Zásadní objev na Slovensku. Archeologové vykopali první římský akvadukt z období Marca Aurelia

Slovenští archeologové učinili objev, který na území země nemá obdoby. Při rekonstrukci zámku v bratislavské městské části Rusovce našli římský akvadukt dlouhý 38 metrů z období vlády císaře Marca Aurelia. Jedná se o první takto prozkoumanou vodovodní stavbu svého druhu na Slovensku. Podle archeologů se na místě našly i staré cihly s otisky psích stop. Umělý vodní kanál měl zásobovat vodou římské lázně, které zatím čekají na své odkrytí.

„Jedná se v podstatě o první prozkoumaný římský akvadukt na Slovensku. Je to umělý vodní kanál vybudovaný na to, aby dodával vodu z jednoho místa na druhé. Podobné stavby jsme doposud znali jen z území Římské říše,“ uvedl archeolog Erik Hrnčiarik na Facebooku.

Akvadukt je podle odborníků ve výborném stavu a jeho budoucnost je zajištěna, protože se nachází v ochranné památkové zóně v blízkosti staveb zapsaných na seznam světového dědictví UNESCO. „Římský akvadukt jsme našli přibližně 80 centimetrů pod povrchem. Kanál je široký jednu římskou stopu, průtok má 30 centimetrů,“ upřesnil Hrnčiarik v rozhovoru pro Denník N.

Nejzajímavější na celém nálezu je však skutečnost, že vodovod nesměřoval k Dunaji, ale naopak směrem k zámku. To znamená, že akvadukt vodu neodváděl jako kanalizace, ale naopak ji přiváděl k nějaké důležité stavbě.

SOUVISEJÍCÍ: OBRAZEM: Nález z doby kamenné. Dělníci objevili mamutí kosti a pravěkou osadu v Ústí nad Labem

Trnavská univerzita uvedla, že se římský viadukt zachoval ve skvělém stavu a přežije i do budoucna. "Nachází se v chráněné památkové zóně a v blízkosti budov zapsaných na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Z tohoto důvodu se Úřad vlády jako stavební investor rozhodl nechat vodovod na svém původním místě," oznámila univerzita na Facebooku.

Starověké římské kanály byly většinou zakopané v zemi a zakryté tak, aby se z nich voda neodpařovala a neznečistila. Akvadukt nalezený v Rusovcích u Bratislavy leží asi osmdesát centimetrů pod povrchem. Kamenný kanál má dno pokryté římskými cihlami zvanými teguly, které jsou položené v podélné řadě za sebou tak, aby tvořily pozvolný svah směrem k dnešnímu zámku. Akvadukt je vysoký 91 centimetrů a voda v něm tekla v korytě širokém 32 centimetrů, což jsou klasické římské míry.

Podle trnavských archeologů měli Římané použít až 51 tun kamene a více než osmdesát tegul. "Na některých z nich se dochovalo jméno jejich tvůrce, na některých je dokonce otisk psa, který po nich přeběhl, když se sušily na slunci," dodává zástupce vedoucího výzkumu Tomáš Kolon podle serveru ČT24.

Mezi dochovanými cihlami se našlo i několik cihel s ražbou a značkou C VAL CONST KAR. „Aktivní činnost této soukromé cihlářské dílny Gaia Valeria Constanse z Carnunta je obvykle kladena do druhého století našeho letopočtu. Předpokládáme, že akvadukt byl v provozu až do konce druhého století, kdy byl zasypán, a tak se zachoval po dvě tisíciletí,“ uvedl Hrnčiarik.

Římské lázně a záhadné stopy psů

Podle Hrnčiarika je pravděpodobné, že akvadukt zásoboval vodou římské lázně. Pokud by se při dalším archeologickém průzkumu lázně skutečně našly, šlo by o další výjimečný objev na území Slovenska. „Někde v okolí, mezi Komárnem a Bratislavou, se pohyboval a žil císař Marcus Aurelius. Čistě teoreticky mohl být i v lázních a použít vodu z akvaduktu v Rusovcích. Je to přesně z toho období,“ uvedl archeolog.

Kromě samotné vodovodní stavby zanechali Římané v Rusovcích ještě jeden zajímavý vzkaz minulosti. Na místě se našly římské cihly s otisky psích stop. Podle archeologů po nich pravděpodobně pes přeběhl, když se cihly sušily na slunci.

Rusovce byly v minulosti významným římským sídlem. Od druhého století po Kristu zde stál římský tábor Gerulata, ve kterém sídlila římská armáda. Kolem něj vznikla civilní osada, která sloužila jako obslužné zázemí pro vojáky. Římské legie se z této oblasti stáhly ve čtvrtém století.

Rekonstrukce zámku Rusovce pokračuje a její dokončení je plánováno na rok 2029. Archeologové věří, že při dalších pracích mohou objevit ještě více stop po římské přítomnosti na slovenském území.