Evropané souhlasí s Macronem. Nechtějí do konfliktu s Čínou, přejí si nezávislost na USA

Téměř tři čtvrtiny Evropanů si myslí, že by kontinent měl snížit svou vojenskou závislost na USA a investovat do vlastních obranných kapacit. Vyplývá to z nové zprávy institutu European Council on Foreign Relations (ECFR).

Většina dotázaných si také přeje, aby Evropa zůstala v případném konfliktu mezi USA a Čínou o Tchaj-wan neutrální, vyplývá z průzkumu veřejného mínění mezi 16.168 respondenty z 11 zemí. Server Politico si všímá, že jejich postoj je v souladu s nedávnými prohlášeními francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na toto téma.

Macron v dubnu řekl, že Evropa by měla snížit závislost na Washingtonu a nenechat se vtáhnout do konfliktu mezi USA a Čínou o autonomii Tchaj-wanu. Kontinent by podle něj měl usilovat o pozici "třetí supervelmoci" a posílit svou "strategickou autonomii".

"Hlavním poznatkem z našeho průzkumu je, že Evropané si přejí, aby se EU stala v zahraniční politice samostatnější a vybudovala si vlastní obranné schopnosti," uvedla analytička Jana Puglierinová z výzkumného institutu ECFR.

Až 44 procent Evropanů považuje Čínu za "nezbytného partnera" - což znamená, že spíše souhlasí s Macronovým postojem k této východoasijské zemi. Naopak 35 procent považuje Peking za "soupeře" nebo "protivníka" své země, uvádí zpráva.

Respondenti se také stavěli proti tomu, aby Čína vlastnila klíčovou evropskou infrastrukturu, jako jsou mosty nebo přístavy, což vadilo 65 procentům respondentů, technologické společnosti (52 procent) nebo vlastnila noviny v jejich zemi (58 procent).

Pokud by se Peking rozhodl dodávat munici a zbraně do Ruska, více Evropanů (41 procent oproti 33 procentům) by bylo připraveno uvalit na Čínu sankce, i kdyby to znamenalo vážné poškození jejich vlastních ekonomik.

Postoje Evropanů vůči Rusku jsou jednoznačnější. 55 procent z nich považuje Rusko za nepřítele, se kterým je Evropa v konfliktu. Za "spojence" nebo "nezbytného partnera" jej považuje 23 procent dotazovaných. Většina z nich však souhlasí, že by evropské země měly po skončení války na Ukrajině znovu s Ruskem navázat alespoň "omezené" vztahy. Pro přetrhávání všech vazeb Ruskou federací se vyslovilo jen 18 procent.