Největší strašák zpět na scéně. ANO i přes odpor křísí svoje EET, má fungovat i bez internetu

Opoziční hnutí ANO opět po čase vyrukovalo s nápadem obnovit jednu z vlajkových lodí vlády Andreje Babiše a velkého strašáka minulého volebního období – elektronickou evidenci tržeb (EET). S jejím zavedením v aktualizované podobě politici ANO počítají v případě, že po dalších sněmovních volbách budou zase ve vládě. Podle exministryně financí Aleny Schillerové by podmínky měli být pro provozovatele výrazně jednodušší. Koaliční politici ale nadšeni nejsou.

ANO podle Schillerové v současné době pracuje na „EET 2.0“. „Je skvělé, že díky novým technologiím to bude naprostá hračka. Brzy představíme podrobnosti. Co mohu prozradit už teď, že na něm znatelně vydělá všech 10,9 milionu obyvatel České republiky,“ ohlásila na sociální síti X.

Na dotaz deníku Echo24 doplnila, v čem by se nový systém měl lišit. „Jdeme tím směrem, aby k EET 2.0 nebylo potřeba tiskárny, nákladů na software a dokonce by se mohlo obejít i bez stálého připojení k internetu. Samozřejmě kdo bude chtít, bez problému využije to zařízení, které má k dispozici. V současnosti intenzivně jednáme jak se zástupci podnikatelských asociací a komor, se kterými diskutujeme i případné benefity pro podnikatele, tak na politické úrovni,“ sdělila Schillerová redakci.

Stanjura se zlobí

Elektronickou evidenci tržeb stát zavedl 1. prosince 2016, na jaře 2020 byla ale kvůli koronavirové přerušena a k 1. lednu tohoto roku přestala platit úplně. Zrušení EET navrhl kabinet Petra Fialy (ODS), způsob evidence označil za zbytečnou zátěž jak pro podnikatele, tak pro stát, a to kvůli nákladům na její správu.

„Kupte si EET 2.0 – je levné, vydělá každý“ je příkladná ukázka politiky hnutí ANO. Líbivé, marketingové, bez obsahu, ale se „zaručeným“ ziskem pro všechny. Jako podomní prodejci hrnců. A až přijde krize, zase ho zruší pro administrativní náročnost a začnou blouznit o EET 3.0 https://t.co/z2eY1Yi7JG

— Zbyněk Stanjura (@Zbynek_Stanjura) March 25, 2024

Právě současní koaliční politici proti EET několik let v opozici brojili, návratu se tak logicky brání. „Kupte si EET 2.0 – je levné, vydělá každý je příkladná ukázka politiky hnutí ANO. Líbivé, marketingové, bez obsahu, ale se „zaručeným“ ziskem pro všechny. Jako podomní prodejci hrnců. A až přijde krize, zase ho zruší pro administrativní náročnost a začnou blouznit o EET 3.0,“ pustil se do nápadu současný ministr financí Zbyněk Stanjura.

Jeho resort deníku Echo24 pak sdělil že takové opatření ani není v souladu s programovým prohlášením kabinetu. „Programové prohlášení vlády v části směřující vůči podnikatelům a podpoře podnikání jasně hovoří o snížení byrokratické zátěže při správě daní a poplatků a zrušení povinnosti EET (což bylo realizováno od 1.1.2023),“ sdělila mluvčí Petra Vodstrčilová.

Proti se postavil například i ekonomický expert ODS a místopředseda sněmovny Jan Skopeček. „Jasně, tyhle vaše bajky si pamatujeme všichni: 140 škol a školek nebo 280 km železnic nebo 900 dětských hřišť nebo 2700 špičkových hasičských aut. Všichni vydělají… vy jste jak prodavačka hrnců,“ vzkázal Schillerové.

Terminály mizí

Vloni v létě podle některých odborníků a politiků ubylo míst, kde je možné platit kartou. Do souvislosti to často dávají právě se zrušením EET a rozmachem šedé zóny. Objevily se proto i hlasy, které volaly po návratu evidence, která by nenechávala tolik prostoru. Chtěla to například Asociace českého tradičního obchodu. Někteří obchodníci se podle ní mohou díky zrušení EET snáz vyhýbat placení daní, a to bez ohledu na to, zda umožňují platbu kartou či nikoliv. Následně to přináší konkurenční nevýhodu těm, kteří svou povinnost státu plní, uvedli.

„Z pohledu rovného přístupu k zdanění by si současná vláda měla skutečně poctivě a bez ideologických brýlí zanalyzovat, zda definitivní zrušení systému EET bylo tím správným krokem,“ uvedla asociace. Připustila, že za rozhodnutím obchodníků přijímat pouze hotovost mohou vedle záměru neodvádět daně stát také vysoké poplatky bankám a karetním společnostem nebo fakt, že jde o sezonní podnikání.

Zrušení už tehdy brala například i Asociace malých a středních podniků a živnostníků jako krok zpět. „Podnikatelé si v naprosté většině na EET zvykli. Hlavní argument, že přineslo administrativní zátěž není pravdivý, jedná se pouze o funkcionalitu pokladních systému, které jsou již daným standardem našeho oboru a slouží k řízení podnikaní,“ sdělil redakci Luboš Kastner, člen představenstva asociace.

S tím nesouhlasil šéf Podnikatelských odborů Radomil Bábek. Ten označil zrušení EET za jednoznačně správný krok, který podnikatele osvobodí. „Možná si zvykli na elektronické pokladny. To ale nemá nic společného s elektronickou evidencí tržeb, kterou bychom měli poskytovat státu. (...) Podnikatel EET má jistotu, že ho nebude šmírovat nějaký úředník z Pardubic,“ řekl deníku Echo24.

Kastner měl za to, že dojde k úbytku komfortu zákazníka. „Pokladní systém patří k základním nástrojům podnikaní a patří i k fixním nákladům na podnikaní. Objektivně přispěl ke zlepšení podnikatelské etiky i komfortu pro hosta. Vnímáme zrušení EET pouze jako politický boj, který zbytečně podnikatele ovlivňuje. Je pravda, že se systému nevyužilo naplno například při tvorbě kompenzačních covidových programu. Nicméně podnikatelé již nyní ve většině nechtějí podnikat v devadesátkovém modelu podnikaní, chtějí moderně své podnikaní rozvíjet,“ dodal.

Nebrat karty je právo

Bábek nesdílel obavy z přesunu části ekonomiky do šedé zóny, tedy takové, která není monitorovaná a kontrolovaná státem a neplatí se z ní daně. „Rozkvět šedé zóny nemá s EET nic společného, ani pozitivně, ani negativně. Nehrozí žádná změna, protože EET už dva roky nefunguje,“ myslí si Bábek. Naopak mu nepřipadá férové, že živnostníci museli se stoupajícími náklady investovat ještě do digitálních kas nebo akceptovat platby kartou. „Jestli někdo nechce brát platební karty, tak je to jeho právo, protože on to musí zaplatit. Banka si to vymyslela, zákazník to využívá a on to musí zaplatit, to je přeci nehorázné,“ uvedl.

Dlouhodobě se také řešilo, kolik vlastně EET státu reálně vyneslo. Původce nápadu, expremiér Andrej Babiš na počátku projektu hovořil o vyšších desítkách miliard korun ročně, což se však nikdy nepotvrdilo. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová pak v roce 2022 prohlásila, že kabinet ztratil právo říkat lidem, že nemá dost peněz na pomoc občanům, když se vzdal pravidelného příjmu ve výši 13 miliard korun.