Lékaři zřejmě neustoupí od prosincového protestu, nemocnice se připravují na omezení péče

Ministři zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) sice slibují, že změny ve zdravotnictví v souvislosti s přesčasy, platné od října, zruší. Ani to ale zřejmě nebude mladým lékařům stačit a svůj plánovaný prosincový protest naopak zřejmě nezruší. Nemocnice se proto připravují na omezení péče.

Lékaři odvolání prosincového protestu podmínili splněním svých požadavků, mezi které patří návrat přesčasové práce na maximálně 416 místo současných 832 hodin za rok, zachování možnosti 24hodinových směn a navýšení základní mzdy bez služeb a odměn na 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy, tedy o 50 až 85 procent víc než v současnosti. Žádají také úpravy systému postgraduálního vzdělávání lékařů.

Válek a Jurečka avizují, že vrátí dobrovolnou přesčasovou práci na úroveň před letošním říjnem. „To samozřejmě, jak bylo mnohokrát avizováno, nebude stačit k odvolání protestní akce. Zákoník práce byl pouze poslední kapkou, jeho vrácení do původního, beztak ignorovaného znění, není řešením. S návrhem novely se seznámíme a nejbližších dnech k ní vypracujeme naše stanovisko a případné návrhy,“ napsala v úterý Sekce mladých lékařů České lékařské komory na Facebooku.

Nemocnice na hrozící protest reagují různě, obecně jsou ale ve svých vyjádřeních jejich představitelé opatrní s ohledem na to, že jednání mezi protestujícími a vládou stále pokračují. V Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně podalo ke čtvrtečnímu odpoledni výpověď z přesčasů 95 lékařů z celkových více než 400. „U oddělení, kde je to většina lékařů, budeme zřejmě schopni zabezpečit především akutní péči a budeme muset významně omezit plánovanou neakutní péči a specializovanou ambulantní péči,“ řekla deníku Echo24 mluvčí KNTB Dana Lipovská s tím, že omezení se bude týkat především plánovaných a odkladných výkonů, a to v nezbytně nutné míře.

Výpovědi z přesčasové práce evidují i v Karlovarské krajské nemocnici. „U nás jde o malý počet, cca dvě desítky lidí. V této souvislosti nyní na dotčených odděleních plánujeme prosincový provoz tak, aby byl omezen v co nejmenší míře. Současně s personálem intenzivně komunikujeme a snažíme se najít společné řešení. K určitému omezení provozu však docházet může,“ řekla deníku Echo24 mluvčí Markéta Singerová.

Nemocnice čekají na další vývoj

Například pražská Thomayerova nemocnice nechce předjímat, jak situace dopadne. „Blíže reagovat budeme až ve chvíli, kdy bude zcela jasné a definitivní, jaká nastane situace po avizovaném 1. prosinci či později. Do této doby nebudeme komentovat jakékoliv hypotézy a počkáme až na pokyny a doporučení ze strany našeho zřizovatele, kterým je ministerstvo zdravotnictví,“ řekl pro Echo24 mluvčí Petr Sulek s tím, že ale veškerá zdravotní péče bude standardně zachována. „Celou situaci v naší nemocnici od začátku sledujeme a intenzivně jednáme o této věci se zástupci dotčených pracovišť,“ dodal Sulek.

Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně eviduje asi 160 výpovědí z přesčasové práce. „Vedení FNUSA situaci monitoruje a analyzuje, stále probíhají setkání s vedením klinik a oddělení ohledně nastalé situace. Snažíme se připravit případné řešení tak, aby nedošlo k omezení péče o pacienty,“ řekl redakci mluvčí nemocnice Jiří Erlebach s tím, že ale ani vedení FNUSA nechce komentovat situaci, která ještě ani nenastala.

Prakticky totožně hovoří třeba i zástupce Fakultní nemocnice v Hradci Králové, která evidovala ke konci září necelých 400 odvolání souhlasu s prací přesčas ze strany lékařů. „Vedení FN HK celou situaci průběžně sleduje a analyzuje varianty možného řešení. Vzhledem k pokračujícím jednáním ministra zdravotnictví a ministra práce a sociálních věcí se Sekcí mladých lékařů ČLK a odbory nebudeme předjímat další situaci v této věci. Reagovat budeme ve chvíli, kdy bude jasné, jaká situace po 1. 12. 2023 nastane,“ uvedl pro Echo24 mluvčí nemocnice Jan Špelda.

Z celkového počtu 1 000 lékařů ve Fakultní nemocnici Plzeň bylo doručeno 88 odvolání souhlasu s prací přesčas. „K 30.9.2023 byly ve FN Plzeň podány i dvě výpovědi z pracovního poměru. Vedení FN Plzeň situaci v nemocnici monitoruje, probíhají setkání vedení FN s vedením klinik a oddělení a probíhá diskuse nad novým systémem provozu od 1.1.2024,“ řekla pro Echo24 mluvčí Gabriela Levorová.

Například v Oblastní nemocnici Mladá Boleslav je situace velmi nejasná. „V tuto chvíli máme avizováno, že cca 50 lékařů chce dát výpověď. Skutečně ji ale nikdo nepodal, přesto se připravujeme na několik variant. Jednání nadále probíhají. Úzce a koordinovaně postupují všechny nemocnice Středočeského kraje společně s krajem,“ řekla deníku Echo24 mluvčí nemocnice

Předseda Lékařského odborového svazu – Českého svazu lékařů Martin Engel minulý týden řekl, že průměrný nástupní plat lékaře je kolem 40 000 korun a žádané navýšení je u nastupujících o 50 procent a u nejzkušenějších až 85 procent. „Ve zdravotnictví se platy kontinuálně zvyšují,“ řekl k tomu ministr Válek. V úhradové vyhlášce pro příští rok je podle něj přímo napsáno, že nemocnice musí 50 procent příjmů z veřejného zdravotního pojištění dát na platy. Už dříve ale odmítl navýšení tabulkových platů, rozdělení peněz chce nechávat na vedení nemocnic.