Prezidentská reality show má první finalisty
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
VOLBY V RUMUNSKU
Z prvního kola rumunských prezidentských voleb postoupí do prosincového druhého kola kromě levicového premiéra Marcela Ciolaka překvapivě patrně také proruský ...
Prezident Petr Pavel má za sebou po zhruba měsíci ve funkci první rozhodnutí, výkon pravomoci, podle kterého ho můžeme hodnotit. Do Senátu posílá ke schválení své první tři nominanty na ústavní soudce. Obsazování konstitučního soudu je vedle jmenování členů Bankovní rady ČNB klíčovou prezidentskou pravomocí. Je tedy první příležitost hodnotit prezidenta podle činů.
Špatný styl, který v tomto případě nakonec vedl k velmi dobrému výsledku. Tak se dá ve stručnosti shrnout, jak se prezident vypořádal s první výzvou v úřadě. Systém, kterým se rozhodl soudce vybírat, zjevně kvůli vnější efektnosti, je skutečně podivný. Nominanty mu nejprve posílá třiadvacet institucí včetně třeba Unie státních zástupců nebo nižších soudů, jejichž verdikty poté může právě Ústavní soud jako poslední instance rozhodovat. Těch jmen na tři místa se sešly skutečně vyšší desítky. Je to neblahý projev korporativismu, kdy klíčové personálie v zemi ovlivňují ti, kdo za ně nenesou žádnou odpovědnost.
Pak nastupuje speciální sedmičlenná komise vedená ústavním právníkem Janem Kyselou, která adepty prověřuje. Prezidentovi jdou na stůl a k osobnímu setkání až předem vybraní lidé. Petr Pavel se tedy osobně sešel jen s těmi, kdo mu už byli předem vybráni. I mediální referování o tom, kdo už byl na „pohovoru před komisí“, je až legrační.
Prezident to zjevně dělá proto, aby vytvářel dojem, jak je transparentní a konzultuje s odborníky. Dá se to ale také vnímat jako alibismus a outsourcing klíčové odpovědnosti.
Něco jiného je neformálně se poradit se svým právním guru Kyselou než pořádat panely a vybírat korporativistické kandidáty.
Výsledek je ale v tomto případě dobrý. Novými ústavními soudci se místo tria, jemuž končí mandáty 3. května, mají stát současný soudce a bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy, veřejně velmi známý ústavní právník profesor Jan Wintr a bývalá předsedkyně Soudcovské unie Daniela Zemanová.
Pro veřejnost je to dokonalý politaiment. Skladba tak luxusně pestrá, že se těžko kritizuje. Ctihodný, zasloužilý Josef Baxa, který na veřejnost skoro působí jako synonmum pro „elder statesmana“. Moudrý starší muž, který má zásluhy. Zároveň s ním míří do Ústavního soudu Winter, progresivní levicový zastánce prohlubování evropské integrace, který ale v první linii kritizoval vládu za omezování svobody během pandemie covidu. A výrazná žena. Diverzita jako z reality show o inkluzivní politice, která se nezavírá do sociálních bublin.
Baxa a Wintr patří bezpochyby do první české právnické ligy. Prvně jmenovaný postavil a dlouho vedl Nejvyšší správní soud, instituci důsledně chránící svobodu člověka proti moci státu. Druhý je jednou z nejvýraznějších osobností akademického ústavního práva, zároveň schopný právo v médiích velmi srozumitelně vysvětlovat lidem. Je také osobností schopnou velmi ostře kritizovat vládu, když svobodu začne porušovat, jak to Wintr dělal ve výše citovaném případě pandemie covidu.
Daniela Zemanová nepatří do první právnické ligy přirozených adeptů na jedna z nejdůležitějších křesel v zemi. Je zasloužilou justiční funkcionářkou. Dnes soudkyní v Liberci, která se ve veřejném prostoru nikdy na klíčové ústavní debatě nepodílela. Určitě ale patří k výrazným ženám českého práva. A pražský Hrad skutečně ženu hledal, protože po odchodu Milady Tomkové už tam žádná nebude.
Všechny tři čeká v květnu grilování v Senátu, kde jistě budou vystaveni otázkám nejen senátorů, ale i médií. Senátoři se zároveň netají tím, že se první adepty prezidenta Pavla chystají dobře prověřit.
PREZIDENT K ROZPOČTU
O LÉKAŘÍCH V ČESKU