Za fiasko s elektromobily by měly padat hlavy, píše britský Telegraph

Elektromobilismus byl donedávna obecně představován jako klíčový krok k dosažení klimatických cílů a snížení emisí skleníkových plynů. Mnohdy více než jako nová vývojová větev trhu s automobily. Nicméně, jak ukazují nedávné události, tato „revoluce“ má své vážné problémy a někteří odborníci dokonce mluví i o fiasku. S takovým komentářem teď přišel britský deník Daily Telegraph, který viní světové politiky z toho, že nasměrovali automobilky někam, kde může automobilový průmysl čekat katastrofa.

Podle textu zveřejněného na stránkách Telegraphu a napsaného finančním komentátorem Matthew Lynnem, by měli politici nést odpovědnost za obrovské množství peněz vynaložených na podporu elektromobilismu, který se nyní ukazuje jako neefektivní a nepraktický.

„Kvůli fiasku s elektromobily by měly padat hlavy. Politici promrhali miliardy na honbu za nesplnitelným snem o nulové spotřebě. Je načase, aby se zodpovídali,“ napsal Lynn, který spolupracuje také s americkým listem Wall Street Journal.

Lynn konkrétně upozorňuje na několik klíčových problémů, které brání úspěšnému přechodu na elektromobily. Jedním z nich je nedostatečná infrastruktura: I přes značné investice stále chybí dostatečný počet nabíjecích stanic, což činí používání elektromobilů nepraktickým pro mnoho řidičů.

Podle něj jsou to stále i vysoké náklady. Výroba elektromobilů je stále dražší než výroba tradičních vozidel, což se odráží v cenách pro konečné spotřebitele. Navíc, údržba a náhradní díly jsou také dražší, míní.

Zmiňuje rovněž nenaplněné sliby o šetrnosti k životnímu prostředí. I když elektromobily nepřispívají k emisím během provozu, výroba baterií je energeticky náročná a často závisí na neudržitelných těžebních praktikách, míní.

Politická odpovědnost

Lynn tvrdí, že politici, kteří podporovali a prosazovali tuto technologii bez ohledu na její nedostatky, by měli být pohnáni k odpovědnosti. Podle něj byla veřejnost oklamána sliby o rychlém přechodu na elektromobilismus, který však neodpovídá realitě.

„Je jistě načase, aby za tu katastrofu, která se nyní odehrává, začaly padat politické hlavy. Politici si pod tlakem průmyslových a klimatických lobbistických skupin vybrali tohoto „vítěze“ a utratili na něj do očí bijící částky z peněz daňových poplatníků,“ píše komentátor.

Zmiňuje potíže, do nichž se v průběhu minulých měsíců dostaly automobilky jako americký Ford či německý Mercedes, podle něj je ale podobná situace ve Spojených státech s americkou Teslou, přičemž všechny tyto firmy musí navíc čelit narůstající konkurenci ze strany dostupných čínských alternativ.

Lynn poukazuje na to, že se ve světě rozjel systém nadprodukce, který ovšem nemá oporu v poptávce, a je udržován systémem státních dotací. „V průmyslu je příliš mnoho kapacit, protože společnosti nadměrně investují do příliš mnoha továren a distribučních center. Poptávka po konečném produktu se začala propadat a spotřebitelé jsou stále nervóznější z toho, co se může stát zastaralou technologií. Náklady na pojištění a údržbu se ukazují být mnohem vyšší, než mnozí očekávali, jakmile se vozidla skutečně dostanou na silnice,“ napsal.

I přes současné problémy není elektromobilismus zcela odsouzen k zániku. Odborníci se shodují, že je třeba výrazných inovací a změn v přístupu, aby se tato technologie stala udržitelnou a praktickou alternativou k tradičním vozidlům. I jednotlivé automobilky se zavázaly do budoucna nabízet čím dál tím levnější vozy.

Globální poptávka

Analytici nicméně upozorňují na to, že růst globálního trhu s elektromobily nebude v letošním roce tak ambiciózní, jak někteří doufali. „Odhad letošního prodeje jsme snížili o pět procent na 16,6 milionu elektromobilů. Regionální rozdíly jsou docela pozoruhodné,“ řekl analytik Charles Lester ze společnosti Rho Motion.

Prodeje elektromobilů v Evropě vykazují regionální rozdíly. Počet registrací bateriových elektromobilů v Evropské unii v červnu klesl o jedno procento a jejich podíl na trhu se snížil na 14,4 procenta. V Belgii prodej stoupl o 50,4 procenta a v Itálii o 117,4 procenta. Tento růst však smazal prudký pokles prodeje v Německu (-18,1 procenta), v Nizozemsku (-15 procent) a ve Francii (-10,3 procenta). Za pololetí počet registrací elektromobilů stoupl o 1,3 procenta a na celkovém prodeji měly podíl 12,5 procenta.

V Německu více než polovina firem v automobilovém sektoru plánuje snižování počtu pracovních míst kvůli rostoucím nákladům a nové konkurenci, zejména z Číny. „Čím dál více se vyrábí tam, kde se auta prodávají,“ uvedl odborník na automobilový průmysl Frank Göller ze společnosti Horváth. Tento trend vede k přesunu výrobních kapacit mimo západní Evropu, zejména do Indie, Číny a východní Evropy.

Automobilový průmysl v Německu sice dál výrazně investuje, tyto investice však směřují hlavně do nových produktů a technologií a do přechodu produkce od automobilů se spalovacími motory k elektromobilům. „Ve výrobě se ve velké míře investuje do automatizace výrobních zařízení a do digitalizace,“ uvedl Göller.

Význam dotací a vládní podpory

Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu v dřívějším vyjádření pro redakci zdůraznil důležitost státních pobídek, bez nich totiž trh s elektromobily zdaleka tolik neprosperuje. „Jsme přesvědčeni, že v současné fázi je systémová podpora čisté mobility ze strany vlád nadále nezbytná. Velmi dobrým příkladem je pozitivní opatření ministra Stanjury, konkrétně snížení daňové zátěže zaměstnance využívající služební vůz i pro osobní cesty,“ uvedl.

Podobně hovořil i generální ředitel české Kia Arnošt Barna. „Dotace na nákup elektromobilu je v této oblasti naprosto zásadní. Rychlejší rozvoj elektromobility na západních trzích byl mnohdy dán právě tím, že místní vlády nákup elektromobilů podpořily, a to většinou částkami mezi 100 a 300 tisíci korunami na jeden kus,“ uvedl.

Podle něj je struktura trhu v Česku jiná než na Západě. „Z celkového trhu firemní zákazníci nakupují 75 procent automobilů a jen 25 procent si kupují jednotlivci ze svých zdaněných příjmů. Proto bych v našem případě považoval za klíčovou podporu nákupu elektromobilů pro firmy, protože se dá předpokládat, že soukromí uživatelé si najdou cestu k elektromobilům právě přes ojeté vozy, které si nejdříve pořídí firmy a po 3 až 5 letech tyto vozy vyřadí a umožní přístup k těmto vozům za rozumnou cenu běžným zákazníkům,“ dodává.