Horké léto pro peněženky Čechů. Padnout mají rozhodnutí, která se dotknou téměř každého

Zásadní plánované novinky tohoto volebního období zamíří na jednání vlády i pětikoalice a čeká se, zda v nich ještě nastanou zásadní změny. Tvrdé kritice čelí jak důchodová reforma, tak revize sociálních dávek i další z řady novel zákoníku práce. O všem by mělo být podle dřívějších vyjádření ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jasno v srpnu.

Největší kontroverze vyvolávají dlouhodobě chystané změny v penzijním systému. A hned ta nejzásadnější z nich se může dočkat další změny. Zásadně zpomalit by se totiž mohl růst věku potřebného k odchodu do penze. Do konce prázdnin by tak mohli mít lidé v Česku jasno.

Debatu o podobě posouvání věkové hranice i dalších opatření by chtěl ministr práce Jurečka uzavřít do konce srpna. Lídři koalice by se do té doby měli dohodnout na případných úpravách reformy penzí. Vládní reforma počítá s navyšováním věku nad 65 let podle prodlužování délky dožití u jednotlivých ročníků nepravidelně, a to nejvýš o dva měsíce za rok. Demografové doporučují pomalejší pravidelný růst o měsíc ročně.

Ministerstvo práce připravilo modely, o kolik by se schodek zvětšil, pokud by se místo vládního návrhu navyšování věku zvolil pomalejší posun podle demografů. Důchodový věk se zvyšuje už teď. U mužů je to o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři měsíce. Ve 30. letech by se měl dostat na 65 let.

Podle návrhu reformy by se měla pak penzijní hranice stanovit každý rok lidem, jimž bude zrovna 50 let podle očekávané doby jejich dožití. Posouvat by se mohla nejvýš o dva měsíce ročně tak, aby důchod trval v průměru 21,5 roku. Rostla by nepravidelně – některým ročníkům o měsíc, jiným o dva měsíce či vůbec. Demografové navrhují pomalejší a pravidelné zvedání o měsíc ročně tak, aby lidé trávili v penzi zhruba čtvrtinu života. S prodlužováním doby dožití by se mírně prodlužovala i průměrná doba v důchodu.

A dostat se má i na další zásadní novely. Takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce a návrh revize dávkového systému chce ministr Jurečka vládě předložit do konce srpna. Jurečka navrhuje v příštím roce nahradit jednou podporou čtyři dosavadní dávky, a to příspěvek a doplatek na bydlení, přídavek na dítě a příspěvek na živobytí. Podávat se má jedna žádost, jeden má pak být i vyřizovací proces. Podmínkou pro získání pomoci od státu má být práce či její hledání. Za aktivitu by měla být částka vyšší, s rostoucím příjmem by pak měla postupně klesat. Kvůli nároku na dávku by se měl nově posuzovat majetek žadatelů.

Ne všechny změny v revizi však odborníci či ostatní instituce chválí, mimo jiné se počítá s tím, že součástí revize bude i zakotvení povinnosti bank a peněžních ústavů sdělovat úřadům práce informace o účtech žadatelů o dávky či jejich rodinných příslušníků. Navrhované prolomení bankovního tajemství, které se potenciálně může dotýkat až milionu žadatelů, čelilo i kritice Nejvyššího soudu či Úřadu pro ochranu osobních údajů, stejně tak organizací zabývajících se právem na soukromí. Ministerstvo práce však kritice neustoupilo a trvá si na tom, že jde jen o způsob, jak digitalizovat řízení o získání sociálních dávek.

Pozornost pak vzbuzuje i další z řady novel zákoníku práce. Zatímco v předchozí došlo k výraznému přitvrzení pravidel, nynější novela má podle ministerstva práce umožnit flexibilnější podmínky na pracovním trhu. Podle novely by část pracovníků v Česku od příštího roku mohla začít dostávat mzdu v eurech či jiné měně. Zaměstnavatelé by měli rodičům na rodičovské dva roky držet jejich pozici. Výpovědní lhůta by nezačínala až na začátku dalšího měsíce, ale hned od doručení výpovědi. Při pracovníkově pochybení by se zkrátila na měsíc. Prodloužit by se naopak mohly zkušební doby. Na brigády o letních prázdninách by mohli začít chodit už čtrnáctiletí.

I zde se rýsují potenciální spory uvnitř koalice, vládní ODS dlouhodobě trvá na tom, že se pokusí v legislativním procesu do novely dostat možnost výpovědi bez udání důvodu. Myšlenka vzbudila ostrou kritiku odborů a odmítá ji i ministerstvo práce, KDU-ČSL i Piráti a Starostové. Jak potvrdil dříve deníku Echo24 i ekonomický expert ODS Jan Skopeček, poslanci se pokusí načíst změnu jako pozměňovací návrh během jednání ve sněmovně.