Státu za pár dní propadnou desítky tisíc nemovitostí. Co s nimi bude pak?

Desítky tisíc nemovitostí s nedostatečně identifikovaným vlastníkem zřejmě propadnou na konci letošního roku státu. Právě na konci letošního prosince totiž uběhne desetiletá lhůta daná zákonem na to, aby se přihlásili případní zájemci například o zahájení dědického řízení. Velkou většinu nemovitostí tvoří pozemky, například orná půda či lesní pozemky, uvádí Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Následný prodej majetku by mohl pomoci státnímu rozpočtu.

Nedostatečně identifikovaného vlastníka má nemovitost buď v případě, že nemá v katastru nemovitostí zapsaného žádného vlastníka (tedy není zapsána na žádný list vlastnictví), nebo vlastníka v katastru sice zapsaného má, ale zápis neumožňuje jeho dostatečnou identifikaci. Velkou většinu těchto nemovitostí tvoří podle ÚZSVM pozemky, zejména se jedná o ornou půdu, často také o cesty, lesní pozemky či travní porosty. V seznamech je možné nalézt i rodinné a bytové domy, chaty nebo garáže.

Většina zápisů tohoto druhu pramení z období komunistického režimu před rokem 1989, kdy se katastr nemovitostí řádně neudržoval a v určitém období dokonce nebyl veden vůbec. Pokud se nepřihlásí vlastník nemovitosti nejpozději do 31. 12. 2023, uběhne lhůta daná novým občanským zákoníkem a tento majetek přejde na stát.

ÚZSVM ve spolupráci s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním dvakrát ročně zveřejňuje seznam těchto nedostatečně identifikovaných vlastníků. Na základě dlouhodobé spolupráce s místními samosprávami a v souladu se zákonem zaslal všem obcím aktualizovaný seznam nemovitostí s takzvaně nedostatečně identifikovanými vlastníky, které se na jejich území nacházejí. Seznam nemovitostí, jichž se tato výzva týká, je pravidelně zveřejňován na obecních úředních deskách a také na webových stránkách ÚZSVM

K 1. listopadu 2023 bylo v katastru nemovitostí evidováno celkem 114 908 nedostatečně identifikovaných osob, na které bylo zapsáno 140 767 unikátních nemovitostí. Z toho bylo 138 629 pozemků, zejména orné půdy, lesních pozemků či luk a 2 138 staveb – garáže či zemědělské stavby,“ řekla pro Echo24 mluvčí ÚZSVM Michaela Tesařová.

Majetek propadne státu, pak se může prodat

Pokud se vlastník nemovitosti nepřihlásí v zákonné lhůtě do konce letošního, přejde nemovitost do vlastnictví státu. „ÚZSVM bude usilovat o co nejrychlejší předání takto nově nabytého nemovitého majetku specializovaným státním institucím, které takový majetek potřebují ke své činnosti. Například zemědělská půda bude převáděna na Státní pozemkový úřad (SPÚ), lesní pozemky pak zejména na státní podnik Lesy České republiky,“ uvádí úřad na svých stránkách.

V případě zemědělské půdy pak bude SPÚ nejprve zjišťovat osobu případného uživatele, přičemž náhradu za užívání pozemků po něm bude požadovat pouze od 1. ledna 2024. Následně budou uzavírány pachtovní nebo nájemní smlouvy. ÚZSVM bude u ostatního majetku postupovat obdobně, tedy že bude požadovat náhradu za užívání pozemků pouze od 1. ledna 2024.

ÚZSVM je zároveň připraven k tomu, aby nemovitostmi nabytými po nedostatečně identifikovaných vlastnících, o které nebude zájem mezi jinými státními institucemi, podpořil rozvojové aktivity jednotlivých územních samosprávných celků. „I v těchto případech bude ovšem nutné pro převod majetku dodržet podmínky stanovené zákonem o majetku státu a metodickým materiálem ministerstva financí,“ uvádí úřad.

Konkrétní postup nabytých spoluvlastnických podílů, například ve formě přímého prodeje některému ze spoluvlastníků, bude záviset na charakteru majetku a velikosti spoluvlastnického podílu. Spoluvlastníci budou moci po 1. lednu 2024 jednat s ÚZSVM o přímém prodeji v jejich prospěch a pokud bude nalezena shoda o kupní ceně a smluvních podmínkách, bude možné takový převod uskutečnit. V případě SPÚ je možno rovněž jednat o převodu spoluvlastnického podílu, reálném rozdělení majetku, či i o výkupu spoluvlastnického podílu ze strany SPÚ pro potřeby rozšíření rezervy státních pozemků.

V případě prodeje by pak mohl příjem pomoci státnímu rozpočtu. Stát zároveň letos provedl velkou inventuru svého stávajícího nemovitého majetku. „Výsledky šetření budou v souladu s příslušným usnesením vlády předloženy vládě nejpozději do konce března 2024, teprve potom bude možné sdělit bližší informace. (...) Případný pozitivní dopad pro státní rozpočet z jejich prodeje tedy lze očekávat až po schválení příslušného materiálu vládou,“ uvedl k inventuře mluvčí ministerstva financí Stefan Fous.