Sněmovna nestihla v pátek závěrečné schvalování energetické novely, která by po poslaneckých úpravách mohla omezit peníze ze státního rozpočtu vyplácené na podp ...
Donald Trump, agent Putina, kremlofil, nepřítel Ukrajiny. Je to ale pravda? Pokud příští rok na podzim zvítězí v prezidentských volbách, což nelze vyloučit, bude to znamenat zásadní ránu pro ukrajinskou bojeschopnost. Trump několikrát zopakoval, že pokud se stane prezidentem, zavládne mír do 24 hodin. Všeobecně se očekává, že dotlačí Ukrajinu k zásadním ústupkům pod hrozbou, že ji jinak přestane podporovat. V nedělním interview pro televizi Fox News však Trump dal nahlédnout do alternativní reality, kdy naopak Kyjev po zuby ozbrojí a umožní mu vytlačit Rusy ze svého území.
Když se ho moderátorka Maria Bartiromová tázala na plán zařídit mír do jednoho dne, Trump po jistém vytáčení odpověděl následovně: „Zelenského znám velmi dobře a Putina znám velmi dobře, dokonce ještě lépe. A s oběma jsem měl dobré vztahy, velmi dobré. Zelenskému bych řekl: Už ne. Musíš se dohodnout. Putinovi bych řekl: Jestli se nedohodnete, dáme mu hodně. Dáme [Ukrajině] víc, než kdy dostala, pokud budeme muset. Já tu dohodu uzavřu během jednoho dne. Jednoho dne.“
V táboře Trumpových podporovatelů, kteří jsou skeptičtí ohledně pomoci Ukrajině, jeho odpověď vyvolala zděšení. Intelektuál a komentátor Rod Dreher tweetoval: „Všichni konzervativci skeptičtí ohledně války byli uvedeni do pohotovosti. V případě znovuzvolení bude Trump konvenčním neokonem.“ Ve slovníku trumpovců je neokon v podstatě synonymum válečného štváče.
Přestože určitá část americké pravice by si to přála, Trump není izolacionista, který by preferoval naprosté stažení USA ze světa. Je následovníkem, i když možná nevědomým, jacksonovské školy zahraniční politiky. Teoretik mezinárodních vztahů Walter Russel Mead přišel s konceptem čtyř škol americké zahraniční politiky. První jsou hamiltonovci, kteří chtějí hlavně udržovat obchodní vztahy se světem, pak jeffersonovci, praví izolacionisté, skeptičtí ohledně všech zahraničních akcí, wilsonovci, ochotní vyvážet americké ideály do světa. A nakonec jacksonovci, kteří „se ohánějí bojovným nacionalismem, rychle se urážejí, jsou puntičkářští, pokud jde o čest, a nevadí jim, že upírají práva cizincům (...). Jacksonovci, nejbojovnější ze všech čtyř škol, důsledně podporují výdaje na obranu a nikdy se nezdráhali jednou nakoupené zbraně použít. Přesto bylo jejich cílem v boji americké vítězství, nikoli spása světa. Možná je svět spasitelný, možná ne, ale jacksonovci neztrácejí čas takovými vzdušnými otázkami, protože jejich jediným zájmem je důrazná obrana americké cti a zájmů v zahraničí,“ popsal tuto školu historik H. W. Brands. V případě Trumpa navíc ani tak nejde o americkou čest, ale jeho osobní. Trump má tendenci uvažovat i v zahraniční politice v personální rovině. Je přesvědčen, že stačí, aby se s kýmkoli sešel, a dosáhne historické a bezprecedentní dohody. O to více je naštvanější, když se věci nevyvíjejí podle jeho představ.
Trump se také neštítí drastických kroků. Například to byl on, kdo dal rozkaz k zabití velitele íránských jednotek Quds Kásíma Sulejmáního. Administrativa Joea Bidena je nejdůležitější spojenec Kyjeva. Zároveň však jedná velmi opatrně. Často je kritizována, že vojenské vybavení dodává s několikaměsíčním zpožděním, ať už jde o dalekosáhlé rakety, tanky, nebo nyní stíhačky.
Trump se v interview pro Fox News zároveň chlubí, že proti Rusku postupoval velmi tvrdě. V tom má pravdu. Jeho rétorika ohledně Putina byla příšerná, ale v reálných krocích byl překvapivě konfrontační. Trump vypověděl s Ruskem uzavřenou dohodu o likvidaci raket středního a krátkého doletu. Tím to však neskončilo. Jak jsme tehdy psali: „Během dvou let v úřadě Trump nejen zachoval Obamovy protiruské sankce, ale ještě je rozšířil. V roce 2017 uzavřel ruské konzuláty v New Yorku, Washingtonu a San Francisku. V odpovědi na aféru Skripal USA vyhostily 60 diplomatů, více než Británie, na jejíž půdě se útok odehrál. Americký prezident schválil prodej raket Patriot a plynu Polsku, čímž pojistil jeho nezávislost. Trump také schválil prodej útočných zbraní na Ukrajinu. Obamova vláda se omezila jen na nebojové dodávky. Trump neváhal dvakrát bombardovat Putinova spojence Asada.“
Není těžké si představit budoucnost, kdy Trump začne sypat zbraně Ukrajině ve velkém, kdy se proud tanků, raket a letounů zmnohonásobí. Může se to stát, pokud zahájí vyjednávání mezi Kyjevem a Moskvou a získá pocit, že je to Putin, kdo je hlavní překážkou míru. Následně Ukrajina dostane „víc, než kdy dostala“.
Je to jen jeden ze scénářů. Druhý, možná i pravděpodobnější, je ten, kdy Trump opravdu hodí Zelenského přes palubu, jen aby se mohl prohlásit mírotvůrcem. Je tu ale jistá šance, že pokud Putin sází na vítězství Trumpa, může se šeredně přepočítat.
00:01
