10 nejohroženějších profesí, které nahradí umělá inteligence. Microsoft zveřejnil studii
DOPADY AI
Americký gigant Microsoft, pod který spadá i model umělé inteligence ChatGPT, zveřejnil studii, jak se v nejbližší době umělá inteligence promítne do pracovního trhu. Využil k tomu data, která poskytli lidé jeho Copilotu. Ve studii zkoumá, jak různé profese využívají generativní AI a nakolik jsou jí ohrožené. Nejhůře podle analýzy dopadne AI na překladatele, nejmíň má zasáhnout laboranty či montéry, informuje například server CNBC.
Analýza vychází z 200 000 anonymizovaných konverzací amerických uživatelů s chatbotem Bing Copilot mezi lednem a zářím 2024. Nejčastěji lidé žádali umělou inteligenci o shromažďování informací a psaní textů. Copilot naopak nejčastěji poskytoval rady, vysvětloval, učil či tvořil obsah. Podle autorů zprávy se současné schopnosti generativní AI nejvíce překrývají s prací v oborech založených na znalostech a komunikaci. Většina profesí má alespoň nějaký potenciál ke spolupráci s AI, zatímco u činností spojených s manuální prací, obsluhou strojů nebo jinou fyzickou aktivitou je tento potenciál malý či nulový.
- Tlumočníci a překladatelé
- Historici
- Průvodčí, palubní personál
- Obchodní zástupci prodeje služeb
- Publicisté
- Pracovníci zákaznického servisu
- Programátoři strojů (CNC)
- Telefonní operátoři
- Prodejci jízdenek
- Rozhlasoví moderátoři a DJové
Podle Microsoftu mají největší překryv s úkoly, které zvládne AI, profese spojené s jazykem, informacemi a opakovanými činnostmi. Nejohroženější jsou tlumočníci a překladatelé, u nichž se až 98 % činností kryje s možnostmi AI. Vysoké riziko dopadu technologie ale hrozí i historikům, palubním průvodčím, obchodním zástupcům, spisovatelům či novinářům.
Ohroženi jsou i pracovníci zákaznického servisu, prodejci jízdenek či rozhlasoví moderátoři. Společným jmenovatelem těchto profesí je, že velkou část jejich náplně lze digitalizovat, automatizovat nebo nahradit generativními modely.
Naopak nejméně ohrožené zůstávají profese, které vyžadují fyzickou přítomnost nebo manuální dovednosti – od zdravotnických asistentů a laborantů, operátorů těžební techniky, pokrývačů, pokojských, řidičů motorových člunů, lodních inženýrů či montérů.
Podle Jensena Huanga, šéfa a spoluzakladatele společnosti Nvidia, která vyrábí čipy pro AI, se dopadům nevyhne žádné povolání. „Nepřijdete o práci kvůli AI, ale kvůli člověku, který ji umí používat,“ řekl letos v květnu na konferenci Milken Institute. Ještě varovnější pohled nabídl v květnu šéf společnosti Anthropic Dario Amodei, podle něhož by mohla umělá inteligence v příštích pěti letech zrušit zhruba polovinu všech juniorských kancelářských pozic v USA. Očekává také, že míra nezaměstnanosti by mohla během tohoto období vzrůst o 10 až 20 procent, zejména v oborech, jako jsou technologie, poradenství a finance.
Firmy jako Shopify, Duolingo či Fiverr už některým zaměstnancům využívání AI přímo nařizují. Vedoucí těchto společností zároveň otevřeně říkají, že počet pracovních míst zvýší jen tam, kde automatizace není možná.
Přesto existují schopnosti, které žádná technologie plně nenahradí – například empatie, zvědavost, emoční inteligence, schopnost vést tým či budovat vztahy. „Revoluce AI je realitou a měli bychom ji vnímat jako příležitost k rozvoji,“ připomíná Robert E. Siegel ze Stanfordu. Podle něj bude úspěch v době umělé inteligence záviset na schopnosti učit se, chápat fungování odvětví, přijímat změny a posilovat vztahy uvnitř i vně organizace. Tím lze vybudovat kariéru, která nejen přežije, ale i poroste.
