Hřebík do rakve flexibilních úvazků: brigádníci už se prodražili, teď přichází další papírování

Vítěz v anketě o největší byrokratický nesmysl přichází na scénu. Od července budou muset firmy začít evidovat všechny pracující na flexibilní úvazky, takzvané dohody o provedení práce, a každý měsíc je hlásit sociální správě. To je tak další z hřebíčků do rakve těchto úvazků, které podle zaměstnavatelů využívají zejména brigádníci, senioři či matky s malými dětmi. Už předchozí změny, které prosadil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) do zákoníku práce, však udělaly svoje. Firmám se dohodáři prodražili někdy až na úroveň kmenových zaměstnanců, dohody tak jednoduše přestaly nabízet.

Zaměstnavatelé na legislativní změny zareagovali už v předchozích měsících přesně tak, jak avizovali. Snížili počty uzavřených dohod. Práci nejčastěji přerozdělili mezi ostatní zaměstnance, najali osoby samostatně výdělečné činné, nebo dohody převedli na zkrácené či plné pracovní úvazky. Najímají také více pracovníků v rámci jiných smluvních vztahů, jako jsou např. smlouvy o dílo, nebo využívají služeb pracovních agentur.

To dokonce vedlo na vládě k zamyšlení a ministři začali připouštět změny. Nakonec ministr práce Marian Jurečka navrhl odklad účinnosti nových podmínek pro tvrdší zdanění dohodářů až na začátek příštího roku. Povinnost evidovat všechny dohodáře však vstoupila v platnost a startuje s červencem. Zaměstnavatelé tak budou muset každý měsíc příslušné sociální správě sdělovat příjem a seznam všech zaměstnanců pracujících na dohodu, bude to tak zejména pro menší podnikatele opět znamenat další administrativní zátěž, které se řada z nich bude chtít vyhnout.

Negativní dopad změn se přitom začíná ukazovat i s blížící se letní sezónou brigád. Pracovní agentury na Plzeňsku nabízejí studentům na prázdniny ještě méně brigádnických pozic než po pandemii covidu. Už loni jich bylo meziročně až o 50 procent méně a letos se stejný propad opakuje. Ubyly zejména pozice ve výrobě, logistice a gastronomii i v obchodních řetězcích, kde jich je ale stále nejvíce. Zájem o letní studentské brigády je přitom stále zhruba stejný.

Brigádníci by podle nich řada zaměstnavatelů uvítala, ale po letošní novele zákoníku práce jsou stejně drazí jako kmenoví zaměstnanci firem. Musí jim platit dovolenou v poměru k odpracovaným dnům, víkendové a přesčasové příplatky, náhrady za nemocenskou a vyšší odvody. Směny brigádníků už nejsou tak pružné jako dřív, protože se musí plánovat a evidovat, což zvyšuje administrativní zátěž.

„Firmy chtějí brigádníky v daleko menším počtu než dříve. Omezují je, protože na ně vydávají stejně, jako když naberou člověka nastálo. Mají ho sice na částečný úvazek, ale příplatky mu hradí všechny,“ řekla Eva Vyskočilová, vedoucí plzeňské pobočky personální agentury Hofmann Wizard. Menší kavárny nebo restaurace zatím brigády nenabízejí, fastfoodové řetězce ano, ale u nich je to často každodenní pracovní poměr na osm hodin, což studenti nechtějí. A vzhledem k tomu, že se práce brigádníků zdražila, tak chtějí „dohodáře“ na více měsíců.

Zaměstnavatelé nakonec získají půlroční odklad alespoň v kritizovaných změnách pro platbu odvodů na pojistném. Posunutí termínu platby z letošního 1. července na 1. leden příštího roku v pátek podepsal prezident Petr Pavel, informovala jeho kancelář. Změnit se má také systém, který byl podle zaměstnavatelů i daňařů v praxi neuskutečnitelný.

Podle nově navrhovaných změn si dohodáři budou moct sjednat jednu „hlavní“ dohodu, na kterou se bude vztahovat limit 25 % průměrné mzdy, tedy prakticky jako za současných podmínek. Pro všechny další už pak nastane limit pro zdanění na (pro letošní rok) 4000 korunách. „Dohody nezaregistrované v režimu oznámené dohody jsou pak v základním režimu. V základním režimu budou DPP z pohledu pojistného považovány za běžné zaměstnání nebo zaměstnání malého rozsahu v závislosti na skutečném příjmu v každém měsíci. Zaměstnání malého rozsahu a tedy účast na pojistném je určena limitem pro rok 2024 ve výši 4 000 Kč. Bude-li příjem vyšší než 4 000 Kč, jedná se o standardní režim zaměstnání podléhající odvodům pojištění,“ shrnuje návrh poradenská společnost BDO.

Dlouhé roky se mluvilo spíše o opaku, navýšení limitu, který by umožnil lidem pracujícím na dohody o provedení práce vyšší výdělky bez zdanění. Limit 10 tisíc se totiž už více než dekádu neměnil. Pro zaměstnavatele a pracovníky na dohody tak i nový návrh znamená, že místo možnosti vyšších výdělků dostanou složitější systém, který umožňuje v jednom případě výdělek za dosavadních limitů zdanění, následně pak práci na dohodu daní ještě více.

Původní návrh evidence dohod o provedení práce si už v květnu vysloužil ocenění, stal se podle hlasujících největším letošním byrokratickým nesmyslem. Rozhodla o tom v anketě Absurdita roku veřejnost v on-line hlasování. Anketa je každoročně vyhlašována v rámci podnikatelských soutěží Firma roku a Živnostník roku.