„Normální Američané už toho mají dost. Zvedá se vlna reakce proti woke ofenzivě“

ROZHOVOR S MIKEM GONZALEZEM

„Normální Američané už toho mají dost. Zvedá se vlna reakce proti woke ofenzivě“
"Nemůžete nezletilým amputovat tělesné orgány, nemůžete kastrovat malé chlapce, nemůžete holkám předepisovat blokátory. Tím nenávratně poškozujete děti, které ještě nejsou schopny přijímat samy rozhodnutí," říká Mike Gonzales. Foto: archiv
3
Týdeník
Daniel Kaiser
Sdílet:

Mike Gonzalez je přední analytik americké pravicové Nadace Heritage. Kulturní ofenziva liberální levice, pro niž se v angličtině používá označení woke (probuzený), se podle něj už ocitla za zenitem a přinejmenším v USA dávno začal lidový protiútok. „Elity přijaly jako fakt tvrzení Black Lives Matter, že Amerika je systémově rasistická. Naopak obyčejní lidé to tvrzení nepřijímají a stavějí se na odpor,“ říká Gonzales pro Týdeník Echo. Rozhovor vznikl v Budapešti na setkání konzervativců známém jako CPAC (Konference konzervativní politické akce).

Skutečně je v Americe pravice po tolika letech defenzivy schopná progresivistickou revoluci zvrátit?

Jsem v tomto ohledu silný optimista. Na to, čemu se říká wokeness, se sbíralo velice dlouho, prakticky od 60. let. Ale ostrá, otevřená fáze přišla teprve od roku 2013, po zabití mladého černého muže Trayvona Martina (sedmnáctiletého Martina zastřelil George Zimmerman, člen sousedských hlídek v jedné městské čtvrti na Floridě; poté, co soudce přistoupil na Zimmermanův argument, že střílel v sebeobraně a osvobodil ho, zrodila se protestní vlna – pozn. red.). Tehdy tři ženy, mimochodem každá z nich marxistka – Opal Tometiová, Patrisse Cullorsová a Alicia Garzová –, založily hnutí Black Lives Matter. Dlouholetá šéfka hnutí Cullorsová, vedla BLM do předloňska, se kdysi sama označila za školenou marxistku. BLM spustila vlnu pouličních nepokojů a rebelie. A my jsme se jako společnost postupně vrátili do stavu, kdy je rasa zásadním, fakticky nejdůležitějším rysem amerického života. Roku 2020, po vraždě George Floyda, kdy se pouliční nepokoje a rabování rozlily po celé zemi, instituce a elity před touto vlnou kapitulovaly. Elity přijaly jako fakt tvrzení BLM, že Amerika je systémově rasistická. Naopak obyčejní lidé to tvrzení nepřijímají a stavějí se na odpor.

A ten odpor se projevuje nějak viditelně?

Datuji ho od roku 2020 a skutečně se rozjel o rok později. Schválně jsem začal systematičtěji putovat po Americe a zaměřil se hlavně na malá města. V roce 2021 jsem jich navštívil asi třicet, o rok později totéž – jezdil jsem všude, od Oregonu přes Floridu, Nebrasku po Michigan. Pobýval jsem na předměstích Milwaukee, Wisconsinu, v Connecticutu… Všude tady registruji, jak se obyčejní Američané dostávají do opozice, jak odmítají kritiku USA jako strukturálně rasistické společnosti, z čehož kritici vyvozují, že musíme změnit náš systém, naše instituce, celou strukturu Ameriky. Obyčejní Američané tohle nebaští, ve svých životech nic takového nepozorovali. Vesměs by připustili, že Amerika sice není perfektní a v některých ohledech by se měla zlepšit, ale v zásadě že to je dobrá země, nerasistická. Levice tvrdí, že rozdíly mezi rasami v nezaměstnanosti, vzdělání, bohatství jsou zjevným důkazem systémového rasismu. Že to není jen individuální rasismus, ale že rasismus je v systému. Normální lidé se proti tomu vymezují, organizují se a volí politiky, kteří mají stejný názor jako oni. První důležitý politik, který vyjel na této vlně vzdoru obyčejných lidí, je Glenn Youngkin ve Virginii. Stal se guvernérem s programem: Nezasahujte do výuky, nezavádějte do škol teorii intersekcionality, kritickou rasovou teorii a tedy rasismus.

Vy se ptáte, jak se odpor lidí projevuje. Dnes od hlavních šiřitelů kritické rasové teorie slýcháme stížnosti, že najednou musejí čelit ohromnému protitlaku. Jenom za poslední měsíc si takhle stěžovali tři hlavní proponenti kritické rasové teorie: Robin DiAngelová, Ibram X. Kendi a Kimberlé Crenshawová. DiAngelová přímo říká, že přichází o zakázky, že jí ruší přednášky a školicí programy.

Co to je za školení, ta si u ní objednávají ze státního sektoru?

Hlavně soukromé firmy. Existují různá fóra, kde tito lidé mohou potkávat zástupce korporací a říkat jim: Nasmlouvejte si nás, přijedeme a vyškolíme vaše zaměstnance tak, aby byli antirasističtí. Tyto kurzy se ale běžně překlápějí v něco na způsob maoistické veřejné sebekritiky a pokání. To přirovnání myslím vážně, dnes se v Americe na takových seancích lidé musejí před ostatními kát například za to, že jsou bílí a že si zatím dostatečně neuvědomovali svá privilegia. S tím, jak roste počet lidí, co už nejsou ochotni to snášet a ozývají se, roste i optimismus ve mně.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy