Covidové miliardy inkasovaly i výdělečné firmy. V klidu si to obhájíme, zní z bývalé vlády

Miliardy z programu Antivirus na udržení pracovních míst v době covidu-19 dostaly od státu i firmy, kterým rostl zisk a počet zaměstnanců. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za roky 2020 a 2021, kterou NKÚ zveřejnil v pondělí. Bývalí vrcholní představitelé vlády Andreje Babiše (ANO) včetně samotného expremiéra pro Echo24 řekli, že si za nastavením covidové podpory pro firmy stojí. Současná vláda NKÚ chválí.

Podporu z programu Antivirus, celkově 51,2 miliardy korun, obdrželo téměř 71 000 firem a jejich 1,2 milionu zaměstnanců. Podle NKÚ 9,8 miliardy korun čerpaly podniky z odvětví, kde produkce neklesla. Mezi nimi byly například i firmy zabývající se informačními technologiemi, v odvětví přitom v roce 2021 vzrostla produkce oproti roku 2019 o 17,5 procenta a počet zaměstnanců o 9,5 procenta. Podporu z programu Antivirus 48,1 milionu korun dostal i obchodní řetězec, který v době pandemie expandoval a nabíral nové zaměstnance.

Režim A Plus programu Antivirus podle NKÚ připravilo MPSV v rozporu se stanovenou zásadou, podle níž měly být náklady na udržení pracovních míst sdíleny mezi státem, zaměstnavatelem a zaměstnancem. V tomto režimu stát poskytl zaměstnavatelům příspěvky na náhrady mezd ve stoprocentní výši a vyplatil jim celkem 21,1 miliardy korun. Pokud by byla respektována zásada částečné kompenzace, snížil by se objem příspěvků na 16,7 miliardy korun.

Jurečka: Nerozhazujme peníze z vrtulníku

MPSV dotaz redakce odkázalo na někdejší ministryni Janu Maláčovou (tehdejší ČSSD, nyní SOCDEM). Její nástupce na ministerstvu Jurečka v souvislosti s nálezem NKÚ uvedl, že v době, kdy program Antivirus běžel, bylo vidět, že mohly o finanční prostředky žádat firmy, které covid nijak zásadně nepostihl. „Budiž to poučení pro příště, aby stát nerozhazoval peníze z vrtulníku. Pomoc je třeba cílit na skupiny firem a živnostníků, které jsou opravdu těmi potřebnými,“ uvedl pro Echo24 Jurečka.

Šéf podvýboru, který má na starost mimo jiné i činnost Úřadu práce, Michal Rataj (STAN) pro Echo24 řekl, že NKÚ potvrdil, co si v té době o vládní podpoře myslel. „Že je rozdělována chaoticky a nesystémově a dostávají ji i firmy a podnikatelé, kteří na ni přece nemohou mít nárok. Jestliže jsme se potýkali a pořád ještě potýkáme s rekordní inflací, toto je jedna z příčin,“ řekl Rataj.

„V souvislosti nejen s tímto nálezem oceňuji NKÚ, že – alespoň mám ten pocit – v posledních měsících zvyšuje důraz na kontrolu hospodaření státem zřizovaných institucí, úřadů a organizací, protože bez důrazné a přísné veřejné kontroly se nám politikům nikdy nemůže podařit zefektivnit chod a hospodaření státu,“ dodal Rataj.

Babišova vláda: Zachránili jsme ekonomiku

Sám expremiér Babiš kritiku NKÚ nechápe. „Program Antivirus byl tak úspěšný a pomohl zachránit spoustu firem právě kvůli tomu, že ta pomoc byla okamžitá. A okamžitá ta pomoc mohla být právě kvůli tomu, že byla plošná. A pokud je plošná, nemůžete vyřadit nikoho, protože by nám to okamžitě soudy hodily na hlavu a pomoc by nedostal nikdo. Určitě si taky vzpomenete, jak tehdejší opozice na nás útočila, že ta pomoc je malá a příliš pomalá,“ řekl pro Echo24 s tím, že jeho vládě se podařilo zachránit firmy a udržet nízkou nezaměstnanost. NKÚ podle Babiše „chce zase dělat politiku“.

