Moldavské volby vyhrála podle volební komise proevropská strana, opozice to neuznává

Proevropská Strana akce a solidarita (PAS) prezidentky Maii Sanduové získala v nedělních parlamentní volbách v Moldavsku více než 50 procent hlasů, uvedla ústřední volební komise po sečtení více než 99,5 procent hlasů. Již dříve - po sečtení více než 98 procent hlasů - agentury APA a DPA napsaly, že PAS obhájila parlamentní většinu a že zisk 49,67 procenta hlasů by měl straně zajistit 54 ze 101 křesel v novém parlamentu.

Zatímco PAS podle informací na webu komise získala přízeň 50,03 procent voličů, opoziční proruský Vlastenecký blok komunistických a socialistických stran podle těchto předběžných výsledků dostal od voličů 24,26 procenta hlasů. Dříve agentury psaly, že tento blok by mohl mít v novém parlamentu 27 křesel.

Ještě před vyhlášením výsledků vůdce opozice, bývalý proruský prezident Igor Dodon vyhlásil vítězství a svolal na dnešní poledne (11:00 SELČ) demonstraci před sídlo parlamentu.

Hlasování, které bylo vnímáno jako volba mezi integrací země do Evropské unie a návratem do sféry vlivu Moskvy, se zúčastnilo přibližně 52 procent voličů.

Moldavsko s 2,4 miliony obyvatel je kandidátem na členství v EU od roku 2022. Prozápadní prezidentka Maia Sanduová s většinou proevropských sil chce pokračovat v reformách nezbytných pro vstup do EU.

Do parlamentu by se také měly dostat proruské síly z bloku Alternativa (7,99 procenta) a strany podnikatele Renata Usatiiho (6,21 procenta). Překvapivě pětiprocentní hranici překonala i strana PPDA, kdysi založená za účelem sjednocení s Rumunskem (5,63 procenta).

Moldavské úřady podle prezidentky Sanduové očekávají v nadcházejících dnech pokusy proruských sil o vyvolání nepokojů, zejména v hlavním městě Kišiněvě. Vyzvala lidi, aby zůstali klidní navzdory všem provokacím.

Současná prozápadní vláda opakovaně Moskvu obviňuje z vměšování do vnitřních záležitostí, z dezinformačních kampaní ve snaze svrhnout vládu a zasahování do voleb. Moskva tato obvinění odmítá.

Moldavsko patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak mezinárodně neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor, který označuje za mírovou misi.