Nejvýznamnější polistopadová strana, nebo jen kus hráze proti Babišovi? ODS jede volit do Ostravy

KONGRES ODS

Nejvýznamnější polistopadová strana, nebo jen kus hráze proti Babišovi? ODS jede volit do Ostravy
Kongres ODS v roce 2022, kde Petr Fiala obhájil funkci počtvrté. Foto: ODS
1
Domov
Sdílet:

ODS se sjíždí do Ostravy. O víkendu se tam totiž bude konat kongres, na němž bude stávající premiér Petr Fiala už popáté obhajovat pozici předsedy strany. Pokud by následující mandát Fiala, jehož zvolení se obecně očekává, dokončil, strávil by v čele občanských demokratů delší čas než duchovní otec Václav Klaus. V souvislosti s tím se ale také otevřela debata, v jaké kondici vlastně nyní 33letá ODS je.

Fiala před nedělním odletem do Spojených států, kde ho čeká návštěva Bílého domu, delegátům slíbí, že bude pokračovat v prosazování tradičních priorit strany, jako jsou zdravé veřejné finance či efektivní stát. Do čela ODS byl poprvé zvolen v roce 2014, protikandidáta stejně jako v minulých letech nemá. Minulý kongres dal Fialovi silný mandát, když získal plný počet platných hlasů. I nyní jeho nominaci podpořily všechny kraje, podporu většiny má také první místopředseda ODS a ministr financí Zbyněk Stanjura.

Nové předsednictvo získá mandát na dva roky. Stranu tak povede do červnových evropských, podzimních krajských a senátních voleb, ale hlavně do sněmovních voleb s řádným termínem na podzim příštího roku. Do této éry vstupuje ODS jako nejsilnější strana vládní pětikoalice, ale také významně slabší, než kdysi bývala. Sama má v dolní komoře jen 34 křesel, což je oproti jiným volebním obdobím špatný výsledek.

Podle politologa Otty Eibla z brněnské Masarykovy univerzity je strana před svým víkendovým kongresem v relativně stabilní kondici. „Byť v průběhu kongresu mohou zaznít příspěvky, které se vedení ODS nemusí poslouchat dobře,“ sdělil deníku Echo24.

Hráz proti Babišovi

Občanské demokracii se nejvíce vyčítá ztráta určité dřívější DNA a absence více výrazných osobností či rezignace na základní priority jako svoboda člověka od státu, případně koalice se zcela odlišnými subjekty. Z ekonomického hlediska je pak strana například exministrem financí Miroslavem Kalouskem tepána za neodvážné úspory a konsolidační balíček, který v důsledku zvýšil takřka všechny daně.

Eibl nicméně zdůrazňuje, že strany se vyvíjejí a musí reagovat na aktuální situaci. „Nevím, jestli se dá hovořit o vzepření se staré DNA – strany se vyvíjejí a musejí reagovat na aktuální situaci, tj. mimo jiné konsolidovat veřejné finance. V tomto ohledu pak nutně nemusí být Piráti větší problém než třeba KDU-ČSL. Ostatně, více sporů a třecích ploch zaznamenáváme v poslední době spíše se STANem. A je třeba si připomenout, že současná vláda je tvořena skupinou stran, která byla chápána jako hráz proti Babišovi a jeho možné koalici s SPD. Strany kandidovaly ve dvou koalicích, to že se jedna z koalic pak rozvolnila, nemění nic na tom, že v tomto ohledu jednotlivé strany jen ctí dohodu o společném postupu,“ mírní kritiku Eibl.

Fiala je zastáncem dosavadního spojenectví s lidovci a TOP 09 v současné vládní koalici Spolu. V průzkumech veřejného mínění uskupení zaostává za opozičním hnutím expremiéra Andreje Babiše. „Situace je a bude mimořádně vyhrocená. Hnutí ANO a SPD se volby budou snažit využít k tomu, aby oslabily naši pečlivě budovanou pozici v Evropě a pokusily se překreslit i domácí politickou mapu. Věřím, že jedním z hlavních úkolů ODS je udržet důvěru lidí ve stát, v zodpovědnou demokratickou politiku, takže něco takového nesmíme dopustit,“ uvedl Fiala k letošním volbám v pozvánce na kongres.

V dopise také zopakoval, že ODS je ve vládě úspěšná, ale není u cíle. „Proměnit Českou republiku směrem k větší svobodě, racionalitě a prosperitě a silnějšímu sebevědomí není úkol na rok či dva. Věřím, že je v našem zájmu, abychom pokračovali v nastoupené cestě,“ uvedl ke své kandidatuře se slibem plného nasazení v nejbližších letech.