Zmíněná exministryně Maláčová redakci řekla, že v době krize, jako byl covid, je vždy lepší pomoci i tomu, kdo podporu státu tolik nepotřebuje, než aby kvůli pomalé reakci státu zkrachovala jediná firma. „Vzpomeňte si na tu paniku prvních týdnů v březnu 2020. Nikdo nevěděl, co se na nás valí. Antivirus zachránil 1,2 milionu pracovních míst, pomohl 71 tisíci firmám, fungoval dva týdny po vyhlášení nouzového stavu a firmy čekaly v průměru pět dní na vyplacení peněz,“ uvedla Maláčová s tím, že Antivirus zachránil českou ekonomiku.

„Současná vláda se řídí opačnou strategií a nedělá v energetické krizi nic a likviduje český průmysl. Mimochodem, když jsme byli z covidu venku, zahájila jsem sérii kontrol proti nepoctivým firmám. V auditu zmiňované firmy porušily podmínky, takže pevně doufám, že po nich tato vláda proplacené peníze vymáhá zpět,“ dodala.

Nynější předseda SOCDEM Michal Šmarda pro Echo24 řekl, že zjištění NKÚ jsou dobrým podkladem pro práci příslušných ministerstev. „Je důležité, aby stát vymáhal neoprávněně čerpané podpory. Zároveň je třeba do budoucna zpřesnit postupy státu v krizových situacích. Není vyloučeno, že se podrobné události budou opakovat,“ řekl Šmarda.

Někdejší dvojministr a nynější šéf stínové vlády hnutí ANO Karel Havlíček pro Echo24 podobně jako Babiš označil Antivirus za velmi úspěšný program. „Pokud to dnes někdo kritizuje, byl v době pandemie na jiné planetě. Byl obrovský tlak, abychom dávali rychle a plošně. Tento program umožňoval díky nastavení čerpat podporu ihned, firmy čekaly v průměru jen pět dní,“ řekl Havlíček.

„Rozlišovat firmy podle ziskovosti by bylo nefér a hlavně by to vše prodloužilo. Opozice tehdy tlačila, abychom dávali výrazně víc. Podpora odpovídala pomoci v jiných zemích, byla projednána s odbory i zástupci podniků,“ dodal Havlíček s tím, že kritiku striktně odmítá a kdykoliv je připraven si rozhodování Babišovy vlády obhájit.

Podobně hovoří i exministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Na rozdíl od kompenzačního bonusu, za který zodpovídalo mnou řízené ministerstvo financí a kde NKÚ v květnu konstatoval že 99,9 % žádostí splnilo svůj účel, vnímám toto hodnocení krizového programu MPSV jako nepřiměřeně formalistické, neřkuli odtržené od reality. Považuji za zcela nesporné, že pokud uzavřete část ekonomiky a velké části zaměstnanců nedovolíte jít do práce, nemůžete nechat zaměstnavatele připravené o tržby nést v plném rozsahu břímě jejich výplat,“ uvedla Schillerová.

Podle svých slov Schillerová nepochybuje, že tuto skutečnost potvrdí všechny zaměstnavatelské svazy a komory, ekonomové i politické strany. „A jestliže některé firmy navzdory uzávěrám dokázaly generovat zisk a výkony, měla by to být spíš dobrá zpráva, než skandalizované zjištění. A rozhodně to nezprošťuje stát povinnosti kompenzace mezd zaměstnanců, kteří z jeho rozhodnutí nemohli pracovat,“ dodala exministryně s tím, že stejně tak logicky není možné dopředu zcela vyloučit situace, kdy část podporovaných míst nakonec bude bohužel i tak zrušena, jako se to dle NKÚ stalo u cca 7 % podpořených pracovních míst.