Kdo má mít doma pušku? Masakr na fakultě a otazníky kolem práva vlastnit zbraň

PRÁVO VLASTNIT ZBRAŇ

Kdo má mít doma pušku? Masakr na fakultě a otazníky kolem práva vlastnit zbraň
Poslanci zvažují v reakci na útok na Filozofické fakultě UK schválit přísnější pravidla pro žadatele o zbrojní průkaz. Foto: Shutterstock
1
Domov
Jakub Fujáček
Sdílet:

Útok na filozofické fakultě znovu nastartoval bouřlivou debatu o tom, kdo všechno má mít přístup ke střelným zbraním, a zvlášť pak těm dlouhým. Také mezi politiky se objevují jak hlasy požadující výrazné zpřísnění dosavadních pravidel, tak liberálnější postoje, podle nichž jsou stávající pravidla dostačující. Na zpřísnění pravidel však převládala mezi vládními poslanci shoda už před masakrem na univerzitě.

Současná politická diskuze reagující na tragické prosincové události na Filozofické fakultě UK v Praze, které si vyžádaly 14 obětí, se týká nejen toho, jaké typy střelných zbraní by měli civilisté v Česku vlastnit, ale řeší také to, kolik jich je přípustné mít co do množství.

Vlastnictví zbrojního průkazu v Česku není marginální záležitostí. „Zbroják“ má u nás přibližně 317 tisíc lidí a každý držitel průkazu má podle statistik registrovány v průměru tři zbraně. Celkem je tedy registrováno přes milion střelných zbraní. Pro mnoho lidí je možnost vlastnit zbraň zároveň symbolem svobody.

Významné množství majitelů zbrojních průkazů je mezi myslivci, sportovními a rekreačními střelci. Někteří si ale pořizují zbraně i kvůli osobní ochraně. Především u myslivců a lidí zabývajících se sportovní střelbou je pak typické, že mají více druhů zbraní lišících se podle účelu, od malorážek po brokovnice či kulovnice. Do statistik majitelů zbrojních průkazů se ale započítávají i policisté, vojáci a další příslušníci bezpečnostních složek, mnoho z nich má totiž oprávnění nosit zbraň i v soukromí.

Nové žadatele čekají přísnější podmínky

Civilních uživatelů zbraní a hlavně nových zájemců o oprávnění vlastnit zbraň by se brzy mělo dotknout plánované zpřísnění současné legislativy, které se nicméně připravovalo už před útokem střelce na filozofické fakultě. Část politiků, včetně ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), ale volá po tom, aby byla pravidla ještě zpřísněna, a to právě i v reakci na prosincovou střelbu.

Nový zákon o zbraních, s jehož účinností se však počítá až za dva roky (kvůli digitalizaci centrálního registru zbraní má nabýt účinnosti až počátkem roku 2026), leží ve sněmovně už od minulého léta a jeho schválení v třetím čtení se očekává v následujících dnech. A navzdory nesouhlasu ministerstva vnitra a Legislativní rady vlády v něm má být zachováno i výslovné právo občanů pořizovat, vlastnit a nosit zbraně za podmínek stanovených zákonem.

Jinak ale obsahuje řadu zpřísnění: zkracuje například lhůtu pro pravidelný přezkum zdravotní způsobilosti držitelů zbraní z deseti na pět let a zavádí možnost policie nařídit tuto prohlídku kdykoli. Ošetřující lékaři mají do budoucna získat přístup do centrálního registru zbraní a ověřovat, zda je jejich pacient držitelem zbrojního průkazu. Lékař, který zjistí, že jeho pacient trpí nemocí, vadou nebo stavem, které omezují jeho zdravotní způsobilost, má mít podle schvalovaného nového zákona povinnost oznámit to neprodleně policii.

Zákon má také dát orgánu veřejné moci možnost zadržet zbraně jejich držitelům v případě zjištění bezpečnostního rizika, například kvůli vyhrožování na sociálních sítích. Měl by také rozšířit okruh zbraní podléhajících regulaci například o flobertky, proti čemuž mají výhrady mimo jiné opoziční poslanci. Flobertky jsou zbraně určené ke sportovní střelbě na krátkou vzdálenost, většinou využívají střelivo ráže 4 mm nebo 6 mm. Doteď bylo jejich vlastnictví podmiňováno pouze dovršením 18 let věku. Už od roku 2021 je ale nutné vlastnictví těchto zbraní rovněž ohlásit. Pravidla pro vlastnictví takzvaných dlouhých palných zbraní ale zákon zvlášť neupravuje.

Prosincová střelba na filozofické fakultě pak okamžitě odstartovala debatu o tom, zda by nebylo vhodné nová pravidla pro držitele a žadatele o zbrojní průkazy zpřísnit ještě dříve, a začalo se hovořit o dílčí novele, která by mohla začít podle ministra vnitra platit ještě letos. Ta by ukládala prodejcům zbraní povinnost hlásit podezřelé obchody už před rokem 2026. Kromě toho by mohla zavést také povinně specializované psychologické vyšetření pro nové žadatele o zbrojní oprávnění, dosud totiž zákon psychologický posudek předpokládá pouze na vyžádání lékaře.

Je nutné měnit zákon?

Například ředitel Metropolitní univerzity Praha Marek Beneš, který je spoluautorem dopisu volajícího po omezení legálního držení zbraní, sdílí názor, že jediným legitimním účelem držení zbraní soukromými osobami je sebeobrana. „K té však postačí krátké, malé zbraně v omezeném počtu. Vlastnictví velkého počtu profesionálních dlouhých automatických zbraní nemůže sloužit žádnému společensky prospěšnému účelu a nemůže být v zájmu většiny české společnosti. A pravidla nastavuje většina,“ uvedl pro Echo Beneš.

Opačný názor zastává senátor z klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Hraba, který je hlasitým zastáncem současných pravidel. „Neměňme to, co funguje. Obzvlášť ne pod tíhou emocí. To platí i v otázce zbraňové legislativy. (...) Zločiny nepáchají zbraně, ale konkrétní lidé. Kdo tvrdí opak, ten nebezpečným způsobem maže pachatelovu odpovědnost za hrůzné činy. Jsem proto skeptický ke změnám v principech naší zbraňové legislativy, která je v základu nastavena správně,“ uvedl senátor.

Současná úprava zákona je dostačující také podle střeleckého instruktora a prezidenta spolku Liga Libe Pavla Černého. „Měnit zákon skutečně není potřeba, protože je dostatečně přísný. Bohatě by stačilo dodržovat jeho literu a velmi přísně ji vymáhat. A to zde selhalo. Největší problém byla komunikace zdravotnického sektoru, psychologických pracovišť s obvodními doktory a následně ku policii. To bych chtěl vylepšit, a dokonce my sami jsme po vylepšení znění dlouhodobě volali,“ řekl bývalý policista Radiožurnálu.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články