„Už jednou nás vytáhl ze dna.“ Jako možný nástupce Jurečky zaznívá u lidovců i Bělobrádek

Asi nejčastěji skloňovanými kandidáty na nástupce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jsou ministři Petr Hladík a Marek Výborný, respektive jihomoravský hejtman Jan Grolich. V kuloárech ale zaznívají i další jména, mezi nimi také bývalý dlouholetý předseda a nynější poslanec Pavel Bělobrádek.

Předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí Jurečka si jako jednu z podmínek pro obhajobu funkce předsedy na říjnovém stanovil zisk dvou europoslanců. To se ale nestalo a tak se v současnosti aktivně řeší, co bude se stranou dál. Sám předseda v dopise spolustraníkům napsal, že chce v klidu zvážit kroky k vyvození osobní zodpovědnosti a věc prodiskutovat s dalšími členy vedení.

Začalo se tak řešit, kdo by mohl Jurečku nahradit. V současnosti nejvíce zaznívají jména ministra životního prostředí Petra Hladíka a ministra zemědělství Marka Výborného, kteří možnou kandidaturu jednoznačně neodmítli, čekají však, jaká bude situace v říjnu. Podobně je na tom jihomoravský hejtman Jan Grolich, který má před sebou ještě krajské volby, v nichž bude obhajovat své hejtmanské křeslo.

Skloňují se však i další jména. Vlivný poslanec Šimon Heller například pro Echo24 řekl, že by ideálním kandidátem na předsedu mohl být Pavel Bělobrádek. „Očekávám, že chlapské slovo (Mariana Jurečky) se drží. Jinak si myslím, že dobrým řešením na následující volební období by byl Pavel Bělobrádek. Je politicky zkušený a už jednou dokázal KDU-ČSL dostat z nelehké situace po roce 2010,“ uvedl Heller.

Na mysli měl volby v roce 2013, respektive období, které jim předcházelo. V roce 2010 totiž KDU-ČSL vypadla ze sněmovny a Bělobrádek se ještě v listopadu stejného roku stal předsedou strany, když nahradil Cyrila Svobodu, který rezignoval koncem května. Lidovci se do sněmovny pod jeho vedením vrátili, když v předčasných volbách v roce 2013 získali 6,78 % hlasů, což jim vyneslo 14 mandátů. Bělobrádek pak byl předsedou až do roku 2019, kdy jej nahradil zmíněný Marek Výborný.

Sám Bělobrádek na dotaz deníku Echo24 nechtěl předjímat, zda by se mohl o post předsedy znovu ucházet. „To je na interní diskusi a ta patří dovnitř strany a na sjezd. Vše, co jsem chtěl veřejně sdělit, už bylo řečeno. Voliči od nás čekají spíše řešení bydlení, bezpečnosti a reforem,“ řekl Bělobrádek, který začátkem roku Jurečkovo vedení kritizoval za večírek na MPSV v době střelby na Filozofické fakultě UK. Podle něj šlo o poslední kapku.

„Byla to poslední kapka, která spíše souvisí s dlouhodobou situací jak ve straně, tak v tom, jak jsme prezentováni navenek, a hlavně jaké máme dlouhodobé preference, protože nejde o výkyvy, je potřeba vždycky sledovat dlouhodobý trend. A ten není dobrý,“ uvedl Bělobrádek v rozhovoru pro iRozhlas.cz s tím, že „ryba smrdí od hlavy“. „To znamená, jak k celé situaci přistupuje předseda. A samozřejmě za to nese odpovědnost i celé předsednictvo strany,“ dodal poslanec.

Předseda poslaneckého klubu lidovců Aleš Dufek nechce konkrétní jméno předjímat. „V říjnu máme řádný sjezd, což je za čtyři měsíce. Jsme demokratická strana, kterou neřídí žádní šíbři, takže nerozumím pojmu ‚hledání předsedy‘. Každý straník může do sjezdu zvednout prapor a kandidovat na předsedu,“ uvedl pro Echo24 Dufek.

Říjnový sjezd je klíčový i podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), který obhájil ve volbách svůj mandát a získal tak ono jediné zmíněné lidovecké křeslo v EP. „Do té doby se může ještě hodně věcí udělat. Mým favoritem je jednota KDU-ČSL jako silné strany,“ sdělil redakci Zdechovský.