ODS hrozí, že bude předjeta zprava

KOMENTÁŘ

ODS hrozí, že bude předjeta zprava
Italský ministr dopravy Salvini na základě průzkumů usuzuje, že příští volby do europarlamentu, které se budou konat v červnu 2024, mají na pravici šanci opanovat "populisté", dnes poměrně slabá frakce Identita a demokracie, píše Daniel Kaiser. Foto: SPD
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Florencie je kolébkou renesance a jako taková byla vybrána italským místopředsedou vlády pro renesanci evropské pravice. Matteo Salvini pozval politiky evropských národněkonzervativních stran, kterým se dnes všem mechanicky říká „populistické“. Byla to dosti velká událost s dvěma tisícovkami hostí, devět ze zúčastněných stran už je se Salviniho Ligou v jedné frakci Evropského parlamentu.

A tady leží i Salviniho motivace: italský místopředseda vlády a ministr dopravy (dříve vedl resort vnitra) na základě průzkumů usuzuje, že příští volby do europarlamentu, které se budou konat v červnu 2024, mají na pravici šanci opanovat „populisté“, dnes poměrně slabá frakce Identita a demokracie. Mají jistou šanci předstihnout umírněnější pravici, jíž je i u nás dobře známá frakce Evropských konzervativců a reformistů. Členy ECR je spolu s polskou PiS nebo se Salviniho koaličními partnery Bratři Itálie česká ODS. (O Evropské lidové straně v kontextu pravice celkem nikoho nenapadne uvažovat.)

 

K Salvinimu a Marine Le Penové, která ovšem ve Florencii byla jen virtuálně a poslala videozdravici, patří mimo jiné Tomio Okamura, z důležitých unijních zemí třeba německá AfD a ovšem vítěz nizozemských voleb Geert Wilders. V několika referátech evropských novin o sjezdu populistů ve Florencii nechyběl důraz na to, že posílená frakce by se vyznačovala ohromnou názorovou nesourodostí, švýcarský list Neue Zürcher Zeitung ten rozptyl ukazuje na postojích vůči Rusku. Trochu jinou mají tyto strany i programatiku, AfD je hospodářsky napravo, šéfka strany Alice Weidelová se explicitně definuje jako klasická liberálka, zatímco Le Penová je ekonomicky nalevo. Co ale tyto strany žene do jedné frakce a v průzkumech veřejného mínění vzhůru, jsou dvě epochální témata dneška: odpor proti masovému přistěhovalectví a odpor proti překotnému tažení za bezuhlíkovou společnost.

U druhého tématu je třeba konstatovat, že pro lidi, kteří celý boj za snižování emisí považují za hloupost per se už proto, že podíl lidstva na (mírném) oteplování Země je i po třiceti letech snah oficiálních klimatologů stále jen nepotvrzená spekulace, ECR prostě není. Pokud se vrátíme k českému příkladu a ODS, společná kandidátka s eurofederalistickými a klimaortodoxními stranami, jíž se nedávno dostalo zasloužené kritiky, je toho až symptom. ODS si už dlouho předtím na reklamní bannery psala, že Green Dealu můžeme dosáhnout jen s jádrem, což bylo sice myšleno bezprostředně a užitečně, ale byl a je v tom implicitní souhlas s bezuhlíkovou společností. Green Deal je ambice přeorganizovat nám životy. Tak dramatickému politickému plánu jsme od roku 1989 nebyli vystaveni a s tradičními tématy jako rozpočtová odpovědnost nebo odbourávání překážek pro firmy uvnitř EU si už „tradiční“ pravice nevystačí.

Pokud by skutečně Identita a demokracie po volbách v červnu byla silnější než ECR, je ochotna s nimi spolupracovat, ale právě z pozice silnějšího. Umírněnou pravici oslabuje malátnost a neschopnost uvědomit si, že doba je zralá k zaujetí radikálnějších pozic.

 

×

Podobné články