„Nedosažitelná“ předcovidová úroveň. Mávnutím proutku ekonomiku nenastartujeme, míní experti

Kritici vlády Petra Fialy (ODS) v čele s Andrejem Babišem (ANO) opakovaně uvádí, že pod Fialovým vedením se tuzemská ekonomika jako jediná v Evropě ještě nedostala na úroveň před začátkem pandemie koronaviru. Experti, které oslovil deník Echo24, vysvětlují, co „předcovidová úroveň“ znamená a kdy se na ni tuzemská ekonomika vrátí. U životní úrovně to může být i za několik let.

Expremiér Babiš opakovaně tvrdí, že špatný výkon ekonomiky je chyba premiéra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), kteří podle Babiše nerozumí ekonomice, protože sami nikdy nepodnikali. Že se ČR nedostala na předcovidovou úroveň nicméně znamená, že HDP ve stálých cenách ještě nedosahuje úrovně HDP ve 4. čtvrtletí 2019, těsně před vypuknutím pandemie, řekl redakci analytik společnosti Deloitte Václav Franče. „Kdy se tam dostaneme? Pravděpodobně v druhé polovině příštího roku. Jak se tam dostaneme? Zejména tím, že se sníží inflace na začátku příštího roku a Češi začnou opět reálně bohatnout a obnoví se poptávka v ekonomice,“ řekl Franče.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 řekl, že předcovidovou úrovní se obvykle myslí HDP z konce roku 2019. „Po prudké recesi z roku 2020 se postupně všechny země EU už dostaly právě nad tuto výchozí hodnotu, jen ČR se stabilně nachází pod ní. Konkrétně ve třetím kvartále byl český HDP o 1,5 % nižší než v posledním čtvrtletí 2019,“ uvedl Dufek.

Hlavní důvodem je podle něj propad kupní síly domácností, který je odrazem vývoje reálných mezd. „Spotřeba domácností totiž víceméně kopíruje vývoj reálné příjmové situace, takže je dokonce 9 % pod předcovidovou úrovní. Je vidět, že naším hlavním problémem je vysoká inflace, jejímž důsledkem byl především výrazný pokles reálné mzdy, a tedy logicky i spotřeby domácností,“ míní Dufek.

Podle hlavního ekonoma BHS a poradce premiéra Fialy Štěpána Křečka je Česká republika silně navázaná na německou ekonomiku, která je od čtvrtého čtvrtletí 2019 druhou nejpomaleji rostoucí v rámci Evropské unie. „Špatné výsledky Německa se pochopitelně přenáší do tuzemska a jsou navíc podpořeny dvěma fakty. Česká republika je nejprůmyslovější zemí a zároveň je druhou energeticky nejnáročnější zemí Evropské unie. Tyto charakteristiky pochopitelně vyvolávají problémy v době energetické krize a postupujícího Green Dealu,“ řekl pro Echo24 Křeček s tím, že strukturální nastavení tuzemské ekonomiky není vzhledem k současnému dění ideální a „bohužel neexistuje jednoduchý a rychlý způsob, jak to mávnutím kouzelného proutku změnit“.

Analytik České spořitelny Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že není všechno úplně špatné. „Nemyslím si, že bychom se měli trápit vývojem HDP tak hluboce, jako se to děje v posledních měsících. Změna reálného HDP vyjadřuje změnu fyzického objemu produkce v Česku. Z hlediska blahobytu české společnosti je ale důležitá změna reálného hrubého národního důchodu, která vyjadřuje změnu příjmů obyvatel Česka,“ uvedl Skořepa s tím, že v tomto ukazateli je ČR letos už 9 % nad rokem 2019, zatímco v Evropské unii jako celku je to v průměru jen 5 procent. Česko je v rámci Evropské unie z pohledu tohoto ukazatele deváté nejlepší.

Hrozbou je Rusko i Trump

Bližší pohled na HDP podle Skořepy ukazuje, že hlavní potíže jsou ve dvou oblastech: ve stavebnictví, kde jde podle analytika nejspíš o dopad vysokých úrokových sazeb na nízký zájem domácností o hypotéky, a dále v nezpracovatelském průmyslu, tedy hlavně v těžbě surovin a energetice, kde podle Skořepy zřejmě pozorujeme dopad nedávného divokého vývoje cen energií. „Naproti tomu jsou ale v české ekonomice odvětví, která už jsou zřetelně nad průměrem roku 2019 – jde o finanční služby, a zejména o informační a komunikační činnosti,“ uvedl Skořepa.

Podle Štěpána Křečka se v roce 2024 inflace vrátí do blízkosti svého cíle, který je stanoven na 2,0 procenta. „Spíše se však budeme pohybovat na horní hranici tolerančního pásma okolo úrovně 3 procenta. Přitom budeme nadále svědky pnutí na trhu práce, což povede k růstu nominálních mezd. Nárůst nominálních mezd již nebude vymazán inflací, takže se konečně vrátíme k růstu reálných mezd,“ míní Křeček.

„Tento vývoj podpoří spotřebu, která je hlavní složkou hrubého domácího produktu. Na základě tohoto vývoje proto očekávám, že příští rok již nebudeme v recesi, ale vrátíme se k ekonomickému růstu. Navíc v roce 2024 začnou klesat úrokové sazby, což bude akcelerovat hospodářský růst v roce 2025, kdy by se naše ekonomika měla bezpečně dostat nad předcovidovou úroveň,“ dodal ekonom.

Podle Skořepy by se české HDP nad předcovidovou úroveň mělo vrátit někdy příští rok a pak růst dál nad tuto úroveň. „Hlavní hrozbou pro tento výhled je vedle vývoje cen energií a chování Ruska také výsledek prezidentských voleb v USA, protože návrat Donalda Trumpa by mohl být mimo jiné tvrdou ranou pro světový obchod, na němž je česká ekonomika hodně závislá,“ uvedl Skořepa.

Podle Petra Dufka se na předcovidovou úroveň HDP dostane snad v průběhu příštího roku, a to především díky exportu. „V případě dorovnání životní úrovně zaměstnanců a jejich spotřeby na to budeme potřebovat možná až tři roky,“ řekl Dufek. „Moc bych nevěřil na rozpouštění vysokých úspor domácností, které jsou z pohledu národních účtů opravdu nadprůměrné. Tyto úspory totiž nejsou plošné a dotýkají se spíše menší části tuzemských domácností, které je dál drží, případně investují do finančních instrumentů s cílem zhodnocení. Do spotřeby či reálných investic z nich půjde menšina,“ doplnil Dufek.