Ve dne pomocníci, v noci teroristé
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
VÁLKA V IZRAELI
Zatykače, které dnes Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a na bývalého ministra obrany Joava Galanta, nejsou ...
UNRWA, organizace pro pomoc uprchlíkům zřízená OSN, v Gaze údajně zaměstnávala teroristy, kteří „v druhé směně“ pracovali pro Hamás. Několik osob je vysloveně podezřelých z toho, že se účastnily plánování útoku na Izrael, při kterém 7. října přišly o život stovky osob. Další místní zaměstnanci UNRWA mají v řadách Hamásu aspoň příbuzné – snad až 50 % celého týmu.
UNRWA je vesměs financována z rozpočtů západních států. V roce 2022 dostala od dárců 1,17 miliardy dolarů, přičemž jen malá část z této částky šla z kapes bohatých muslimů (nejštědřejším dárcem byla Saúdská Arábie, která přispěla 27 miliony dolarů; zaostala tak za Švédskem, Norskem, Německem i USA) a většina přitekla z USA a EU. Nyní ale řada donorů svoje platby pozastavila, takže UNRWA bude v nejbližší době hospodařit jen asi s pětinovým rozpočtem – samozřejmě nedostane-li místo toho peníze od arabských šejků, kteří by se mohli ocitnout pod domácím tlakem, ať aspoň něco dělají.
Tato situace je zajímavým a netriviálním příkladem toho, kolik odstínů šedi mají zdánlivě nekomplikované humanitární projekty. Ve státě kontrolovaném skrznaskrz Hamásem, jako je Gaza, je celkem očekávatelné, že každá instituce bude infiltrována teroristy; i ten šachový klub bude mít aspoň jednu sadu výbušných figurek a k nim šachovnici ze semtexu. U velké organizace zacházející se značným množstvím (cizích) peněz bude takový problém ještě násobně větší a tím je právě UNRWA.
Samotný akt systematického pomáhání obyvatelstvu pak také nemá jen kladné stránky. Ta hlavní záporná stránka spočívá v „přesměrování zodpovědnosti“ – řezníci z Hamásu jsou zbaveni starostí o to, jak zajistit fungování kanalizace, zdravotního systému a podobných každodenních starostí každé normální vlády, a mohou se plně koncentrovat na svoje krvavé plány a cíle. To má samozřejmě i určitý dopad na jejich popularitu: o základní potřeby občanů se starají cizinci a Hamás se může prezentovat jako vojsko nesmiřitelných bojovníků, které nikdy nevzdá svoji válku s Izraelem. Když pak ještě šéfové Hamásu zajistí to, aby UNRWA zaměstnala jejich příbuzné, výsledkem je rozdělení úkolů, na které si nemohou stěžovat.
Stěžovat si ovšem můžou dárci. Evropská politická scéna se v tomto směru rozdělila – například Irsko, tradičně nakloněné palestinské kauze, a Španělsko, kde se ultralevice podílí na vládě, už ohlásily, že finance UNRWA krátit nebudou. Podobného názoru je i Josip Borrell, šéf diplomacie EU. Celková politická rovnováha na kontinentě se ale v posledních letech vychýlila výrazně doprava a v řadě států zesílil názor, že je-li Alláh tak veliký, mohl by se o svoje věrné postarat sám. Po nadcházejících volbách do EP se tento posun nejspíš projeví i na celoevropské úrovni.
Upřímně řečeno, s výjimkou úplného zničení Hamásu si neumím představit, jak by se poměry v Gaze mohly zásadně zlepšit. Hydra má mnoho hlav a k terorismu patří i ochota zabíjet svoje vlastní lidi, pokud nejsou dostatečně poslušní. Dokud zůstane aspoň jedna ta hlava naživu, občanská společnost v Gaze má právě tolik vyhlídek na přežití jako ledové iglú postavené v jícnu činné sopky.
SITUACE NA BLÍZKÉM VÝCHODĚ