Běloruská amnestie osvobodila z vězení opozičního politika, má rakovinu

V Bělorusku propustili z vězení opozičního politika Ryhora Kastusjoua, kterého soud v roce 2022 uznal vinným z pokusu o státní převrat a poslal ho na deset let za mříže. Po jeho zatčení mu lékaři diagnostikovali rakovinu. Informovala o tom agentura Reuters a server Naša niva. Zprávy o jeho propuštění přišly den poté, co autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko podle státní agentury Belta podepsal zákon o amnestii a nevyloučil propuštění některých vážně nemocných politických vězňů. Lidskoprávní organizace Vjasna uvádí, že v zemi je přes 1400 lidí vězněných z politických důvodů.

Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská ve středu o něco dříve na síti X oznámila, že v zemi propustili na svobodu některé politické vězně, jména ani jejich počty neupřesnila. "Dnes jsme byli svědky prvních případů propuštění některých politických vězňů v Bělorusku," napsala Cichanouská, která žije v zahraničním exilu. "Mnoho z nich je ale stále na humanitárním seznamu. Zpráva o propuštění je to, co chceme slyšet o každém politickém vězni," dodala opoziční vůdkyně.

Today we witnessed the first cases of some political prisoners being released in #Belarus. I am glad to see these people free & reunited with their loved ones. But many are still on the humanitarian list. News of release is what we want to hear about every political prisoner. pic.twitter.com/qXnAS5PeZC

— Sviatlana Tsikhanouskaya (@Tsihanouskaya) July 3, 2024

O propouštění politických vězňů informoval také běloruský nezávislý server Naša Niva, jenž se odvolával na některé lidskoprávní iniciativy, ale ani tento web původně nezmiňoval jména nebo počty propuštěných. Později oznámil propuštění sedmašedesátiletého Kastusjoua. Ten vedl opoziční stranu Běloruská národní fronta a v roce 2010 byl jedním z kandidátů v prezidentských volbách. Běloruská tajná služba KGB ho v roce 2021 zatkla a soud později poslal na deset let do vězení. Lékaři mu následně diagnostikovali rakovinu, podotkl Reuters. Také Naša niva píše, že se jeho zdravotní stav ve vězení značně zhoršil a má onkologické onemocnění. Agentura AP dříve napsala, že opozičník za mřížemi na tuto nemoc umírá.

Podle Belty Lukašenko o den dříve podepsal u příležitosti 80. výročí osvobození Běloruska od nacistické okupace zákon o amnestii. Rozhodnutí o propouštění budou přijímána případ po případu, napsala agentura a poznamenala, že běloruský vůdce nevyloučil propuštění lidí zatčených v souvislosti s událostmi roku 2020. Po prezidentských volbách v létě 2020, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily Lukašenka, což opozice i Západ odmítly uznat, se v Bělorusku zdvihla obrovská vlna protestů. Statisíce lidí vyšly do ulic, ale režim protesty tvrdě potlačil. Asi 35.000 lidí pořádkové síly zadržely a tisíce z nich policisté zbili v celách. Desítky nezávislých médií a nevládních organizací úřady zakázaly.

"Nedivte se, že vážně nemocní lidé budou v příštích dnech propuštěni z věznic," prohlásil v úterý Lukašenko a dodal, že se většinou bude jednat o vězně s rakovinou. Je to poprvé od masivních protestů z roku 2020, co zmínil propuštění politických vězňů z humanitárních důvodů, upozornila AP. Jako jednoho z vězňů s rakovinou zmínila Kastusjoua. Novinářka Ksenija Luckinová má podle agentury nádor na mozku a rakovinu má také politický vězeň Pavel Kučynski. Pavel Sapelka z Vjasny uvedl, že k začátku května mělo zdravotní problémy nejméně 254 běloruských politických vězňů, přičemž u 91 z nich je stav vážný.

Mezi více než 1400 lidmi, které Vjasna označuje za politické vězně, je například její zakladatel a jeden z nositelů Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki nebo opoziční představitelka Maryja Kalesnikavová. Cichanouská už dříve upozorňovala, že mnoho běloruských politických vězňů nemůže komunikovat s vnějším světem a není známo, zda jsou živí, nebo mrtví. Podle Vjasny za mřížemi zemřelo v posledních několika letech šest lidí vězněných za politické názory.