Největší bezpečnostní hrozbou pro ČR je Rusko, uvádí ve výroční zprávě BIS

Za největší bezpečnostní hrozbu pro Česko označuje Ruskou federaci ve své výroční zprávě za rok 2022 Bezpečnostní informační služba (BIS). Pozitivní je proto podle BIS loňská další redukce „přebujelé“ ruské diplomatické mise v Česku. V ní byli i lidé napojení na ruské zpravodajské služby, kteří využívali své oficiální pozice k zakrytí špionážní činnosti. V souvislosti s tím však stoupá riziko vedení nepřátelských aktivit s využitím nediplomatického krytí, uvádí BIS.

Umístění zpravodajců v diplomatických misích je pro Rusko zásadní, protože diplomatická akreditace umožňuje využívat ochranu zakotvenou v úmluvě o diplomatických stycích. „Vzrůstá riziko vedení nepřátelských aktivit s využitím nediplomatického krytí. Udržování a rozvíjení osobních kontaktů se spolupracovníky se nicméně v roce 2022 stalo pro zpravodajské služby Ruské federace v mnoha evropských zemích složitějším, a tak se jejich schůzky začaly přesouvat do zemí mimo ČR,“ uvádí BIS.

Válka na Ukrajině, špionáž, terorismus nebo ohrožení ekonomických zájmů státu. Jakými tématy se v roce 2022 zabývala Bezpečnostní informační služba? Na to odpovídá právě vydaná veřejná výroční zpráva. https://t.co/KHUSW0BGrw„Na následujících stránkách najdete jako vždy řadu… pic.twitter.com/rWstrlAWfZ

— BIS (@biscz) October 26, 2023

Ruská invaze na Ukrajinu, která začala loni 24. února, podle šéfa BIS Michala Koudelky potvrdila rizika, na která už před lety upozorňovala BIS i další zpravodajské služby demokratických zemí. „Dnes už nikdo nepochybuje, že naše varování měla svá opodstatnění a nebyla přehnaná,“ uvedl.

Zcela se změnil pohled politické reprezentace na zabezpečení a obranyschopnost ČR, doplnil Koudelka. „Postupně dochází k razantnímu navyšování rozpočtu na obranu i k významným změnám ve strategických dokumentech týkajících se bezpečnosti ČR,“ napsal. V červnu schválená Bezpečnostní strategie ČR uvádí, že Rusko záměrně působí proti politické, ekonomické a společenské stabilitě v Česku a je hrozbou pro bezpečnost.

Koudelka v úvodu zprávy oceňuje redukci dříve tak „přebujelé“ diplomatické mise Ruska v Česku. „Odejít musely desítky ruských diplomatů a zaměstnanců ruských konzulátů v Karlových Varech a v Brně, mezi nimiž byly samozřejmě i osoby s vazbou na ruské zpravodajské služby,“ uvedl Koudelka.

Ruské zpravodajské operace podle BIS také cílí na aktivity tamní opozice v zahraničí. Objektem zájmu jsou například konference pořádané nevládními či akademickými institucemi, kde vystupují opoziční představitelé. BIS loni získala informace o aktivitách člověka podezřelého z vazeb na ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. Ten podle kontrarozvědky pobýval v ČR a s novinářským krytím se pohyboval na akcích spojených s účastí prominentních zástupců ruské opozice.

BIS aktivně zasahuje proti snahám o porušování embarga na vývoz zboží do Ruska, preventivně monitoruje také hrozby spojené s možným nekontrolovaným šířením zbraní z místa konfliktu. „BIS zaznamenala snahy o reexporty obráběcích strojů, náhradních dílů k nim či chemikálií přes řadu třetích zemí,“ stojí ve zprávě. Z poznatků je zřejmé, že unijní opatření výrazně zkomplikovala Rusku přístup ke zboží využitelnému ve vojensko-průmyslovém komplexu.

Konflikt na Ukrajině má podle BIS dopad i na ruskojazyčný organizovaný zločin, pro který válka znamená nové příležitosti. „Někteří představitelé ruskojazyčného zločinu v ČR mají vazby na ruské zpravodajské služby a válečný konflikt na Ukrajině zvyšuje riziko jak jejich přímého zapojení do subverzních akcí, tak prostého působení v roli servisních struktur,“ píše BIS. Eviduje také pokusy o využití ČR pro legalizaci peněz z Ukrajiny či Ruska.