Stanjurova čísla nevychází. Bez nejasných desítek miliard a peněz z windfall tax bude sekera ještě vyšší

Bez chybějících a nevyjasněných až padesáti miliard v rozpočtu to ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi (ODS) příliš nevychází. Vzhledem k tomu, že letošní schodek má činit 282 miliard a v příštím roce se má zredukovat na 241 miliard, nedošlo by vůbec k žádné změně a k žádnému snížení. Když k tomu vezmeme v potaz příjmy z windfall tax, kdy vláda počítá i v příštím roce s více než 30 miliardami, bez nich by mohl být deficit dokonce ještě vyšší než letos. Podle prezidentova poradce Davida Marka už daň nemá jiný důvod než ten, že bez peněz z ní by Stanjurovi rozpočet nevycházel.

Sněmovna sice v prvním čtení schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok, tedy příjmy, výdaje a schodek. Ale nevyjasněných až 50 miliard, na které upozorňuje Národní rozpočtová rada, nezmizelo. Více píšeme například zde nebo zde. A z úst členů vlády v reakci na to zaznělo několikrát zlehčování celé situace a srovnávání chybějících desítek miliard s celkovými příjmy a výdaji rozpočtu. Nejpodivnější pak byla Stanjurova slova o tom, že „pro lepší představivost se mohou škrtnout nuly“.

Na zjednodušování ze strany ministra financí reagoval předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Moje reakce na to je taková, že bez té chybějící sumy, kterou jsme identifikovali, by vláda nebyla schopná pokračovat v úsilí snižovat deficit. V tom je ten vtip. Ta suma je téměř přesně v té výši, o kterou vláda slíbila, že bude konsolidovat,“ uvedl v České televizi Hampl.

Stejně tak mluví i David Marek. Ten dokonce řekl, že případě nevyjasnění rozpočtových položek, na které upozornila Národní rozpočtová rada, by měl prezident rozpočet vetovat. „Je to snaha lakovat tu situaci narůžovo, opticky snižovat schodek, který ve skutečnosti bude jiný. Samozřejmě asi každá vláda bez ohledu na to, kdo zrovna tu vládu sestavuje, se snaží sestavit rozpočet co nejpříznivěji. Nicméně měli bychom se snažit dosahovat těch výsledků v rozpočtu takovým způsobem, který je poctivý a transparentní. To znamená, pokud nemáme vyjasněné položky v řádu 40, možná 50 miliard korun, je rozpočet s deficitem 240 miliard korun je v podstatě rozpočtem s deficitem 280 až 290 miliard korun. A to už kvalitativně mění hodnocení postoje fiskální politiky, respektive návrhu státního rozpočtu na příští rok. Zásadně to proměňuje, jak se k takovému rozpočtu postavit,“ vyjádřil se v České televizi Marek.

Konsolidace se v příštím roce nekoná

Hampl ale na druhou stranu připomněl i to, že nejde jen o absolutní výši schodku, ale hlavně o to, zda dochází ke snižování strukturálního salda. To znamená, jak moc se vyrovnává nebo nevyrovnává příjmová a výdajová strana rozpočtu bez ohledu na to, jak se ekonomice daří a jestli je zrovna něčím zasažena. Tedy jde o dlouhodobou nerovnováhu mezi příjmy a výdaji. A strukturální saldo by nemělo být vyšší než jedno procento HDP. Letos je na úrovni 2,1 procenta HDP. To je podle Hampla pozitivní, vzhledem k tomu, že na začátku vládnutí Petra Fialy byl deficit na úrovni tří procent. Vláda tvrdí, že na jedno procento bychom se měli dostat v roce 2028, ovšem to by znamenalo další opatření typu konsolidačního balíčku.

Zároveň ale rozpočtová rada v souvislosti s předloženým návrhem rozpočtu konstatuje, že by „ při naplnění aktuální makroekonomické prognózy a schváleného rozsahu příjmů a výdajů implikoval strukturální saldo na úrovni cca -2,1 procenta HDP. Vzhledem k tomu, že predikce strukturálního deficitu pro letošní rok se též pohybuje mírně nad 2 procenta HDP, návrh implikuje neutrální fiskální politiku a pozastavení konsolidační trajektorie.“ Vláda přitom slibovala, že bude strukturální saldo snižovat tempem jedno procento HDP ročně, což pak odmítla s tím, že to nikdy nezaznělo.

K pozastavení konsolidace se pro Echo vyjadřoval i exministr financí Miroslav Kalousek. „V příštím roce se v podstatě vůbec žádná konsolidace nekoná. Pozná se to podle strukturálního salda. To, jak se saldo snižuje, nebo populistickými kroky zvyšuje, se nazývá fiskálním úsilím vlády. Na příští rok žádné úsilí vyvinuto není, saldo zůstává stejné jako letos, takže vláda na to rezignovala. To je nesmírně smutné, když to porovnám s výroky premiéra, který říkal: Budeme konsolidovat tempem jedno procento HDP ročně. A my jsme mu tleskali (...) Letos to dopadlo tak, že o pár desetinek se saldo sníží, ale není to ani o půl procenta. A příští rok tedy nic. Problém se zakonzervoval a navíc nikdo neřekl, jak se bude dál pokračovat. Co se v roce 2025 musí udělat, aby se ten strukturální deficit snížil. Protože to se nedá udělat škrty fakultativních výdajů. Jde to udělat jen změnou rozpočtové legislativy. Ať už na příjmech, nebo ve výdajích, kde bych to raději viděl já,“ řekl Kalousek.

Hampl se vyjádřil i k predikci růstu české ekonomiky v příštím roce o 2,7 procenta HDP. Letos by přitom měla růst jen tempem 1,1 procenta HDP. I vzhledem ke špatným číslům přicházejícím z Německa, na které jsme navázáni, a které je i nadále v recesi, je to velmi optimistický odhad. Podle Hampla ale tento odhad schválil Výbor pro rozpočtové prognózy jako realistický. „Takže to beru jako fakt, že jde o realistickou prognózu,“ říká.

„Není vysoká inflace ani energetická krize a válka nás přímo nezasahuje“

Vrátíme-li se ještě zpět k absolutním číslu deficitu, souvisí i s v úvodu zmíněnou mimořádnou daní a příjmy z ní v odhadované výši 30 miliard. K tomu je silně kritický ekonom David Marek, který za jediný objektivní důvod její další platnosti považuje právě to, že je to opravdu jen příjem, bez kterého by rozpočet nevycházel.

Ten také odmítá častý argument o tom, že stále čelíme válečným konfliktům a celé prostředí energetiky je jím ovlivněno. Celou windfall tax považuje za „diskutabilní nástroj“, který má celou řadu velkých negativních vedlejších efektů. „Bez toho by samozřejmě ten rozpočet vycházel jinak, respektive nevycházel. Vidím objektivní důvody daně v podobě mimořádných výdajů státu souvisejících s energetickou krizí. To byla ta příčina. Energetická krize ale není, inflace není, válka nás přímo nezasahuje, ekonomika konečně stabilizovaná. Takže si myslím, že teď proto už tak jednoduché vysvětlení přijmout nemůžeme,“ domnívá se Marek.

Nový ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) na dotaz Echa, jaký má na windfall tax názor, zda ji nevnímá jako diskriminační a zda stát nezneužívá svého dominantního postavení v ČEZ, kdy je tvůrcem daně i jejím výběrčím, nechtěl v tuto chvíli odpovídat. Nemá na to prý jednoznačný názor.