Vystrčilovi píší tisíce lidí kvůli střetu zájmů. Zastavte to, nemůžu pracovat, prosí šéf Senátu

STŘET ZÁJMŮ

Vystrčilovi píší tisíce lidí kvůli střetu zájmů. Zastavte to, nemůžu pracovat, prosí šéf Senátu
Šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Foto: ODS
1
Domov
Jan Křovák
Sdílet:

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) obdržel podle svých slov za poslední den více než tisíc e-mailů od veřejnosti k tématu zpřísnění zákona o střetu zájmů. Lidé mu píší na základě výzvy spolku Milion chvilek pro demokracii. Těm vadí, že v novele zákona, která doputovala do horní komory, zůstala „díra“ v podobě možnosti politiků vlastnit internetová média.

Milion chvilek vyzval na svých sociálních sítích veřejnost, aby dala politikům vědět, že jí záleží na nezávislosti médií. „Začít můžete dialogem s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem“. Na stránkách cervenacara.cz dokonce spolek zveřejnil návod, jak se s Vystrčilem co nejjednodušším způsobem spojit, a vzorové zprávy, které mají lidé šéfovi horní komory napsat.

Problémem, na který chtějí „chvilkaři“ upozornit, je novela zákona o střetu zájmů, respektive díra, která v ní podle spolku vznikla. „Novela, která zakáže politikům vlastnit tištěná, rozhlasová nebo televizní média, prošla ze sněmovny do Senátu. To je moc dobře. Návrh ale nezahrnuje internetová média. Ta přitom mají mnohem větší dosah než jejich tištěné protějšky. Andrej Babiš nebo kterýkoli další politik by tak mohl dál vlastnit obrovskou část mediálního trhu. A to je pro demokracii destruktivní,“ uvádí Milion chvilek na zmíněné webové stránce.

Sám Vystrčil se nicméně na svých sociálních sítích proti výzvě spolku ozval s tím, že již dostal více než tisíc mailů a nemá šanci na všechny odpovědět. „Výzvy chápu a beru je vážně. Protože změna zákona je umění možného, nic slíbit nemohu,“ uvedl Vystrčil. „Jinak neustále přicházející e-maily paralyzují moji schopnost standardní e-maily vyřizovat a celá situace způsobila totální zahlcení mé e-mailové schránky. Zkrátka vůbec nic příjemného,“ uvedl Vystrčil s tím, že má problém na počítači normálně fungovat a na všechny maily určitě odpovědět nestihne. „Pokud někdo můžete, tak to, prosím, zastavte,“ žádá Vystrčil.

Mluvčí Milionu chvilek Kristina Jochmannová deníku Echo24 sdělila, že spolek je rád, že Vystrčil na výzvu reagoval. „Náš dotaz, jestli Senát doplnění internetových médií chystá a jakým způsobem, ale zůstává i nadále nezodpovězen. Jakkoli tedy chápeme, že předseda Senátu nemůže ani ze své pozice výsledek předem slíbit, je za nás důležité, aby z úst předsedy Senátu zaznělo ujištění, že si Senát důležitost ošetření internetových médií uvědomuje. A že bude připraven vynaložit úsilí k tomu jej doplnit. Ideálně i s dovětkem, co konkrétně to znamená a jaké kroky v tom senátoři hodlají podniknout,“ uvedla mluvčí.

Předtím, než spolek vyzval k aktivitě veřejnost, snažili se jeho členové dle svých slov s Vystrčilem i s dalšími senátory navázat dialog prostřednictvím sociálních sítí i prostřednictvím individuálního e-mailu. „Bez odezvy. Proto jsme následně zvolili tuto variantu. Šlo nám ale primárně právě o vyvolání dialogu. A to se podařilo. Věříme, že hlas aktivních lidí, kteří se ozvali doposud, nebude pan předseda brát na lehkou váhu,“ doplnila Jochmannová.

„Pokud to bude potřeba, budeme apelovat v dalším sledu i na vládu a Sněmovnu, aby byl chybějící článek legislativy doplněný a schválený. V tuto chvíli je ale zákon v Senátu, proto i naše aktivity a otázky míří na něj. A proto za všechny občany žádáme o informaci, jestli Senát hodlá zákon doplnit,“ uvedla pro Echo24 Jochmannová.

Novela zákona zejména mění ustanovení, které brání například poslancům, senátorům, členům vlády a nově i prezidentovi provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, bude se vztahovat na „skutečného majitele“ médií, nikoli na ovládající osobu. Stejně tomu bude u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády a nově na hlavu státu.

Mediální organizace obecně směřování chválí. „Pokud mají média plnit svou funkci čtvrtého pilíře demokracie vedle moci zákonodárné, výkonné a soudní, neměla by být s nimi propojena a měla by být na nich nezávislá. V tomto ohledu považuji princip oddělení médií a lidí aktivních v politice, státní správě či veřejných institucích za krok správným směrem,“ sdělil v červnu deníku Echo24 Petr Orálek z Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNZ). Předloha dále upravuje pokuty za porušení zákazu provozování některých médiích. Funkcionáři, který by se dopustil přestupku prostřednictvím firmy, by mohl dohledový úřad uložit podle návrhu sankci až do tří procent aktiv této společnosti. Před pokutou by úřad navíc nejprve uložil „vhodné opatření“, například prodej média.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články