Rakušan chce peníze pro „vnitřní bezpečnost“ a odmítá sáhnout na výsluhy

Ve hře je opět po čase přidávání policistům a dalším členům bezpečnostních sborů. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v minulých dnech vyrukoval s návrhem požádat vládu o několik miliard korun na posílení vnitřní bezpečnosti. Rakušan tím tak znovu otevřel diskuzi o platech ve státní sféře a na to navázaných výsluhových systémech, které mohou do budoucna zatěžovat veřejné finance. Vicepremiér nyní řekl, že je správné bavit se o revizi jednotlivých policejních nebo jiných agend, v tomto volebním období ale nic měnit nehodlá.

O konečné sumě a požadavcích na navýšení rozpočtu vnitřní bezpečnosti bude Rakušan ještě nakonec jednat s koaličními partnery i ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). Navýšení kapitoly podle něj musí vzejít z jednání vlády. „Až na poradě ministrů, kde bude ministr financí Stanjura, budeme hledat možnosti,“ konstatoval. Nač by peníze měly jít, představil členům rady velmi rámcově.

Opatření k posílení vnitřní bezpečnosti jsou reakcí na střelbu na filozofické fakultě. V Sokolově na setkání s občany při Debatě bez cenzury Rakušan také prohlásil, že součástí přidávání bylo mělo být navrácení stravovacího příspěvku, o který policisté nově přišli.

Nově také Rakušan připustil, že by se mělo do budoucna debatovat o tom, co všechno policie, případně hasiči a další obstarávají a kolik to bude stát. „Co je určitě k debatě, je si říci, které z těch agend nepotřebujeme mít uniformované a lze je zcivilnit,“ uvedl nedávno v podcastu Insider s tím, že by nebylo špatné odbourat „rakouskouherskou“ tradici toho, že autoritu mají lidé s uniformou.

Například hasiči by podle ministerského návrhu měli revidovat, u kterých institucí by měli mít k dispozici digitální dokumentaci budov pro případný zásah policie. Opatření zahrnují také zavedení systému pro varování a informování obyvatelstva a aktualizaci pravidel a cvičení pro obsluhu Center tísňové komunikace na lince 112.

Problém výsluh a šetření

Naopak skepticky se Rakušan staví ke změně výsluhového systému. Alespoň nyní. „Kdyby se teď řeklo, bereme policistům výsluhy, znamenalo by to v této bezpečnostní situaci odstranění jedné z konkurenčních výhod, kterou policisté mají. (...) Zhroutil by se sbor, lidé by odešli a reálně by to ohrožovalo bezpečnostní situaci,“ pronesl v témže pořadu.

„Obecně debata, že si nějací velcí policejní bafuňáři odnášejí velké peníze, to je pravda. Nějakým systém výpočtu jako takový by určitě nějakou změnu potřeboval, ale v tomto volebním období v zájmu toho, aby nám ti policisté zůstali, se do toho prostě pouštět nebudu,“ doplnil Rakušan.

Na jeho další, naopak velkorysé plány, se ovšem díval rezervovaně premiér Petr Fiala (ODS). Na společné tiskové konferenci připomněl limitovaný rozpočet. „Budeme muset zvažovat, co je třeba v důsledku aktuálních událostí, kam přidat, kde ubrat,“ konstatoval.

Výsluhy

Vloni šlo pouze na renty policistů nebo hasičů 6 miliard korun, připočteme-li i vojáky, je to celkem 12,5 miliardy korun ročně. To nicméně vytváří další tlaky na státní rozpočet, víc příslušníků by totiž do budoucna znamenalo další náklady na výsluhy, na které má nárok každý po 15 letech ve službě. Ještě v roce 2018 stát na výsluhách dle nedávného zjištění deníku Echo24 vyplatil asi 3,8 miliardy korun. Částka se postupem let s odchody dalších pracovníků postupně navyšovala. V roce 2019 na 4 miliardy, roku 2021 vyšplhala na 5 miliard a vloni už na 6 miliard.

