Francie chce v dubnu na Ukrajině nasadit do války 1500 vojáků, tvrdí Moskva

Rusko obviňuje Francii, že se chce přímo zapojit do do války a chce nasadit na Ukrajině 1500 vojáků v plné bojové připravenosti. Podle agentury Nexta to uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová s tím, že skupina by měla být nasazena už během dubna. O tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron by chtěl přímé zapojení na Ukrajině, se v posledních týdnech spekuluje. Sám Macron už dříve nasazení západních vojáků na Ukrajině nevyloučil.

„Objevují se nové informace o přípravě vojenského kontingentu, který má Paříž vyslat na Ukrajinu. Pro tyto účely velení francouzské cizinecké legie začátkem března schválilo složení praporní taktické skupiny o síle asi 1500 osob,“ uvedla Zacharovová. Dodala, že se očekává, že v dubnu bude skupina uvedena do stavu plné bojové připravenosti.

„Mezitím Francouzi pokračují v té části své historie, která by obecně měla upadnout v zapomnění – v práci svých předků, kteří se zabývali tajným vývozem kulturních statků z Ukrajiny, včetně starobylých byzantských ikon pro jejich údajné, jak formulují, uchování ve Francii,“ poznamenala mluvčí ruské diplomacie.

Elysejský palác se ke slovům ruské mluvčí dosud nevyjádřil. O tom, že by francouzský prezident Macron mohl chtít na Ukrajině přímé vojenské zapojení, se nicméně spekuluje již několik týdnů. Slovenský premiér Robert Fico dokonce před únorovým bezpečnostním summitem v Paříži varoval před „totální eskalací konfliktu“.

Summit v Paříži rozhodl mimo jiné o tom, že dojde k posílení dodávek munice Ukrajině a navýší výrobní kapacity. Řešila se rovněž nutnost posílit kybernetickou bezpečnost a podpořit ohrožené země, jako například Moldavsko. Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu naposledy uvedl, že Francie dodá Ukrajině stovky starých obrněných vozidel a nové střely země-vzduch.

„Ukrajinská armáda potřebuje bránit velmi dlouhou frontovou linii, což vyžaduje obrněná vozidla. To je naprosto klíčové pro mobilitu vojska a je to součástí ukrajinských požadavků,“ řekl Lecornu. Paříž chce podle něj poskytnout Kyjevu stovky obrněných vozidel VAB letos nebo zkraje příštího roku. Francouzská armáda postupně nahrazuje tisíce těchto obrněnců, které byly poprvé uvedeny do provozu ke konci 70. let minulého století, novým víceúčelovým vojenským transportérem. Už dříve Lecornu řekl, že nasazení bojových jednotek není na stole.

Lecornu dodal, že Francie se také chystá poslat Ukrajincům novou várku raket země-vzduch Aster 30 do systémů protivzdušné obrany SAMP/T, které Paříž poskytla napadené zemi dříve. Aster 30 podle Reuters dokáže zachytit bojové letouny, drony a střely s plochou dráhou letu v dosahu 120 kilometrů. „Ukrajina naléhavě potřebuje lepší pozemní protivzdušnou obranu,“ uvedl Lecornu a dodal, že Rusko zintenzivňuje své údery na ukrajinské civilisty a civilní infrastrukturu.

Francie jako lídr v Evropě

Expert na bezpečnost z Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš pro Echo24 řekl, že Francie se nyní snaží prezentovat jako lídr v Evropě, kterou mohou opustit USA. „Nechce dopustit dominanci Ruska, které ohrožuje její zájmy i v Africe,“ uvedl Mareš. „Macron inicioval jednání Evropského politického společenství už v říjnu 2022 v Praze,“ dodal Mareš s tím, že by summit považoval za přelomový v případě, že by padlo rozhodnuti o převodu části francouzského a britského jaderného arzenálu pod evropskou správu.

Spekulovalo se i o přímém nasazení jednotek NATO. „O charakteru takového vyslání lze zatím jen spekulovat, mohlo by se jednat o výcvikové aktivity přímo na území Ukrajiny, techniky k zajištění různých zbraňových systémů anebo o strážní službu v týlu, aby se uvolnily kapacity pro frontu. Rusko by zřejmě reagovalo snahou na tyto jednotky zaútočit, ale teprve v případě přímého nasazení západních vojáků na frontě by to vedlo k výraznější eskalaci konfliktu,“ domnívá se Mareš.

Pravděpodobnost přímého nasazení je nicméně podle Richarda Stojara z Univerzity obrany v Brně prakticky nulová. „Možnost přímého zapojení Severoatlantické aliance do konfliktu na Ukrajině v reakci na tuto debatu již odmítl i generální tajemník Jens Stoltenberg, takže nasazení aliančních sil a jejich aktivní participace v konfliktu je velmi nepravděpodobná,“ řekl pro Echo24 Stojar s tím, že teoreticky by se do budoucna mohlo mluvit o případné „koalici ochotných“, zejména států, které navázaly bilaterární spolupráci s Ukrajinou, ale aktuálně se ani tato varianta nejeví jako příliš reálná.