Postupný odklon od Klause

Eiblův kolega Roman Chytilek míní, že ODS lze s odstupem považovat za nejvýznamnější českou politickou stranu po roce 1989, s ohledem na její nepřerušenou parlamentní existenci a významné politické postavení.

„Současná ODS se už určitě neudržuje ideály, na kterých vznikla, ale nespojoval bych to s Petrem Fialou. Sluší se připomenout, že Václav Klaus starší stranu opustil již za Mirka Topolánka, takže pokud vůbec zrazení zakladatelských idejí někam situovat, tak tam. Za relevantní pohled, který nám o historické i současné ODS řekne možná víc, považuji to, že přes měnící se politický kontext a politické akcenty zůstává stranou, která v programatice, exekutivní politice, v osobách svých předsedů i významných představitelů jako Jaroslav Kubera a Alexander Vondra, ve vnitrostranické diskusi i v komunikaci s voliči vyvažuje a někdy dokonce integruje idealismus a pragmatismus,“ sdělil redakci.

Chytilkovo hodnocení je, že o úspěchu ODS v budoucích volbách se dosud nerozhodlo a rozhodující události, které to ovlivní, leží v budoucnosti. Kongres strany očekává bez bouřlivých překvapení, ačkoli se očekává prezentace Fialova premiérského projektu a žádost o mandát k jeho dokončení.

„Směrem k publikům jako je kongres vystupuje přesvědčivě, zároveň je personálně loajální a nebude chtít dělat významné změny ve svém stranickém týmu, který je hodně propojený s vládním. Podpora zvolených nebude skoro jistě tak extrémně vysoká jako na minulém kongresu, konaném těsně po úspěchu ve volbách 2021, ale nejspíš ani ne slabá. Nejzajímavější na kongresu bude asi tentokrát sledovat diskusi delegátů, jak důrazy na různá témata či konkrétní řešení, tak vůbec samotnou míru entuziasmu ji vést,“ soudí.

Na kongres přijedou do Ostravy představitelé všech vládních stran. Za lidovce, Piráty a STAN to budou předsedové a vicepremiéři Marian Jurečka, Ivan Bartoš a Vít Rakušan, TOP 09 bude reprezentovat vicepremiér a první místopředseda Vlastimil Válek. Jejich vystoupení je naplánováno na úvod zasedání, následovat bude podle programu volba předsedy a prvního místopředsedy.

V sobotu odpoledne budou delegáti vybírat řadové místopředsedy. Vedle všech dosavadních – ministra kultury Martina Baxy, ministra dopravy Martina Kupky a europoslance Alexandra Vondry – se budou o místo v nejužším vedení ODS ucházet první místopředsedkyně poslaneckého klubu Eva Decroix a místopředseda Sněmovny Jan Skopeček. Jedno místopředsednické místo je přitom neobsazené po odchodu pražského zastupitele Zdeňka Zajíčka do čela Hospodářské komory. Po volbě místopředsedů plánují organizátoři kongresu hovořit o evropských volbách a vládním angažmá strany, večer pak má přijít na řadu obecná diskuse. V neděli bude kongres v diskusi pokračovat, na programu je také volba členů širšího vedení a představení organizace Mladých občanských demokratů.

Před dvěma lety se kongres nesl v duchu oslav volebního vítězství roku 2021, návratu občanských demokratů k vládě po osmi letech, ale také v ozvuku tenkrát čerstvého vpádu Ruska na Ukrajinu. Fiala, tehdy nedávno jmenovaný předseda vlády, získal plný počet z 510 platných hlasů. Funkce obhájili s vysokou podporou i Stanjura, Kupka a Vondra a Baxa. Místo řadového předsedy uvolněné předsedou Senátu Milošem Vystrčilem tehdy získal Zajíček. Jiný kandidát nominace do vedení nepřijal.

Fiala na posledním kongresu oznámil, že vláda připraví pětiletý projekt na zajištění energetické bezpečnosti České republiky. Delegáti v usneseních odsoudili nevyprovokovanou ruskou agresi, ruské válečné zločiny na Ukrajině a vyjádřili obdiv těm, kdo pomáhají. Podpořili také rozhodnutí vlády navýšit rozpočet ministerstva obrany a poděkovali vládě za návrat k západnímu směřování.

Kongres byl v roce 2022 původně plánován jako tradičně na polovinu ledna, o tři měsíce ho občanští demokraté odsunuli kvůli opatřením proti koronaviru s tím, že se chtějí setkat osobně, nikoli pouze hybridně nebo on-line. Delegátů a hostů se sjelo na 600.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články