Žáci z Česka si nevěří v kreativitě a nejsou tak zvídaví jako děti odjinud, ukázal výzkum

Čeští žáci si podle výsledků mezinárodního testování PISA nevěří v kreativitě, prokázali třetí nejnižší míru sebedůvěry ze všech zúčastněných zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Evropské unie. Vyplývá to z mezinárodního testování PISA, do kterého se v roce 2022 zapojilo 64 zemí. Výsledky českých žáků představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal s tím, že základní úrovně tvůrčího myšlení podle něj nedosáhla asi pětina českých patnáctiletých žáků.

V testu tvůrčího myšlení získali čeští žáci průměrně 33 bodů z 60, jejich výsledek je shodný s průměrem zapojených zemí OECD. Výsledky jsou podle Zatloukala o něco lepší než průměr zemí EU, který byl 31,4 bodu. V Česku se zapojilo do testování 412 škol. Na hodnocení kreativního myšlení se testování zaměřilo poprvé. Nejlépe si v jeho rozvoji podle výsledků testování vedou Singapur, Korea, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Estonsko a Finsko, naopak nejhůře Albánie, Filipíny, Uzbekistán, Maroko a Dominikánská republika.

Výborných výsledků, tedy dvou nejvyšších úrovní, dosáhlo v Česku 25 procent žáků, průměr v zemích OECD je 27 procent. Nejvíce se českým žákům dařilo v úlohách, ve kterých měli předkládat kreativní náměty. Naopak nejhůře si vedli při posuzování a vylepšování návrhů v úkolech, ve kterých měli najít lepší řešení či výsledek. Lépe si dokázali poradit s úlohami, které se zaměřovaly na písemný projev. Podprůměrní byli ve zvládání těch, které se věnovaly řešení vědeckých problémů.

Čeští žáci jsou v průměru výrazně méně zvídaví než jejich vrstevníci ze zemí OECD, vyplývá z dat. V indexu zvídavosti skončili na předposledním místě, přibližně stejné hodnoty mají žáci v Polsku a Litvě. Na posledním místě skončilo v tomto indexu Nizozemsko. Zatímco 70 procent žáků zemí OECD uvedlo, že se rádi učí nové věci, jen 50 procent žáků se rádo učí nové věci ve škole. V případě Česka se rádo učí nové věci asi 60 procent žáků, ve škole pak 30 procent. Výrazně podprůměrných výsledků dosáhli čeští žáci i v takzvaném indexu houževnatosti.

Testování se zaměřilo i na to, jak studenti hodnotí školy, z hlediska podpory kreativního myšlení. Na otázku, zda učitelé podporují žáky s vymýšlením originálních odpovědí a zda jim na hledání kreativních řešení poskytují dostatek času, odpověděla souhlasně polovina českých studentů. Podle České školní inspekce se jedná o podprůměrný výsledek. Téměř 90 procent českých žáků navštěvuje školy, jejichž ředitelé se domnívají, že kreativita je dovednost, kterou je možné rozvíjet. Jen 47 procent žáků si myslí, že mohou svou kreativitu změnit.

V rozvoji kreativního myšlení 15letých žáků vedou a výrazně překonávají průzkum OECD Singapur, Korea, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Estonsko a Finsko. Na opačném konci hodnocení pak stojí Albánie, Filipíny, Uzbekistán, Maroko a Dominikánská republika. Výsledky rovněž ukázaly na značný výkonnostní rozdíl mezi nejlepšími a nejhoršími zeměmi a na to, že státy s nadprůměrným hodnocením matematických, čtenářských a přírodovědných znalostí a dovedností až na výjimky překonaly i průměr OECD v kreativním myšlení. Do těchto výjimek, které průměr nepřesáhly, je zařazeno i Česko.

"Zatímco procházíme složitými environmentálními, sociálními a ekonomickými změnami 21. století, je pro studenty zásadní, aby byli inovativní, podnikaví a kreativní v myšlení. Mnoho pracovních pozic, zejména těch vysoce kvalifikovaných, klade důraz na kreativní myšlení," prohlásil Andreas Schleicher, který je ve vedení OECD zvláštním poradcem pro vzdělávací politiku. OECD, což je mezivládní organizace rozvinutých demokratických států, ke které patří i Česko, pravidelně testuje úroveň vzdělání ve světě, na hodnocení kreativního myšlení se ale zaměřila poprvé. Zkoušky se v roce 2022 uskutečnily v 64 zemích.