Okamura na prahu moci. Začíná pracovat „Babišova“ nová sněmovna

Českou politiku čeká tento týden zásadní přelom. V pondělí 3. listopadu ve 14 hodin se poprvé sejde nově zvolená Poslanecká sněmovna. Ve stejný den podepíší představitelé hnutí ANO, SPD a Motoristů koaliční smlouvu, která má formálně potvrdit vznik nové vládní většiny v čele s Andrejem Babišem. V úvodu schůze složí poslanci slib a ustaví první výbory, ve středu 5. listopadu pak v tajné volbě zvolí vedení dolní komory. Předsedou sněmovny se má stát šéf SPD Tomio Okamura.

Podpis koaliční smlouvy a první kroky

„Máme domluvenou koaliční smlouvu. Tu jsme si domluvili, že podepíšeme v pondělí 3. listopadu v den, kdy zasedne poprvé nová sněmovna,“ oznámil před několika dny Andrej Babiš. Podle něj zůstaly v programovém prohlášení ještě „některé body k dotažení“, na nichž koalice pracovala a ke konci minulého týdne v podstatě ohlásila hotovo.

Součástí dohody je i písemný závazek všech 108 poslanců budoucí koalice, že budou hlasovat podle textu koaliční smlouvy – včetně volby Tomia Okamury do čela sněmovny. „Poslanci podepisují dodatek, kde vyjadřují souhlas s textem koaliční smlouvy a zavazují se dodržovat vše, co z ní vyplývá,“ potvrdil místopředseda ANO Karel Havlíček. Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová to označila za „běžnou praxi, která se děla i v předcházejících obdobích“.

Někteří poslanci Motoristů se však k detailům dohody zatím nevyjádřili. „O koaliční dohodě bude klub teprve jednat. Dopředu hovořit o závazcích, pokud nejsou na stole, je trošičku předčasné,“ uvedla poslankyně Motoristů Renata Vesecká.

Okamura proti Bartoškovi

Podle dohody vládní trojice bude mít nová sněmovna čtyři místopředsedy – o dva méně než v minulém období. Dvě křesla připadnou vládním stranám (Patrik Nacher za ANO a Jiří Barták za Motoristy), další dvě opozici (Jan Skopeček za ODS a Vít Rakušan za STAN).

Na post předsedy sněmovny navrhne koalice šéfa SPD Tomia Okamuru, který byl v minulosti místopředsedou dolní komory a vedl petiční výbor. V tajné volbě se utká s kandidátem KDU-ČSL Janem Bartoškem, který bude mít podporu dosavadní vládní koalice. „Poslanci složí slib, že budou mandát vykonávat podle svého nejlepšího svědomí. Já apeluji na čest poslanců ANO – před volbami Babiš i Schillerová vyloučili koalici s Okamurou, teď z něj chtějí udělat třetího nejvyššího ústavního činitele,“ prohlásil Bartošek.

Šéf Motoristů Petr Macinka reagoval ostře: „Jestli něco skutečně jisté je, pak to, že při tomto hlasování nebude nikdo ze 108 poslanců ANO, SPD a Motoristů hlasovat pro pana Bartoška. Chtít může,“ napsal na facebook.

Nový jednací řád i změny ve výborech

Současně s volbou vedení chystá koalice změny jednacího řádu, které mají podle Babiše zefektivnit práci sněmovny a zamezit obstrukcím. „Dnes projednáme nový jednací řád sněmovny, náš návrh, po kterém hlavně stávající vláda tak volala, aby se změnil, aby sněmovna byla efektivní,“ řekl Babiš v jednom z videí.

Schillerová dodala, že návrh „vychází z představ dosluhující vlády z minulého volebního období“. Podle Karla Havlíčka bude nová koalice o změnách jednat i s opozicí: „Tam to není pod nějakým extra časovým tlakem,“ uvedl.

Motoristé by měli získat předsednictví rozpočtového a ústavně-právního výboru. Mluví se o ekonomovi Vladimíru Pikorovi a bývalé nejvyšší státní zástupkyni Renatě Vesecké jako možných kandidátech.

Prvním ustaveným orgánem nové sněmovny se už stala volební komise v čele s poslancem ANO Martinem Kolovratníkem, který ji povede už čtvrté volební období. Komise nyní zajišťuje nominace do všech sněmovních funkcí a volby členů výborů.

Ustavující schůze a formální postup

Ustavující schůze, kterou podle zvyklostí zahájí státní hymna, bude zpočátku řídit bývalá místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová (STAN). „Je to pro mě čest, že můžu svolat ustavující schůzi a těším se, až sněmovna začne fungovat,“ uvedla.

Po složení poslaneckých slibů budou zákonodárci hlasovat o zřízení mandátového a imunitního výboru a volební komise. Samotná volba předsedy sněmovny je devátým bodem programu. Schůze se může protáhnout i na několik dní, podobně jako v roce 2021. Po pondělním zahájení by se vedení dolní komory mohlo volit ve středu.

Po ustavující schůzi musí podle ústavy dosavadní vláda podat demisi. Prezident Petr Pavel, který už Babiše pověřil sestavením kabinetu, poté jmenuje novou vládu, jakmile se dohodnou programové priority a složení kabinetu. V pondělí by koalice měla také zveřejnit společnou smlouvu a programové prohlášení.

Politologové: opozice vyčkává

Podle politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd UK jsou strany dosluhující vládní koalice vůči vyjednávání nové vlády „pasivní“. „Za prvé vstřebávají volební porážku, za druhé nemají většinu a ve všem mohou být snadno přehlasovány. A za třetí očekávají, že sestavování Babišovy vlády nebude hladké a hodlají z toho později těžit,“ uvedl.

Jeho kolega Aleš Michal očekává, že se bývalé vládní strany začnou výrazněji vyjadřovat až po zveřejnění programového prohlášení nové vlády. „Je pravda, že vyjadřování k programovým otázkám zatím postrádám, ale předpokládám, že přijde v momentě, kdy nová Babišova vláda zveřejní své programové prohlášení,“ řekl.

Opozice podle něj zvažuje formu stínové vlády, podobně jako to dříve dělal sám Babiš. ODS i STAN už oznámily, že chtějí vytvořit týmy sledující kroky nové vlády.