Sociální sítě jako akcelerátor zla? Určitě nás radikalizují, míní psychiatr Horáček
SALON O VLIVU SOCIÁLNÍCH SÍTÍ
Jaká je role sociálních sítí v dnešním světě? Nestal se z dobrého sluhy zlý pán? Prospívají, nebo škodí demokracii? Na tyto a další otázky hledali odpovědi hosté veřejné debaty, která proběhla 21. února v Knihovně Václava Havla. Pozvání šéfredaktora Týdeníku Echo Dalibora Balšínka přijali filozofka a vysokoškolská pedagožka Tereza Matějčková, neurobiolog a profesor psychiatrie Jiří Horáček, datový analytik a sémiotik Josef Šlerka a redaktor Deníku N Jan Moláček.
Pan profesor Horáček se zabývá tím, co se lidem děje v hlavě. Sledujete, jak se v jejich mozku projevuje i to, co prožívají ve veřejném prostoru. Jaké máte poznatky o tom, že například sociální sítě mají negativní vliv?
Horáček: S mou skupinou v Národním ústavu duševního zdraví se zabýváme i tím, proč lidé tak snadno věří dezinformacím. Proč žijeme v době, která se označuje jako epistemická krize, tedy krize důvěry v poznávací proces jako takový, případně krize důvěry v pravdivost. Ptáme se, kde se to bere. Současně sledujeme, jak mediasféra má tendenci lidi tlačit k velmi negativním psychologickým projevům. V první řadě jde o pocit nejistoty. Pocit nejistoty je pro nás těžko snesitelný. Nevíme, jak s tím nakládat. Řešíme také to, jak to informační prostředí ovlivňuje nalézání řešení v komplikovaných situacích, říkáme tomu odborně kognitivní rigidita, na druhé straně je to kognitivní flexibilita. Je jasné, že současná situace vede k tomu, že lidé mají tendenci reagovat víc rigidně, tedy spadnout do jednoho interpretačního schématu a pak v něm pokračovat. A sledujeme také, jak ošetřit, aby dopady nebyly takové, protože mají vliv nejen na duševní zdraví člověka, ale i na liberální demokracii.
Zdůrazňujete, že společnost je v posledních dekádách vystavena sériím znejisťujících situací. První přichází v roce 2008 s ekonomickou krizí, v letech 2014 až 2015 dopadá znejistění spojené s migrací, následuje pandemie covidu a nakonec ruská válka proti Ukrajině. Toto společenské znejistění zvýrazňují sociální sítě.
Horáček: Jsou vlastně tři zdroje nejistoty ve světě. První – série krizí, které jste zmínil. Druhým zdrojem je samotná technologie přenosu informací. Skutečnost, že lidé vyhledávají primárně informace na sociálních sítích. Udává se, že až 60 procent informací lidé čerpají ze sociálních sítí, nikoli z rádia nebo televize, kde je sdělení filtrováno profesionálními novináři. Digitální prostor vytváří poměrně řadu nečekaných, bizarních jevů, lidi uzavírá do nějakých intelektuálních izolovaných skupin. Je tam řada psychologických chyb, které se promítají v masivní škále negativity, například negativity bias, která říká, že pro lidi je důležitější negativní zpráva. Negativní zprávu snáz přepošlou a pak dochází k tomu, že se vytváří nepoměr mezi pozitivními a negativními informacemi. Třetí zdroj naší nejistoty je ruská propaganda, která právě systematicky působí prostřednictvím sociálních sítí. To je vlastně unikátní nástroj, na jehož uplatnění Rusové čekali od šedesátých let.
Celý salon si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.