Všechno je o sexu, jenom feminismus je o moci

KOMENTÁŘ

Všechno je o sexu, jenom feminismus je o moci
Propalestinských demonstrací se účastní i klimatická aktivistka Greta Thunbergová. Foto: Tým Grety Thunbergové
1
Komentáře
Tereza Šimůnková
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Poté, co vyřešila otázky klimatu, začala Greta osvobozovat Palestinu. Když bude Gaza srovnána se zemí, špatným počasím už tam nikoho nevystraší. Aktuálně podpořila studentskou okupaci stockholmské univerzity. Nevím už, ve kterém normalizačním románu se objevuje postava funkcionáře, který je obdařen jedinečným talentem vybrat si ze všech možností řešení vždycky to nejhorší. Ve svém blbství je dokonce tak spolehlivý, že se na něj kolegové postupně začínají obracet s prosbou o názor, a nakonec se stává nepostradatelným rádcem a geniálním stratégem celého podniku.

Že se pak musí provést pravý opak toho, co doporučil, jinak bude průšvih, je už jiná věc. Thunberg se nejmenoval, ale mohl by. I Gretu lze použít jako takový pevný dezorientační bod ve vesmíru. How dare you! stačí ještě zasyčet od mikrofonu, čímž její role v našem textu končí, ale nebojte, zase se setkáme.

 

Některé figurky jako by veřejným prostorem jezdily jako po eskalátoru, nahoru a zase dolů, projedou, zvesela zamávají a tak pořád dokola.

Říká se, že na zprávách je nejdůležitější to, co v nich není. Často je důležité i to, co v nich je. Výmluvné je zmatené blekotání studentů elitních škol za stovky tisíc dolarů, když mají odpovědět na dotaz, proč přesně protestují. Dost z nich nedokáže ani správně určit moře z té nablblé říkanky, která ale, skandována dostatečnou masou soudruhů naspídovaných pocitem morální převahy a mladistvou ochotou k destrukci, skutečně může přimět židovské spolužáky vyhledat půdu, na které by se mohli zase jednou schovat.

Studentstvo konfrontované s vlastní debilitou ovšem zůstává blazeovaně a sebevědomě nad věcí. Netuší mnoho o existenci palestinské samosprávy, s historickými fakty zacházejí víc než velkoryse, reálné významy pojmu sionismus a ostatně i genocida je zjevně zaskočí a maličko rozmrzí. Really? Wow! Ve sladké nevědomosti se sionisti po školních chodbách přece jenom nahánějí líp. Podle Patrika Ouředníka (Konec světa se prý nekonal) se z jazyka definitivně stalo „bublající magma blbosti“. Nikdo není dokonalý, kromě nich.

Videa ukazující propalestinské demonstranty jako analfabetické olihně jsou dokumentárně-humoristickou disciplínou krampolovského typu, ale je jich tolik, že informaci nesou. Je taky těžké držet vidle stranou, když se na jejich hroty skáče o závod a s rozběhem. – A teď se konečně dostaneme jak k tomu feminismu, ale hlavně k slibovanému a dlouho očekávanému sexu z titulku. (Jeden můj oblíbený britský fejetonista pokaždé, když přidá na Substack nový kousek, publikuje na Instagramu kočičku. A sex v titulku má potenciál klikatelnosti hned za kočičkami.) – Do podobného žánru patří videa, která v Česku díky naší historické zaostalosti v oblasti genderistické indoktrinace mládeže ještě neznáme a nejspíš by ani nešla natočit.

Mají sugestivní názvy jako třeba „Jsou muži odpad?“, v přístupnější verzi „Ženy, potřebujete muže?“, a pak všechno mezi tím. Protagonistky se rekrutují z mladých žen pod třicet, oslovovány jsou náhodně na ulici, existuje ale i výživný studiový formát. Podle mého pozorování pozitivní odpověď na první otázku, negativní na druhou stoupá přímo úměrně dosaženému vzdělání. Nenávist k mužům je prý přesně to, čím feminismus není. Nebo když už, tak jen vůči bílým, hetero, cis. Dámy se ale vždycky shodnou na tom, kdo má platit na rande. Přes šrajtofle se ještě žádná feministická vlna nepřevalila.

Na jednom z virálních videí ze studentských kempů v kampusech se chlapíkovi za kamerou přece jen podaří začít normálně mluvit s propalestinským protestujícím. To není jen tak, komunikace není kýženým výstupem, tím je prožít si vlastní osmašedesátý a taky přinutit univerzitu, aby v rámci „humanitární pomoci“ poslala večeři. Nebudete věřit, co se stalo pak!

Odněkud z nitra tábora přilítla ošklivá a tlustá ženská, mladíka zpražila pohledem, který by rozhodně splnil inkluzivní kritéria zloby a nenávisti, byl takový gretovský; úplně fyzický byl pocit škodolibého zadostiučinění z toho, že ona konečně může ovládat ty muže. Úplně se tetelila. How dare you! Vidíte. Je tady zas.

 

×

Podobné články