Podle Ekonomického deníku pak minulý rok zaplatil stát celkem bývalým příslušníkům ozbrojených složek na takzvaných výsluhách 12 501 349 000 korun.

Příslušníci sborů, kteří vykonávali službu alespoň 15 let, po odchodu do civilu mají nárok na výsluhový příspěvek, který činí 20 procent měsíčního příjmu. Stává se ale normou, že příslušníci odchází s rentou do civilu i v poměrně nízkém věku, velmi často brzy po dosažení potřebné 15leté hranice a pobírají tak výsluhy i dlouhá desetiletí, aniž by jejich nové zaměstnání mělo jakoukoliv souvislost se státní službou. Kritici výsluhového systému naznačují, že by renta měla být vyplácena až po dosažení určitého věku (například po padesátce), případně hranice pro její získání posunuta až na 25 let, jako je tomu například na Slovensku.

S každým dalším rokem ve službě pak příspěvek navíc narůstá, a to na maximálně 50 procent měsíční mzdy. I na tuhle metu ale dosáhnou tisícovky lidí. „Za posledních 10 let bylo z celkového počtu nově přiznaných výsluhových příspěvků 13 076 přiznáno celkem 3 180 výsluhových příspěvků za dobu služby 30 a více let, splňující maximální výměru 50 % měsíčního služebního příjmu,“ vypočítává vedoucí oddělení správy datové základny ministerstva vnitra Ladislav Jedlička.

Redakce se v rámci dotazů na základě zákona o svobodném přístupu k informacím také ptala na obvyklou výši rent – ke konci roku 2022 činila průměrná renta 14 416 korun. A vůbec nejvyšší? 101 043 korun každý měsíc.

Policistů je v České republice přitom v mezinárodním porovnání poměrně dost. Tuzemsko připomíná spíše high-policing země typu jihu, než státy středu a severu Evropy. Podle dat Eurostatu z let 2018 a 2020 patří tuzemsko k zemím, kde je podíl policistů na 100 tisíc obyvatel vyšší než průměr EU. Ve srovnání figuruje s 376 policisty na 100 tisíc Čechů na 11. příčce. V osmi členských státech EU to bylo více než 400 osob. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány na Kypru (557), v Řecku (509), Chorvatsku (499), na Maltě (458) a v Portugalsku (445). Průměr činil 334 policistů na 100 tisíc osob.

Policistů je necelých 40 tisíc, hasičský sbor čítá dalších 11 tisíc zaměstnanců. Vězeňská služba má asi 12 tisíc členů, zatímco celní správa zaměstnává asi 6 tisíc lidí. K tomu je ještě třeba připočítat stovky až tisíce zaměstnanců Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), Bezpečnostní informační služby (BIS) a Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Celkem jde tedy o zhruba 70 tisíc lidí.

Rozdávačné Česko

Jenže jiné státy mají systém rent nastavený mnohdy smysluplněji. Sousední Slovensko od roku 2013 renty počítá podobně, zásadní rozdíl ale je v tom, že je začíná vyplácet až po 25 letech služby. Od té doby má policista či voják nárok na 37,5 procenta mzdy a základ také stoupá.

Ve Velké Británii se systém naposledy v roce 2015 měnil tak, že se výsluha začíná pobírat až od 60 let věku, což je běžný věk odchodu do důchodu. Pokud by kupříkladu policista chtěl odejít do důchodu už v minimálním věku 55 let, bude mu renta snížena. A na kolik se policisté ve stáří přijdou?

„31. března se k vašemu důchodu připočte 1/55,3 % vašeho výdělku, na který se vztahuje důchod. Pokud tedy například váš započitatelný výdělek v daném roce činil 55 300 liber (1,46 milionu korun), bude vám v daném roce na penzijní účet přidán 1 tisíc liber (asi 26 400 korun),“ vysvětluje systém britské ministerstvo vnitra.