50 jaderných fyziků, prosím. Stát si bude poptávat absolventy podle svých potřeb

STUDENTI NA OBJEDNÁVKU

50 jaderných fyziků, prosím. Stát si bude poptávat absolventy podle svých potřeb
MŠMT žádá o více peněz pro vysoké školy, stát by měl poptávat absolventy podle své potřeby. Foto: Shutterstock
2
Domov
Jan Křovák
Sdílet:

Pokud bude stát potřebovat absolventy konkrétního oboru, bude si o ně moci svým způsobem zažádat na konkrétních vysokých školách. Takový je záměr ministerstva školství, který v současnosti prochází diskusí s jednotlivými vysokými školami. Ministr Mikuláš Bek (STAN) zároveň avizuje, že chce pro vysoké školství navýšit rozpočet o sedm a půl miliardy. Univerzity se podle něj musí připravit na nápor silných ročníků.

Ministr školství po jednání s Radou vysokých škol na sociální síti X uvedl, že Česko potřebuje více vysokoškolsky vzdělaných lidí. „Na sněmu RVŠ jsme se shodli, že se české VŠ musí připravit na příchod silnějších populačních ročníků. V rozpočtu na příští rok proto chceme peníze pro VŠ navýšit o šest miliard na neinvestice a 1,5 miliardy na investice. Současně musí stát jasně definovat poptávku po absolventech pro společnost nezbytných profesí, jichž by se navýšení kapacit vysokých škol částečně mělo týkat,“ uvedl Bek.

Potřeba už byla popsána v oblasti zdravotníků, podle Beka je potřeba ji formulovat pro učitelství a energetiku. „O rozložení významné části navýšené kapacity budou univerzity rozhodovat samy. Neměla by ale mířit jen na magisterské programy, ale i bakalářské a kratší profesní programy, které u nás stále chybí,“ dodal Bek.

Mluvčí MŠMT Tereza Fojtová pro Echo24 dodala, že tato problematika se aktuálně diskutuje na ministerské pracovní skupině, které se účastní také zástupci vysokých škol. „Cílem je najít vhodný model financování, který by umožnil podpořit navýšení kapacit oborů, ve kterých stát definuje jasnou poptávku na základě společenských potřeb. V tuto chvíli se pracuje a diskutuje nad různými možnostmi,“ uvedla Fojtová.

„Stále platí, že vysoké školy mají zákonem danou autonomii v tom, co a v jakém rozsahu vyučují, což bude muset respektovat i případný nový model podpory společensky žádaných studijních oborů. Vždy bude nutné nastavit vhodné indikátory ke kontrole naplňování cílů poskytované podpory,“ dodala mluvčí s tím, že analýza potřeb učitelů a dalších pedagogických pracovníků se již připravuje. Kromě energetiky by mělo jít i o další technické obory. Již dříve se hovořilo o tom, že by stát mohl poptávat experty například v souvislosti s rozvojem jádra.

Univerzity se musí připravit na silné populační ročníky

Vyšší rozpočet pro vysoké školství je podle ministra Beka klíčový. „Je to důležité i proto, že se na vysoké školy blíží silnější populační ročníky a je potřeba, aby se na to vysoké školy během následujících dvou až tří let připravily. Takže je nutné, abychom v příštím roce významněji navýšili rozpočet vysokých škol. Vysoké školy totiž za těch posledních nějakých sedm let zůstávaly trochu ve stínu,“ uvedl už dříve ministr pro Echo24.

Strategický záměr MŠMT pro oblast vysokého školství platný od roku 2021 pracuje s predikcí nárůstu počtu devatenáctiletých v populaci a počítá s tím, že na tento demografický vývoj se vysoké školství musí připravit. Nejvíce devatenáctiletých lidí, tedy takových, kteří se nejčastěji hlásí ke studiu na vysoké škole, má být podle prognózy ČSÚ v roce 2027. Má se jednat o 123 128 osob v této kategorii, zatímco v roce 2021 bylo devatenáctiletých 93 813. „V průběhu platnosti SZ2021+ je očekáván významný nárůst počtu zájemců o studium na vysokých školách v ČR z řad čerstvých maturantů,“ uvádí se ve strategickém záměru.

Počet devatenáctiletých lidí, tedy čerstvých maturantů hlásících se na VŠ, bude kulminovat v roce 2027.
Počet devatenáctiletých lidí, tedy čerstvých maturantů hlásících se na VŠ, bude kulminovat v roce 2027. Foto: MŠMT

„Ministerstvo nezvažuje zakládat nové veřejné vysoké školy, předpokládá však, že část poptávky by mohly obsloužit nově budované polytechniky se silnějším zapojením zaměstnavatelů. O možném posílení financování veřejných vysokých škol v souvislosti s nástupem silných ročníků bude MŠMT teprve jednat,“ uvedlo už dříve MŠMT pro Echo24.

Dlouhodobě vnímá problém s demografickou křivku i RVŠ. „Má-li Česká republika ve srovnání se zeměmi OECD nižší podíl vysokoškolsky vzdělané populace a zároveň nižší podíl rozpočtu na HDP, a je-li jejím cílem se těmto zemím vyrovnat a budovat skutečně znalostní společnost, s nástupem silných ročníků se zvyšuje pravděpodobnost, že zajištění dostupnosti vysokoškolského vzdělání bude obtížně zvládnutelnou výzvou,“ uvedla pro Echo24 Jana Bečková z RVŠ.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Mezi Májem a Káčou aneb Proč žít

KOMENTÁŘ

Člověk si občas položí otázku, jestli se v naší době dá ještě trochu důstojně žít. Tedy člověk třeba jako já. Jestli už pomalu není čas to nějak nenápadně ...

00:07