„Mrzneme. Vyslyšte nás.“ Putinovi kazí kampaň zanedbaná infrastruktura několika měst

Řada ruských měst se uprostřed lednových mrazů musí potýkat s rozsáhlými výpadky dodávek tepla. V Novosibirsku, třetím největším ruském městě, a v tichomořském přístavu Vladivostok praskly rozvody teplé vody, v důsledku čehož bylo tisíce lidí odříznuto od vytápění. Největší havárie se však neudála na Dálném východě, ale přímo v srdci ruského státu. Na předměstích Moskvy se bez tepla octlo asi dvacet tisíc lidí poté, co v místní muniční továrně vypověděl službu bojler, který generoval teplo i pro okolní zástavbu. Děje se tak přitom jen dva měsíce před ruskými prezidentskými volbami, ve kterých Vladimir Putin hodlá dosáhnout rekordních zisků.

Rozpadající se infrastruktura nepředstavuje pro většinu Rusů žádnou novinku. Rozvodné sítě, mnohdy vzniklé v době, kdy v Kremlu panoval Leonid Brežněv, kvůli nedostatku financí zřídkakdy procházejí nutnou rekonstrukcí, která by jim umožnila bez úhony překonat arktické prostředí ruské zimy.

Vinu za tento nelichotivý stav věcí se vládnoucímu ruskému establishmentu s Vladimirem Putinem v čele dlouhodobě daří svalovat na místní úřady, starosty a gubernátory. „Rusko má dokonale vybudovaný systém, kde za všechno dobré může prezident a za všechno špatné může nějaký místní úředník. Putin přinejhorším neví, jací jsou to darebáci, ale až na to přijde, tak všechno vyřeší a všechny potrestá,“ popsal vnímání běžného Rusa politolog Fjodor Krašeninnikov v rozhovoru pro Rádio Svoboda.

A je to skutečně sám prezident, na kterého se lidé z postižených oblastí obrací s žádostí o pomoc. "Mrzneme. V mnoha domech v našem městě se téměř netopí," říká na jednom z mnoha podobných videí adresovaných Putinovi obyvatelka Podolsku, obce na předměstí Moskvy. "Naše četné žádosti na různé úřady nic nezmohly. Dostáváme výmluvy a mrzneme. Prosím vyslyšte nás," žádá prezidenta. Ten ji nakonec vyslyšel způsobem, který je mu vlastní - v Podolsku a okolních obcích byli tento týden zatčeni tři místní úředníci a státní firma Rostec vyzvala ke znárodnění továrny, kde se nefunkční bojler nachází.

Současná situace však v několika ohledech pro Kreml představuje větší problém, než by tak činila v letech minulých. Zejména se blíží březnové prezidentské volby, ve kterých se Putin bude zřejmě ucházet o další, v pořadí již šestý, mandát. Je téměř nemyslitelné, že by v nich nezvítězil. Veškeré své vážnější politické oponenty Putinův režim z veřejného života postupně vytěsnil, přičemž ten nejvlivnější, opozičník Alexej Navalnyj, tráví předvolební období zavřený na samotce ve věznici za polárním kruhem.

Dá se rovněž očekávat, že volby bude provázet i přímá manipulace - při těch posledních v roce 2018 docházelo podle ruských lidskoprávních uskupení k podvodům rovnou ve volebních místnostech. Je však pochopitelně v zájmu režimu, aby i neregulerní nebo přímo zfalšované volby alespoň částečně odrážely reálné nálady panující mezi obyvatelstvem. Prezidentská administrativa si přitom podle deníku Kommersant dala za cíl dosáhnout 75 a více procent hlasů při minimálně 70 procentní volební účasti. Pokud těchto cifer bude skutečně dosaženo, pak překonají minulý Putinův rekord právě z roku 2018.

Frustrace ze stavu veřejné infrastruktury, kterou Rusové mnohdy nemají problém ventilovat na sociálních sítích, by mohl přispět k tomu, že tohoto cíle nebude dosaženo - ne snad z toho důvodu, že by lidé masově hlasovali pro nějakého jiného, režimem povoleného kandidáta, ale proto, že občané otrávení politikou k volbám prostě nepřijdou. Výpadky tepla navíc nepředstavují jediný faktor, který má potenciál Putinův volební výsledek stlačit dolů. Rusko poslední rok, podobně jako většina industrializovaného světa, čelilo vysoké, podle oficiálních údajů zhruba osmiprocentní, inflaci. Rostla přitom zejména cena potravin, symbolickým se pro ruskou veřejnost stalo zdražování vajec, jejichž cena se i v důsledku omezení obchodních styků s Evropou meziročně zvýšila zhruba o 40 procent. K vaječné krizi se lakonicky vyjádřil i sám Putin - podle něj je zdražení způsobeno jednoduchou skutečností, že lidé prostě chtějí kupovat více vajec.

Nad volbami i zhoršující se životní úrovní přitom ční další okolnost - probíhající ruská agrese vůči Ukrajině. Putinův režim se pochopitelně snaží snižovat dopady války a sankcí na běžné občany, obzvláště na ty žijící ve větších a relativně bohatších metropolích. Podle průzkumů veřejného mínění z konce minulého roku si však již nyní většina Rusů přeje zastavení bojů, byť zda si to přejí i za cenu ztráty dobytých území, je jinou otázkou. Kombinace války, nových ekonomických potíží a dlouhodobě neřešených strukturálních problémů tak pro Putina představuje souběh negativních faktorů, který při minulých volbách jednoduše nebyl přítomen.

"Každé volby, včetně těch březnových, poukazují na posuny ve vztazích mezi vládou a společností," píše ve svém komentáři na toto téma ruská politická komentátorka Taťána Stanovajaová. "A nyní, v době války, jsou sázky tak vysoké, že Kreml musí úzkostlivě brát v úvahu jakýkoli projev masové nespokojenosti," tvrdí.