Zeman v Hladíkovi odmítl i klimatického radikála

KOMENTÁŘ

Zeman v Hladíkovi odmítl i klimatického radikála
Kdyby prezident nestříhal metr, jeho odmítání Hladíka by byla poměrně vážná věc. Ale on ho stříhá, píše Daniel Kaiser. Foto: Kancelář prezidenta republiky
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Prezident se rozhodl nejmenovat kandidáta strany lidové Petra Hladíka ministrem životního prostředí. Lidovci prezidentovu vůli obejdou, Hladík se v pondělí stane prvním náměstkem na ministerstvu. Vzhledem k tomu, že skutečným pracovištěm přechodného ministra životního prostředí Mariana Jurečky je ministerstvo práce, stane se Hladík šéfem MŽP i z této pozice. A bude se čekat na příštího prezidenta, aby roli jedničky Hladíka na ministerstvu formalizoval předáním ministerské listiny.

Na věc se můžeme dívat ústavně právnicky a být lehce zneklidněni. Miloš Zeman nepostupuje proti logice ústavy tím, že nejmenuje na návrh předsedy vlády ministra hned. Ale byl by s ústavou na štíru, kdyby jmenování ministra zdržoval přespříliš. To případ Hladík trochu je a trochu není. V situaci, kdy si sám předseda vlády s jeho nominací dával na čas téměř dva a půl měsíce kvůli policejnímu zájmu o přidělování městských bytů v Brně, další dva měsíce prostě žádné ústavní drama nepředstavují. Kdyby prezident nestříhal metr, jeho odmítání Hladíka by byla poměrně vážná věc. Ale on ho stříhá.

 

Na věc se kromě toho můžeme dívat politicky. Ze tří důvodů, jimiž prezidentovo okolí vysvětluje Zemanovo rozhodnutí Hladíka nejmenovat: nedostatek kompetence (pán je vzděláním informatik), kauza brněnských bytů a zapálená podpora Green Dealu –⁠ koaliční činitelé ten třetí nezmiňují, jako kdyby vůbec nebyl. Ale podle dobře informovaných zdrojů to v Zemanově rozhodování hrálo značnou roli.

Petr Hladík je velmi ambiciózní člověk, který si zřejmě vyhodnotil, že s radikální zelenou politikou à la EU se dá politicky dojet vysoko. To díky němu, respektive jeho vinou, KDU-ČSL zaujala před rokem a půl, tedy souběžně se zveřejněním balíčku Fit for 55 komisařem Timmermansem, radikálně zelené postoje typu konec těžby uhlí uspíšit hodně před rok 2038; mohutně podporovat další rozvoj tzv. obnovitelných zdrojů a instalovat solární panely na budovách (100 tisíc soláry nově osázených střech veřejných budov se od lidovců dostalo do programu koalice Spolu). Lidovci jako první z parlamentních stran se už v roce 2019 přihlásili k vyšinuté představě uhlíkově neutrální ekonomiky do roku 2050. Když koalice Spolu dávala dohromady svůj program pro volby, za lidovce kapitolu o životním prostředí na starosti vyjednával právě Hladík, a jeho protějšek z ODS Alexandr Vondra se ocital v defenzivě a Hladíka musel brzdit.

Kdyby měl premiér Petr Fiala vůli se trendu k dekarbonizace (čti: deindustrializaci) České republiky aspoň teď, po konci předsednictví, začít stavět na odpor, bylo by nejjednodušší lidovcům ministerstvo životního prostředí prostě vzít a obsadit ho nějakým skeptičtějším politikem, pokud se takový aktivní politik v koalici ještě najde –⁠ zřejmě by bylo třeba šmátrat hluboko v ODS. Fiala sám svůj obrat od skeptika k příznivci unijního Green Dealu a uhlíkové neutrality nikdy nevysvětlil. Takové momenty, jaký teď prezident vytvořil odmítnutím fanatika na post ministra životního prostředí, jsou tedy premiérovi vrcholně nepříjemné. Proto je z hlediska této vlády vhodné soustředit se na obranu ústavy před svévolí Hradu. I ta brněnská kauza s byty jim nakonec bude milejší než přiznání rozsahu té dokonalé ideové kapitulace.

 

×

Podobné články