„Jižní Amerika nemá jeden postoj k válce na Ukrajině“

Latinská Amerika nezaujala jednotný postoj k válce na Ukrajině, není ale v jejím zájmu, aby konflikt pokračoval. V rozhovoru, který ve čtvrtek zveřejnil deník El País, to řekl kolumbijský prezident Gustavo Petro. Kritizoval však některé podporovatele Ukrajiny, například Spojené státy, za to, že v minulosti provedly také invaze do zahraničních států. Podle Petra největší míra násilí nepanuje na Ukrajině či Blízkém východě, ale v některých oblastech Jižní a Střední Ameriky kvůli aktivitám drogových kartelů.

„Nemáme zájem na tom, aby válka pokračovala,“ řekl španělskému listu kolumbijský prezident. Podle něj Latinská Amerika konflikt vnímá například skrze růst cen některých zemědělských komodit, jejichž vývoz z Ukrajiny či Ruska válka ztížila. To podle Petra vedlo k růstu chudoby v jižní části amerického kontinentu. Podle něj je tudíž v zájmu Latinské Ameriky, aby byla uzavřena mírová dohoda. K tomu vyzývá i další výrazný latinskoamerický levicový politik – brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva.

Petro nepovažuje za „poctivé“ postoje těch, kteří „odmítají invaze, ale sami takové invaze do jiných zemí uskutečnili“. Kolumbijský prezident zmínil některé americké vojenské operace a okupace v Karibiku či Střední Americe a „invazi“ na Falklandské ostrovy ze strany Británie. Toto území je součástí evropského státu, nárokuje si ho také Argentina, která v tom má podporu i řady dalších zemí v regionu.

„Tato válka lehce skončí, pokud se přestaneme na Ukrajinu dívat jako na oblast NATO,“ dodal Petro v rozhovoru. Při čtvrteční tiskové konferenci v Madridu se španělským premiérem Pedrem Sánchezem také uvedl, že válka proti drogám a aktivity drogových kartelů v Jižní a Střední Americe zabily v uplynulých letech více lidí, než kolik jich padlo ve válce na Ukrajině.

Státy v Latinské Americe zaujaly různé postoje ke konfliktu na Ukrajině. Drtivá většina z nich, až na nejbližší spojence Moskvy, hlasovala pro rezoluce ve Valném shromáždění OSN, které invazi odsuzují a vyzývají k odchodu ruských vojáků z Ukrajiny. Prezident Brazílie, která je největší latinskoamerickou zemí, vyvolal kritiku Kyjevu, když řekl, že ke vzniku konfliktu přispělo počínání Ruska i Ukrajiny. Kritizoval hlavy obou států, že neusilují o dosažení míru. Některé země, například Chile vedené dalším levicovým prezidentem Gabrielem Boricem, naopak vyjádřily Ukrajině jednoznačnou podporu.