleš Krebs.

Současné liberální prostředí na lékárenském trhu naopak vyhovuje provozovatelům lékárenských sítí, kteří se před několika lety začali sdružovat nejen v Česku, ale i v rámci okolních zemí. Mohl za to právě trend, kdy se v některých evropských zemích začala řešit přísnější regulace vlastnictví či otevírání nových lékáren. Velcí hráči v Česku se tak spojili do Asociace lékárenských sítí s argumenty, že naopak regulace může vést ke zhoršení kvality či dostupnosti služeb poskytovaných pacientům.

Nyní už je po letech podle výkonného ředitele asociace Zděňka Blahuty situace v něčem jiná. V případě vzniku demografických pravidel není mezi „velkými hráči“ na trhu shoda, ačkoliv nejde o aktivní podporu, část z nich to už nevidí jako zásadní problém. „Náš názor k tomu je indiferentní,“ řekl za asociaci deníku Echo24 Zdeněk Blahuta, který je také výkonným ředitelem Evropské federace lékárenských sítí a bývalým ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Někteří členové asociace tak už vnímají ve většině lokalit síť jako dostatečnou.

Podobně jako lékárenská komora pak vidí provozovatelé lékárenských sítí zmiňovanou otázku financování. „V tomto případě je naše pozice bližší aktuálnímu postoji ČLnK. My jen varujeme před nějakým voluntaristickým přijetím nové regulace bez toho, aniž by se to nějak takzvaně zrekalkulovalo a ten model byl třeba alespoň k aktuálnímu roku neutrální. Ale jinak si myslíme, že stávající financování lékárenské péče se vyčerpalo a v tomto případě je podporujeme v jejich snahách,“ dodal Zdeněk Blahuta.

K dlouhodobějším cílům ČLnK patří také rozšíření kompetencí lékárníků, o kterém se například hovořilo i v souvislosti s očkováním proti covidu-19. Patřit by k nim mohly screeningové programy pro pacienty, očkování či poradenství. To podporuje i Asociace lékárenských sítí, podle které mají lékárny potenciál ulehčit zejména praktickým lékařům.

„Hranice současného systému lidé pocítí ve výpadku lékárenské péče na odlehlejších místech, v malých městech, na venkově a podobně. Také si myslíme, že by mělo dojít k diverzifikaci příjmového portfolia lékáren,“ řekl Zdeněk Blahuta s tím, že je však třeba ke změnám přistoupit na základě propočtů z dat, která jsou k dispozici v poměrně solidním objemu.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články