OBRAZEM: Kim ukázal první taktickou jadernou ponorku KLDR

Severní Korea uvedla do provozu svou první taktickou jadernou ponorku. Zařadila ji do flotily, která hlídkuje ve vodách mezi Korejským poloostrovem a Japonskem. Informovala o tom dnes státní tisková agentura KCNA. Slavnostního spuštění na vodu se zúčastnil severokorejský vůdce Kim Čong-un.

Vyzbrojení námořnictva jadernými zbraněmi je naléhavým úkolem, konstatoval Kim. Přislíbil že námořnictvu předá další plavidla vybavená taktickými jadernými zbraněmi. „Slavnostní spuštění ponorky předznamenalo začátek nové kapitoly posilování námořních sil KLDR,“ uvedla KCNA.

Ponorka číslo 841, která je po severokorejské historické osobnosti pojmenovaná Hrdina Kim Kun-on, bude plnit bojové úkoly jako „jeden z hlavních podmořských útočných prostředků“ severokorejských námořních sil, uvedl dále Kim.

Analytici si poprvé všimli náznaků, že KLDR buduje nejméně jednu novou ponorku, v roce 2016. O tři roky později státní média ukázala Kima, jak si plavidlo určené k operacím u východního pobřeží prohlíží. Státní média tehdy nepopsala zbraňové systémy ponorky ani neuvedla, kde a kdy se inspekce konala. Analytici z velikost nového plavidla odvodili, že je určena k nesení raket.

Podle agentury Reuters není jasné, kterými raketami bude ponorka vyzbrojena. Severní Korea testovala řadu balistických raket dlouhého doletu odpalovaných z ponorek (SLBM), stejně jako rakety krátkého doletu SLBM a rakety s plochou dráhou letu, které lze odpalovat z ponorek.

Stejně tak není jasné, zda KLDR kompletně vyvinula miniaturizované jaderné hlavice, které by se na takové rakety vešly. Analytici tvrdí, že zdokonalení menších hlavic by pravděpodobně bylo klíčovým cílem, pokud Pchjongjang obnoví jaderné zkoušky.

Ve světě je podle podle údajů Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) celkem kolem 130 všech druhů jaderných ponorek. Nejvíce jich mají podle IISS USA (67) a Rusko (37), následují Čína (12), Británie (10), Francie (3) a Indie (1).

Podle určení lze rozlišovat dvě hlavní kategorie jaderných ponorek. První jsou raketonosné ponorky, označované v angličtině zkratkou SSBN. Na jejich palubách se nachází balistické střely schopné zasáhnout cíle prakticky na celém povrchu Země. Druhou kategorií jsou stroje nazývané útočné ponorky. Bývají označovány zkratkou SSN. Stále častěji se lze setkat i se třetím typem, označovaným jako SSGN. Jde o stroje vybavené střelami s plochou dráhou letu.

Poprvé v historii zařadily jadernou ponorku do služby Spojené státy v září 1954. Jednalo se o americké plavidlo s názvem USS Nautilus (SSN-571), které zkonstruoval admirál tamního námořnictva Hyman Rickover, označovaný za „otce jaderného námořnictva“.

První roky ve službě byl Nautilus, který v roce 1958 jako první plavidlo dobylo Severní pól, využíván zejména k testování vlivu rychlosti plavby na odolnost a výdrž ponorky. Během zkoušek se ukázalo, že nový druh pohonu za určitých okolností vytvářel nežádoucí vibrace, díky nimž mohl nepřítel ponorku snadno odhalit. Na druhou stranu se ale potvrdilo i to, že atomovým reaktorem poháněné plavidlo má akční rádius, o jakém se mohlo klasickým diesel-elektrickým ponorkám jen zdát.

Historicky první sovětská ponorka s jaderným pohonem, nesoucí označení K-3, byla zprovozněna 9. srpna 1957. V listopadu 1960 zařadilo sovětské námořnictvo do služby první ponorku schopnou nést jaderné střely. Byla to smutně proslulá K-19, které na jedné z prvních plaveb málem explodoval reaktor a na níž během let zemřelo několik desítek lidí.

Nehody a katastrofy se jaderným ponorkám nevyhýbaly ani později, a to ani americkým, sovětské případy ale byly mnohem více zahaleny tajemstvím. Při těch nejhorších zahynuly desítky námořníků. Například v dubnu 1963 ztroskotala americká ponorka Thresher a zemřelo 129 mužů. Byla to největší poválečná havárie ponorky.

Životy všech 118 členů posádky si vyžádala havárie ruské jaderné ponorky Kursk v srpnu 2000 v Barentsově moři. O osudu ponorky K-141, jež se zabořila do mořského dna 108 metrů pod hladinou, informovala oficiálně Moskva až se zpožděním. To jen přiživilo teorie, že na palubě stroje se mohly nacházet přísně tajné zbraně. Tragédii způsobila náhodná exploze cvičného torpéda.