Macron chce být válečný lídr Evropy. A co na to Češi?

Francouzský prezident Emmanuel Macron v minulosti používal provokativní slovní figury, které jistý americký diplomat označil slovy rétorické senzace. V posledních týdnech však převzal iniciativu a pokouší se stát evropským válečným lídrem. Vyjde mu to? A jaká role připadne Česku?

Nedávná návštěva francouzského prezidenta Macrona v Praze byla většinou médií hodnocena hodně účelově. Macron svou nabídkou strategického partnerství s Českou republikou určitě chtěl posílit pozice francouzské státní energetické firmy EDF ve výběrovém řízení na výstavbu nových jaderných reaktorů v Dukovanech a Temelíně.

Pro Macrona je sázka na jadernou energetiku hodně vnitropolitické téma. Byl to především on, kdo na půdě Evropské unie vybojoval pro tento druh výroby energie status čistého zdroje, na úrovni obnovitelných zdrojů. Šlo o průlom, protože stavby jaderek by díky tomu neměly být napříště znevýhodňovány při úvěrování bankovními domy. Tenhle průlom docení teprve další generace.

Macron toto rozhodnutí prosadil proti vůli řady zemí v čele s Německem, a zvedl tak prapor jaderné renesance, jak to sám nazývá. Jasně pojmenoval, že jednostranná sázka na obnovitelné zdroje je v reálném světě plném konfliktů a energetických krizí bezpečnostním rizikem. V tom je Česká republika přirozeným spojencem Francie.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.