Příspěvek na výchovné je příliš drahý a plošný, řekl Stanjura. Chce ho omezit

Od ledna má stát začít vyplácet tzv. výchovné, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce ale příspěvek k důchodu za vychované dítě omezit. Podle Stanjury je příspěvek příliš plošný a drahý. V rozhovoru pro web Novinky.cz rovněž řekl, že by se mohla u některých položek zvýšit daň z přidané hodnoty (DPH) zrušením jedné z jejích snížených sazeb.

Stanjura chce jednat o změně parametrů výchovného, například o počtu dětí, příjmu rodiny a výše důchpdu. "Protože si myslím, že to je příliš plošné a příliš drahé pro penzijní systém," řekl webu. "Bezesporu jsou však penzisté a dámy, které si to zaslouží. Kvůli tomu, že pečovaly o hodně dětí, tak neměly šanci si tolik vydělávat, a proto mají dnes nižší důchod," dodal.

Výdaje ohledně výchovného nynější vláda zdědila po bývalé vládě. Sněmovna ho schválila ještě před loňskými sněmovními volbami. Příspěvek činí 500 korun za každé vychované dítě. Do loňské novely zákona ho prosadila tehdy koaliční ČSSD.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) slibovala, že bude rozpočtově zodpovědná a přitom nebude zvyšovat daně. "Slíbili jsme, že nezvýšíme celkové daňové zatížení. Zatím jsme udělali několik opatření, které ho snižují. Zrušili jsme podstatnou část silniční daně, u benzinu o čtyři a u nafty o 19 měsíců jsme snížili spotřební daň, zvýšili jsme limit pro povinnou registraci k DPH a pro paušální daň z jednoho na dva miliony," řekl Stanjura webu. "Máme prostor odhadem zhruba 30 miliard příjmů, které můžeme v rámci úprav daňového mixu použít, aniž bychom porušili základní slib, že nebudeme zvyšovat celkové daňové zatížení," dodal.

Snížení strukturálního deficitu o avizovaných 70 miliard chce Stanjura kromě zvýšení spotřebních daní dosáhnout na obou stranách rozpočtu. "Jak jsem říkal, máme prostor pro opatření na příjmové straně zhruba ve výši 30 miliard, aniž bychom porušili slib o nezvyšování celkové daňové zátěže. K tomu připravujeme změny na výdajové straně," řekl v rozhovoru. Uvedl také, že je zastáncem pouze dvou sazeb DPH. "Už děláme propočty, jaký by byl dopad na státní rozpočet, kdybychom tu jednu sníženou sazbu měli v rozmezí 10 až 15 %. Současně se chceme podívat na všechny položky, které jsou ve snížené sazbě, zda je to opodstatněné. V ní by mělo být uplatněno sociální či zdravotní hledisko," dodal s tím, že u těch ostatních je vláda může dát do základní sazby, která činí 21%. Jaké položky zůstanou v nižší sazbě ministr ale neuvedl.