„Kosovský premiér nás chce zatáhnout do války s NATO,“ tvrdí srbský prezident Vučić

Při střetech u obce Banjska na severu Kosova dnes přišli o život jeden kosovský policista a zřejmě tři Srbové. Podle srbského presidenta Aleksandara Vučiće se kosovský premiér Albin Kurti snaží Srbsko zatáhnout do války s NATO, jehož jednotky jsou v Kosovu rozmístěné. Vučić nynější situaci označil za "nejtěžší den" pro svou zemi od roku 2008, kdy Kosovo na Srbsku oficiálně vyhlásilo nezávislost.

O úmrtí tří srbských útočníků dnes odpoledne informovala kosovská policie, která dříve informovala pouze o smrti svého příslušníka. Podle kosovských úřadu se skupina zhruba 30 ozbrojenců po útoku na policisty uchýlila do pravoslavného kláštera, kde ji obklíčily kosovské bezpečnostní složky. Agentura AFP v podvečer uvedla, že klášter, kam policie nesmí vstoupit bez svolení církve, je dál v obklíčení. Kosovští představitelé tvrdí, že útočníci jsou profesionálové podporovaní Srbskem, které to však odmítlo.

Podle kosovského premiéra Kurtiho byli kosovští policisté napadeni kolem třetí hodiny ranní v obci Banjska (albánsky Bajskë) a jeden z nich zemřel. Kosovská policie později uvedla, že při dnešních střetech zemřeli i tři útočníci, aniž by uvedla podrobnosti. Dodala také, že zadržela čtyři muže, kteří měli vybavení pro radiové spojení a zabavila zbraně a munici.

Srbský prezident Vučić ve svém večerním televizním projevu prohlásil, že vinu za celý incident nese pouze Kurti, který měl podle Vučićova tvrzení kosovské Srby vyprovokovat. "Je mi líto, že část Srbů těm provokacím podlehla. Albin Kurti je jediným viníkem, jediný, kdo chce konflikty a válku," řekl prezident, „nikdo jiný nechce konflikty a válku, jeho jediným přáním je zatáhnout nás do války s NATO.“ Vučić v projevu zároveň potvrdil, že minimálně tři Srbové byli zabiti.

Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová připsala útok, který označila za teroristický, srbským zločineckým skupinám. Podobně se vyjádřil i premiér Kurti. Prezidentčin kancléř Blerim Vela napsal na platformě X v této souvislosti o "srbských zelených mužíčcích". Tento termín se vžil pro ruské vojáky v neoznačených uniformách, kteří se v roce 2014 objevili na ukrajinském poloostrově Krym, jenž Moskva následně protiprávně anektovala. Agentura Reuters poznamenala, že Velovo tvrzení nemohla ověřit, srbští činitelé se k incidentu nevyjádřili.

Útok ostře odsoudil šéf unijní diplomacie Josep Borrell s tím, že viníci musejí být potrestáni. Srbský prezident Vučić uvedl, že "vyvrátí všechny lži a konspirační teorie" kosovských představitelů, napsala agentura AFP.

Rašsko-prizrenská diecéze srbské pravoslavné církve uvedla, že maskovaní muži vnikli do kláštera nedaleko obce Banjska v obrněném vozidle. Kněží a poutníci se kvůli bezpečnosti zamkli v klášteře, uvedla diecéze a dodala, že občas byla slyšet střelba a že ozbrojení muži se pohybovali po klášterním nádvoří. "Je tam nejméně 30 profesionálů, vojáků a ozbrojených policistů, kteří jsou nyní obklíčeni našimi policejními složkami," uvedl Kurti a vyzval ozbrojence, aby se vzdali. S místním tiskem také sdílel fotografie z místa.

"Kosovo stojí jednotně proti srbským pokusům o destabilizaci. Zachováme naši suverenitu a územní integritu," uvedla prezidenta Osmaniová na sociální síti X. "Vučić se uchýlil k bezprecedentní agresi proti Kosovu. Neuspěje," napsal tamtéž kancléř Vela.

Kosovská policie podle Reuters uvedla, že dnes časně ráno byla na mostě v obci Banjska umístěna dvě těžká vozidla bez poznávacích značek, která zablokovala vjezd a střílelo se z nich na policejní jednotky, které přijely. Reportér Reuters zároveň viděl vojáky NATO spolu s příslušníky policejních sil policejní mise Evropské unie EULEX a kosovské policie, jak hlídkují na silnici vedoucí do Banjsky.

Sever Kosova, na kterém žijí desítky tisíc Srbů, je dějištěm opakovaných nepokojů. Situace se tam prudce vyhrotila v květnu, kdy se kosovské úřady rozhodly jmenovat albánské starosty do čela čtyř okresů obývaných převážně Srby. V následných střetech se srbskými demonstranty bylo zraněno přibližně 90 vojáků mezinárodních sil KFOR. Od té doby se situace stabilizovala, napětí tam ale přetrvává.

Z 1,8 milionu obyvatel Kosova je asi 90 procent etnických Albánců, několik desítek tisíc Srbů žije převážně na severu Kosova. Od války z let 1998 až 1999, která skončila bombardováním Srbska letouny NATO, přecházejí vztahy mezi Prištinou a Bělehradem z krize do krize. Srbsko odmítá uznat nezávislost, kterou jeho bývalá jižní provincie vyhlásila v roce 2008.

Jednání zprostředkovaná Evropskou unií o normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem trvají řadu let a dosud přinesla jen skrovné výsledky. Bělehrad podmiňuje dohodu vytvořením samosprávného územního celku, který budou tvořit většinově srbské okresy v Kosovu. Naopak Priština trvá na tom, že Srbsko musí v rámci všezahrnující dohody nejprve fakticky uznat nezávislost Kosova. Šéf unijní diplomacie Borrell minulý týden po neúspěšných jednáních lídrů Srbska a Kosova v Bruselu vyjádřil frustraci z Kurtiho neochoty k uzavření dohody.