Jedno aktivum trhá rekordy: zlato

Když se podíváme na finanční trhy posledních dnů, málokteré aktivum – až na jedno – vykazuje v jakémkoliv ohledu nějak extrémní pohyb:

Koruna k euru od poloviny února v podstatě stagnuje v celkem úzkém pásmu 25,23–25,37 CZK/EUR. Akciový index pražské burzy nepatrně roste, ale stále je na hony vzdálen svým historickým maximům z roku 2007. Teprve na přelomu ledna a února 2024 se mu podařilo překonat střednědobý vrchol z února 2022. Americký NASDAQ Composite své historické maximum z ledna 2021 překonal teprve nedávno, v únoru 2024. Sice to u tohoto indexu od začátku vypadá na relativně svižný růst, jenomže v podstatě tím index jen maže ztráty předešlých tří let, takže z většího nadhledu také žádný velký úspěch.

Jak jsme ale řekli, jedno aktivum aktuálně velký pohyb vykazuje, přesněji řečeno trhá rekordy v růstu ceny. Jedná se o zlato, jehož cena v průběhu týdne dosáhla téměř 2300 dolarů za trojskou unci, což je opět nový rekord. Za poslední rok zlato posílilo o 23,96 %, čímž strčilo do kapsy další běžná investiční aktiva. Z toho za poslední měsíc posílilo o 9,32 %. (Samozřejmě tu jsou i větší kuriozity, jako je třeba konkrétní akcie MNVIDA, kde se nepochybně nachází megabublina spojená s AI, ale výrok o tom, že zlato překonává jiná aktiva, vztahujeme k trhům reprezentovaným celými indexy.)

Čím to je, že zlato předvádí, co předvádí? Již jsme se k tomu několikrát vyjadřovali, ale aktuální dramatický vývoj si zaslouží novou zmínku.

Především důležité tu je právě ono srovnání s cenami ostatních aktiv. Před chvilkou jsme řekli, že například akciové indexy nejsou příliš vzdálené dva nebo tři roky starým úrovním. Jenže inflace od té doby byla globálně značná! Ceny akcií inflaci z globálního pohledu zdaleka nestačily. Není proto tak těžké dát si dvě a dvě dohromady a odvodit, že cena zlata, která od počátku doby covidové téměř soustavně rostla, je lepší ochranou proti inflaci než cenné papíry. A přesně k tomuto názoru nyní masově dospívají nejen Evropané a Američané, ale hlavně také Asiaté. Konkrétně Indové a Číňané.

Indie i Čína jsou obrovské trhy a zlato na nich má coby uchovatel hodnoty velkou tradici. Indii aktuálně roste její kupní síla, zatímco její inflace a znehodnocení rupie nejsou triviální. Takže volba Indů je jasná. Ještě větší je efekt Číny. Světové agentury přinesly obrázky Číňanů stojících fronty na zlato. Tady je problém ještě o něco komplexnější.

Možná vás to překvapí, ale Čína má zásadní makroekonomické problémy. Čínské prodeje aut sice v březnu meziročně vzrostly o 7 %, což se může zdát dobré, ale tento pocit nás okamžitě opustí, když doplníme, že o měsíc dřív, v únoru, prodeje aut v Číně propadly o 21 % meziročně. Čína dokonce uvolnila úvěrový poměr pro nákup vozidel, což znamená, že banky nyní smějí zájemcům půjčit na koupi auta s menším vstupním kapitálem žadatele. A čínský juan oslabuje, dnes se dokonce přiblížil hranici 2% povoleného denního pásma pro obchodování. Číňané zkrátka chudnou, jakkoliv to oficiální statistiky nevykazují, a to třeba i proto, že měli své úspory zaparkované v nemovitostech, ale čínský realitní trh se zhroutil. A tak je reakce Číňanů opět logická: hromadně se obracejí ke zlatu.

Do toho poptávku po zlatu přiživují i samotné centrální banky, které natolik „důvěřují“ své vlastní měnové politice, že raději než fiat měny, které jejich politika znehodnocuje, shromažďují do devizových rezerv zlato, kterému věří více, že devizové rezervy neznehodnotí. Do tohoto započítejte výrazně zhoršenou geopolitickou situaci. A poslední třešinkou na dortu je fakt, že Tchaj-wan zasáhlo ničivé zemětřesení – nejsilnější za čtvrt století. Některé budovy se rozpadly či zhroutily. Tchaj-wan je přitom velmocí pro výrobu čipů.

Na kraji roku mnozí čeští investoři říkali: Zlato je teď moc drahé, nevyplatí se jej nakupovat. Dovoluji si polemizovat. Domnívám se, že letos zlato posune své historické maximum ještě několikrát. A dokonce bych nyní už pro jistotu ani příliš nepočítala s nějakou větší krátkodobou korekcí jeho ceny.